Avenger girl (Pozastaveno)

21.

Pusťte si hudbu.

Tak jsem si říkala... První školní týden, proč si ho něčím nezpřijemnit? Takže tu mám pro vás kapitolou.

Doufám, že se vám bude líbit.

Projevit se můžete KOMENTÁŘEM nebo VOTE.

Minule 10.6.

,,Čekám na vaše rozkazy pane. " řekla jsem pokorně. Jediné co jsem v tu chvíli chtěla, bylo splnit každé jeho přání.

Nyní 10.6. O chvilku později.

Jeho obličej se rozzářil.

,, Funguje to, to je úžasné." zatleskal nadšeně sám sobě jako malé dítě a pokračoval už vážnějším tónem.

,,Dobrá tedy, tvá mise je jasná. Pozoruj Avengers, chovej se přirozeně a neprozraď se. Budeš nám posílat informace. Chci vědět všechno a o všech. Hlavně o Avengers samozřejmě. Myslím, že brzy přijdou na to co jsi zač, tak si dej pozor ať v tu chvíli máš možnost úniku. A až bude správný čas zaútočíme. Je ti vše jasné?" varovně přitom máchal rukou ve vzduchu se vztyčeným ukazováčkem, jako by zrovna nějaké malé dítě káral.

Ach, jak rychle rostou.

,,Jak poznám ten pravý čas? " zeptala jsem se pro jistotu, aby později nevznikl zmatek.

,,Ten přijde až doktor Banner přijde na to, že jsi... "

Dveře se rozrazili a dovnitř vtrhl nějaký voják HYDRY.

,, Pane musíme jít, už se blíží. " vyjekl naléhavě.

,,Jistě. Rozvázat. " ukázal mým směrem a spěšně odešel.

Nejbližší voják mě opravdu rozvázal, hodil mi nějaké tričko, které ani nevím odkud vytáhl a už byli všichni pryč. Zůstala jsem v místnosti sama a oblékla si tričko, netrvalo však dlouho a ve dveřích se objevil někdo další. Byl to Bucky.

Když mě spatřil vrhl se ke mě a obejmul mě. Objetí jsem mu oplatila. Musím si přeci udržet krytí a to udělám tak, že se budu chovat, jako bych to byla stále já.

Bucky

Obejmul jsem ji. Po chvíli mi objetí oplatila. Stala tam a byla trochu od krve. Něco s ní bylo špatně, ale kdo by se divil, když jsem ji před několikati minutami viděl zabít několik lidí.

"jsi v pořádku?" zeptal jsem se když jsem se odtáhnul.

,,uhm, asi ano. " Koukla se mi do očí a pak naše rty spojila v jedno. Bylo to tu zase. Ten skvělý pocit. Nemohl jsem se jejích rtů nabažit a náš polibek jsem ještě prohloubil. Odtáhnul jsem se a zavrněl jí do ucha:

,,Takže, " na chvilku jsem zaváhal, ale pak pokračoval:

,,chceš pokračovat v tom kde jsme skončili v té tělocvičně?" nahodil jsem jako by o nic nešlo. Ale bylo to právě na opak.

Od doby co jsem byl loutka HYDRY, jsem s žádnou ženou nechtěl nic mít. Tahle moje součást byla zatlačena někam hodně hluboko a konečně jsem měl pocit, že s ní ji chci zase vytáhnout na světlo.

Jako by jsem tyhle pocity měl jen schované v tmavém šuplíku a zamčené na zámek, ale teď jsem měl konečně nějaký klíč. Ji, to ona byla ten klíč a mě bylo jasné, že bude pasovat.

,,Ani nevíš jak moc." zašeptala nazpátek čímž mě vytrhla z mých myšlenek.

Myslel jsem, že tuhle svou část, veselou, s chutí do života, ale hlavně tu co neustále myslí na krásné ženy, už nikdy neuvidím. Ale teď je tady, po tak dlouhé době a já se jí nehodlám tak lehce znovu vzdát.

Vzal jsem ji do náruče. Byla lehoučká jako ptačí pírko. Můj pokoj nebyl daleko a tak jsem zamířil jeho směrem. Cleo mi dala ruce kolem krku a hlavu si opřela o mou hruď. Konečně jsme dorazili k mému pokoji. Otevřel jsem dveře aniž bych Cleo pustil na zem a pomocí nohy jsem je za námi zase zavřel. Cleo jsem pomalu a opatrně položil na postel. Zůstal jsem nad ní však skleněný čehož ona hned využila a přilepila se mi na rty.

Rukama jsem se opíral o postel, abych na ní neležel celou svou váhou. Ona své ruce dala na můj krk a trochu mě tahala za vlasy. Rukou jsem ji šikovně pomohl z toho trička překážejícího mezi námi a ona naše rty ihned zase spojila.

Její ruce se přesunuli na lem mého trička a než jsem se nadál, leželo někde v koutě místnosti. Její ruce putovali po mých svalech mezitím co její jazyk zkoumal mou pusu. Tep se mi zrychloval a v místnosti se oteplovalo.

Řada teď byla na mně. Svou normální rukou jsem sjel po jejím už dávno nahém těle a zastavil jsem se až u začátku jejích legín. Ani jsem si nevšiml a už jsme před sebou stáli jen ve spodním prádle. O několik chvil později do kouta letěla i její černá podprsenka. Hned jsem využil možnosti a začal jsem ji laskat po celém těle.

Vzdychala téměř pod každým mým polibkem zanechavající mokrou cestičku přes její hladkou kůži. Svýma malýma rukama drtila prostěradlo pod námi a lehce prohýbala záda do luku.

Když jsem se dostal k lemu jejích kalhotek přestal jsem a nadzvedl se, abych jí byl blíž. Podíval se jí zhluboka do očí a lehce zadýchaně zašeptal :

,,Jsi si tímhle jistá Cleo?"

,,Ničím v celém svém životě jsem si nebyla tak jistá Bucky. " zašeptala nazpátek a políbila mě.

Teď už nebylo nic proč bych měl přestávat, ale hlavně, jsem přestat ani nechtěl.

Uf. Tak je to za námi. 😅

Ehm, takovouhle scénu jsem psala poprvé v životě a nejsem si jistá jak jsem to zvládla, tak doufám, že jsem vás aspoň trochu uspokojila.

A navíc, není tu otevřený konec 😄, teda, jak se to vazme, ale není to napínavě otevřený konec, jestli mě chápete 😀

No nic. Jen jsem chtěla říct, že zase nevím jak to bude s kapitolami, protože škola. Ale snad to nějak půjde. Mějte se krásně.

VOTE a KOMENTÁŘ potěší.

Špageta 😘