Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)

4.díl-Nikča se stěhuje a tajemství?

Pohled Terky

Ráno jsem se probudila a myslela jsem že mi upadne brada, vedle mě ležel Marcus. Byl tak roztomilý když spal. Opatrně jsem vstala a šla do kuchyně, mezitím jsem si všimla že Nikča leží vedle Martinuse vypadali spolu moc hezky. V kuchyni jsem zapla konvici a dala vařit vodu. Udělala jsem čtyři cappuccina. Po asi pěti minutách se vzbudil Martinus, "dobré ráno" řekla jsem mu. "Dobré" odpověděl mi a šel rovnou do koupelny tentokrát tam byl jen asi pět minut což mě překvapilo vzal si jedno ze tří zbylých cappuccin. Seděli jsme spolu v kuchyni a Martinus se mě zeptal co máme dneska v plánu tak jsem mu řekla že se Nikča dneska stěhuje a že jí půjdu pomoct, načež mi odpověděl že půjde taky pomoct. "A co Marcus?" zeptala jsem se. "Půjde taky, nemá na výběr" odpověděl a ušklebil se. Po čtvrt hodině se probudila Nikča a přisedla si k nám. Když uběhla asi půl hodina Martinus se zvedl a šel do obýváku. Podívala jsem se zvědavě na Nikču, ta jen pokrčila rameny. Najednou jsme z obýváku slyšeli křik, přiběhli jsme do dveří a vidíme jak Martinus lechtá Marcuse. S Nikčou jsme vybouchly smíchem a smáli se asi další dvě minuty. Když jsme se uklidnili šla jsem do pokoje abych se převlékla. Když jsem přišla dolů do kuchyně viděla jsem jak Nikča myje nádobí a kluci stelou gauč a křesla. Celkem mě to překvapilo. Po chvíli jsme si všichni sedly na gauč a koukali se na televizi, konkrétně na hudební kanál. Kde začali hrát poslední dobou hodně známou písničku. "Tuhle písničku zbožňuju" řekli kluci naráz. "Jo není špatná, ale znám i lepší"řekla jsem. Kluci se na mě nechápavě podívali a vyskočili z gauče a začali tancovat. My jsme se na ně s Nikčou jen pozorně dívali. Když mě najednou chytl Marcus za ruku a vytáhl mě z gauče abych začala taky tancovat a Nikču zase chytil za ruku Martinus. Obě jsme začali tancovat a vypadali jsme jistě směšně, ale nám to nevadilo. Když písnička skončila kluci se šli převléknout z pyžam a my s Nikčou jsme si zase sedli. "Slyšela jsi to!" zeptala se mě Nikča. "Jo, slyšela" odpověděla jsem. "Jim se líbí naše písnička" řekla nadšeně Nikča. "Já vím nečekala jsem že ta písnička bude mít takový úspěch a ani to že se bude líbit zrovna jim"odpověděla jsem jí. "Já jsme to čekala ta písnička je úžasná, věděla jsme že ty umíš skládat písně a tvůj hlas je taky úžasný." řekla mi Nikča "Děkuju, ale tvůj hlas tomu dodal chybějící štávu, proto to zní tak dobře"pochválila jsem ji na oplátku. Hned jak jsem to dořekla přišli kluci. "To bylo ofous" řekla jsem si v hlavě. Když se i Nikča připravila vyrazili jsme do jejího nového bytu, aby jsme jim pomohli se stěhováním. Když se donesli všechny věci včetně nového gauče, nechala nám to tam Nikčina mamka na starosti aby jsme jim to tam zorganizovali. Já i Nikča jsme přemýšleli kam dát ten gauč a kluci ho jen přemisťovali ze strany na stanu, protože jsme se nemohli dohodnout kam to dát. Po asi dvou hodiná bylo vše na svém místě, teď už jen stačilo vybalit a je to hotové. Nikča si vybalila svoje věci a já mezitím organizovala poličky. Kluci si po namáhavé práci museli odpočinout a proto se rozvalili na gauč a začali natáčet musical.ly. Po asi hodině kdy už bylo všechno hotové se náskluci na něco zeptali já myslela že mi z toho hrábne. "Hele holky nechcete si s náma zazpívat, jen nějaký to karaoke" zeptal se Marcus. "No ehm..." dolovala jsem ze sebe. "Jo, bude sranda" dodal Martinus . "My ale neumíme zpívat" řekla Nikča. "To nevadí my se vám smát nebudeme" přemlouval nás Marcus. "No tak jo no" řekla Nikča já se na ní koukala jen vražedným pohledem a ona se na mě jen blbě šklebila. Kluci vybrali písničku "Make you believe in love" a já myslela že se zblázním musí zrovna vybrat mojí nejoblíbenější písničku. Když jsme začali zpívat kluci se na nás začali divně dívat, když písnička skončila hned jsem věděla že přijde to co jsem nechtěla.

