Dnes ti nabízím šanci přečíst si příběh o neobyčejné dívce, jenž prožívá veliké dobrodružství.
Není tak úplně člověk, avšak nemá žádné superschopnosti.
Co když tato dívka pracuje pro organizaci, snažící se zničit a ovládnout svět?
Co když se zamilu...
Makaron584 Fakt tě mám moc ráda a proto si ty kapitolky zasloužíš dvě 😘
Myslím, že je čas na další kapitolku.
PS: fotka mi nešla přidat, tak ji máte vloženou v kapitole.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
-------------------------------
Pohled cleo
Vymýšlela jsem v hlavě plán, jak se odsud dostat. Po cestě ven jsem se ještě chtěla stavit v hlavní místnosti a získat informace o Avengers pro sebe a o SHIELDu pro Hydru jako bonus. Věděla jsem totiž, že mé služby za splněnou misi budou odměněny a to bylo to jediné, co jsem si přála.
Svůj plán už jsem měla skoro vymyšlený. Ale teď jsem musela jen čekat na příležitost. Zatím jsem si pozorně prohlédla kombinézu co jsem měla na sobě. Všude byly úchytky na dýky, nože, pistole a spousty tajných kapsiček na Bůh ví co. Věděla jsem, že mě SHIELD pořádně prohledal a nenechal jedinou kapsičku neprozkoumanou. Nemělo cenu doufat, že mi nějaké zbraně nechali. Takže to vše budu muset udělat hezky po staru. Tedy ručně.
Agent SHIELDu
Bylo sedm. Zrovna jsem se koukal na hodinky, abych zjistil, kdy bude večeře, když v tom se z vysílačky ozval šéf, že mám donést té divošce do cely 5 večeři. Ach jo. I ti vězni se tu mají snad lépe než my. My máme večeři až za půl hodiny.
Vstal jsem ze skládací židle na které jsem seděl poslední tři hodiny a šel do jídelny vyzvednout večeři pro tu holku. Procházel jsem chodbou, ve které byly cely, které jsem měl za úkol hlídat. Bylo téměř jisté, že z nich nikdo neunikne, ale šéf chtěl mít jistotu. A já jsem tu stejně jen zhasínal světla a hlídal, aby tu po chodbách nebloudili ostatní agenti, popřípadě, abych zabránil útěku nějakému z vězňů.
Na konci šedé chodby, byly černé dveře se zámkem, na který jste museli přiložit kartu, aby se otevřely. Vyndal jsem si svou kartu z kapsy a přiložil ji na čtečku. Zámek zabzučel a dveře se otevřely. Vydal jsem se několika chodbami směrem do jídelny a doufal jsem, že se neztratím. Pracuji tu teprve měsíc a tady vypadají všechny chodby úplně stejně. Normálně bych tu vůbec nepracoval, ale slyšel jsem, že tu mají dobré jídlo a platy jsou poměrně slušné, takže si budu moct koupit spoustu jídla. S myšlenkou na jídlo jsem pokračoval v cestě.
Pohled cleo
Prsty jsem pokládala co nejblíže k sobě a pomalu s menším odřením ruku vytáhla z pout. To stejné jsem udělala i s druhou rukou a ta dá, byla jsem volná. Teď už stačilo jen počkat na příležitost, jak se dostat ven. Věděla jsem, že sama to nezvládnu. Z těchto cel, byla jen jedna možnost jak se dostat ven. Tedy pokud jste u sebe neměli počítač. Jediná možnost je pomocí karty s čipem, kteroukoli má u sebe každý agent a tudíž by neměl být problém si nějakou sehnat. Rozmýšlela jsem dále svůj plán.
O pět minut později.
Dveře zabzučely a do mustnosti vstoupil tlustý agent shieldu. Cleo to krásně vyšlo. Jako by to takhle měla celé naplánované do poslední minuty.
Bloncka seděla na židli a dělala, že je stále pevně připoutaná. Agent položil tác s jídlem na stůl a už chtěl odejít, když v tom mu dívka skočila na záda a sklenici, kterou vzala z tácu mu rozbila o hlavu. Agent se zapotácel a jeho bezvládné tělo spadlo na zem. Dívka ze sebe setřásla zbytky skla a sehnula se k omráčenému agentovi, aby mu vzala kartu s čipem. To bylo jednoduché.Nevěděla jsem, že má SHIELD tak slabé a lehkomyslné agenty. Pomyslela si Cleo.
Na kartě bylo číslo 2. To znamená, že tento agent má velmy omezený přístup do prostor budovy. To dívka věděla. Bude si tedy muset najít další oběť s vyšším levlem a tudíž s větší možností přístupu po budově. Musí najít někoho, kdo může do hlavní místnosti, s hlavním počítačem, kde jsou všechna data. Cleo se znovu sehnula k agentovi, z pouzdra mu vytáhla zbraň. Tu si hned stačila do svého pouzdra, které bylo přidělené, k jejímu koženém oblečku. Pistole krásně zapadla na své místo. Pak si dívka do ruky vzala agentovu vysílačku, aby měla přehled o tom, co se v budově děje.
Kartu přiložila ke čtečce a s bzučením se dveře otevřely. Cleo potichu vystrčila hlavu ze dveří a rozhlédla se na obě strany chodby.
Pohled Cleo
Nikde nikdo. Musí hodně věřit jejich agentům a jejich celám, pokud tu není další stráž. Nevadí, alespoň se nebudu zdržovat s nějakýma nulama. Jediné na co teď myslím jsou informace o Avengers a SHIELDu, které musím získat a vypadnout. Pomalu jsem vyšla z cely a potichu zavřela dveře, abych nevzbudila pozornost. Plížila jsem se podél šedé zdi. Vykoukla jsem za roh, kde se chodba rozdělovala na dvě. Sakra, kudy teď? Vydala jsem se napravo a doufala, že jsem vybrala dobře. Najednou jsem uslyšela kroky minimálně dvou lidí. Neměla jsem strach, věděla jsem, že to bude jednoduché a pevně jsem doufala, že aspoň jeden z nich bude mít přístup do hlavní místnosti. Byli to dva muži. Když už byli skoro u mě, vstoupila jsem ze stínu a užila si jejich nechápající pohledy, než jsem se na ně vrhla.
Nebudu zdržovat. Jen vám chci poděkovat, že stále čtěte. už se nám to pomalu rozjíždí a já doufám, že se těšíte na pokračování stejně tak moc, jako já. Jinak každá odezva potěší. Díky 😄
