Avenger girl (Pozastaveno)

19.

Máme první den prázdnin a s ním i novou kapitolu. Po velice dlouhé době jsem tu opět s novou kapitolou a doufám, že se vám bude líbit. :-)

Moc se omlouvám, že jste museli čekat tak  dlouho. Mám toho prostě hodně, ale využiji každé volné chvíle a budu psát další kapitoly. To slibuju. :-)

Určitě koukněte na mou novou knihu. Najdete ji samozřejmě na mém profilu, kde rovnou můžete zakliknout políčko follow. :-)

No už nebudu zdržovat a nechám vás číst to, kvůli čemu tu jste. :-)

(písničku si pusťte kdy chcete)

Minule

,,Slečno Peers, vítejte na palubě SHIELDu." Fury se postavil a natáhl ke mně svou ruku.

Nyní
Cleo

Šla jsem vedle buckyho, který na mě doposud čekal za dveřmi, aby mě po Furyho rozsudku odvedl tam kam má.

Šli jsme dluhou šedou chodbou. Sem tam jsme potakali nějakého agenta, který nám kývl na pozdrav hned, jak si uvědomil že kolem něj jde ten Winter soldier. Nevím zda to byl respek či strach, co je nutilo alespoň kývnout na pozdrav, ale i tak to na mě udělalo dojem. James tu byl očividně velice známý. Potom co ho SHIELD zbavil všech obvinění a taky když vezmeme v potaz to, že vypomáhal avengers, no kdo by se divil, že ho tu každý zná? Já teda ne.

Bucky mě vedl do mého nového pokoje, kde se mohu převléct a pak mi na mé přání ukáže kde je tělocvična. V hydře jsem cvičila několik hodin denně a už dlouho jsem tuto možnost neměla, proto ji teď musím využít.

Můj pokoj byl jen kousek od Furyho kanceláře, jídelny a tělocvičny. Náhoda? Nemyslím si.

---------------
Bucky otevřel černé dveře s číslem 55 a klíče mi podal do ruky. Kývla jsem jako poděkování a vstoupila do pokoje. Byl útulný s jednou postelí, stolem a skříní. Vpravo byli další dvoje dveře zřejmě do koupelny a kuchyně. Vše bylo samozřejmě sladěné do tmavě šedé až černé barvy.

Otočila jsem se zpět ke dveřím kde stál můj průvodce a pozoroval mě. Mlčel a já taky. Čekala jsem, že odejde a nebo se aspoň otočí, abych se mohla převléct a jít do tělocvičny, ale on stále bez jediného pohybu čekal a koukal na mě.

,,Ehm" hraně jsem si odkašlala, abych získala jeho pozornost a zvedla obočí. Povedlo se. Bucky párkrát zamrkal a řekl :,, ehm, jo, tak já počkám venku. " věnoval mi ještě jeden rychlý pohled a se zavřením dveří odešel.

-----------------------
Už převlečená ve sportovním oblečení a s flaškou v ruce jsem vyšla že svého "bytu" na chodbu, kde na mě čekal železnoručka.

,,Jak vidím další zastávka je tělocvična" podotkl můj společník, když si mě prohlédl.

,,ano prosím. '' věnovala jsem nu lehký úsměv.

,,můžu si zacvičit s tebou? "

,,jo, ráda budu mít rovnoceného soupeře " mrkla jsem na něj a on se usmál. Opravdu hezky.

-------

Cleo

Vzala jsem bílý ručník, který jsem si do tělocvičny přinesla a polila ho trochou vody z láhve. Když byl roh ručníku dostatečně mokrý flašku jsem položila a došla jsem i s ručníkem k lavičce na které seděl Bucky. Posadila jsem se vedle něj a mokrou část látky, kterou jsem držela v ruce jsem mu přiložila ke rtu, ze kterého tekla krev. Bucky se mi celou dobu tiše koukal do očí a postupně zkoumal každy centimetr mého obličeje.