Pohled Marcuse 

Já to věděl byly to ony už jen podle toho co si říkali v obýváku i když jsme to neslyšel celé. To ony zpívají v té nové písničce která prorazila světem.  "Já jsem to tušil" řekl jsem a holky se na mě jen hodně překvapeně dívali. "Ale jak si..."vykoktávala ze sebe Terka. "Slyšel jsem část vašeho rozhovoru, omlouvám se" řekl jsem. Terka se jen vděčně usmála. "Nezlobíte se že jsme vám to neřekli" řekla smutně Nikča. "Jasně že ne, chápeme že jsme to chtěli udržet v tajnosti a proto vám slibujeme že to nikomu neřekneme". "Děkujeme" řekly holky. "Tak si dáme další píseň ne?" zeptal jsem se. "Jo proč ne" řekli holky dohromady. "Ale potom si dáme oběd" řekl Martinus. "Jasně" odpověděl jsem mu. 

Po dvou hodinách  

Když jsme byli po obědě šli jsme znovu k Terce aby jsme si všichni mohli vzít věci a dát si je zase naopak k Nikče, protože dneska spíme tam. Když jsme došli k Nikče celkem mě překvapilo že tu nikdo nebyl. "Kde máš mamku a tátu?" zeptal jsem se tedy. "Oba mají noční a museli si ještě něco zařídit takže jsou už pryč." odpověděla mi Nikča. "Jo aha" odpověděl Martinus místo mě. Zbytek dne jsme dělali kraviny buď jsme tancovali nebo zpívali a nebo taky vařili, no teda spíš holky vařily, radši. A zrovna když holky vařily šli jsme do obýváku který byl o místnost vedle ale i tak tam bylo dost blbě slyšet. Takže jsem si mohl s Martinusem promluvit osamotě. "Jsem rád že máme takový kamarádky, i když..." řekl jsem malinko sklesle. "I když???" vyzvídal Martinus. "Nevadilo by mi kdyby jsem s Terkou byl i něco víc" řekl jsem. "Jo já mám to samý s Nikčou" řekl Martinus. "No ale kdo ví jestli to cítí stejně a navíc teď by to bylo moc rychlí známe je sotva čtyři dny ale i tak jsem se do Terky zamiloval na první pohled." řekl jsem. " Přesně" odpověděl mi Martinus. Hned jak to řekl přišli do obýváku holky a donesli nám všem jídlo.

Pohled Nikči 

Když kluci odešli do obýváku hned jsem si začala povídat s Terkou. "Páni věřila bys tomu že zrovna my se budeme kamarádit s Marcus a Martinusem?" zeptala jsem se Terky. "Jo kamarádit.." řekla sklesle Terka. "Copak?" zeptala jsem se "No víš já jen ráda bych byla s Marcusem i něco víc, ale to asi nepůjde přece jenom on je Marcus Gunnarsen a já jsem... Nikdo" řekla skoro se slzami v očích. "Mám to samý jen s Martinusem. Ale tohle si nesmíme říkat ani jedna Ty jsi úžasná holka a Marcus si toho jistě všiml." odpovím jí. "Díky. To samé platí u tebe" řekne mi na oplátku Terka. Usmála jsem se na ni, když jsme nandali jídlo a vyráželi do obýváku za klukama. Potom jsme se jen dívali na televizi a když tu najednou začali znovu dávat horror, ale ne zrovna moc děsivý. Tak jsem přemluvila kluky ať to nechají, protože jsem věděla že se bát nebudou za to Terka jo ta se bojí všeho. A měla jsem pravdu při každé "děsivé" scénce se mohla podělat strachy. A bylo vidět že každou chvíli se tiskla blíž a blíž k Marcusovi a ten si ji zase tiskl blíž k sobě. A mě si zase k sobě tiskl Martinus, ale mě to vůbec nevadilo naopak moc jsem si to užívala a taky jsem se k němu přibližovala. Po hodině a půl Terka usnula a opět v Marcusově náručí Marcus však taky spal ale jen opřený o opěradlo gauče. S Martinusem jsme si šli taky lehnout a taky vedle sebe vůbec mi to nevadilo a vypadalo to že Martinusovi taky ne. Navíc se ani nebojím že by nás takhle viděla máma nebo táta protože hned co jim skončí noční jedou k tetě kde budou celý týden protože jí musí pomoct taky s bytem, takže paráda. Doufám že si Terka s Marcusem za ten týden řeknou co k sobě cítí, protože vím že Marcus cítí k Terce to samé co ona k němu, ale jak to má Martinus kdo ví třeba taky sdílíme svoje city. S touto myšlenkou jsem usnula, a aniž bych o tom věděla, v Martinusově náručí.

 Ahóój tady MacTinus dnes tady máme trochu delší část jen o 1380 slovech. xD tak snad jste se u čtení nenudily a pokud by to bylo až moc klidně to napište to abych věděla že mám psát kratší část. Tak se mějte a zase příště ahoj. (a Omlouvám se za chyby špatně se to kontroluje když se do toho psaní zažerete XD)