Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)

5.díl-Odhalení citů? 2.část

Pohled Terky

Když jsem otevřela oči všimla jsem si že jsem usnula opřená o Marcuse, celkem jsem se lekla ale zároveň jsem byla strašně šťastná. Opatrně jsem vstala a odešla do kuchyně, všimla jsem si Nikča a Martinus nikde nebyli, celkem jsem se divila. "Asi se šli projít" řekla jsem si pro sebe. šla jsem do koupelny kde jsem se upravila a převlékla. "Achjo už je zase neděle, zítra zase do školy" pomyslela jsem si. "Půjdou kluci už taky do školy?" zeptala jsem se sama sebe. "Snad jo, ale musíme zařídit ať se k nim nenaženou třídní štětky" pomyslím si a začnu se smát. "Když o nich s Nikčou mluvíme tak kroutí očima, ale teď by se k nim nahrnuli a dělali jaký jsem jejich fanynky. Vždyť ani nevědí jaký je jejich přímení." nadám si mírně v hlavě. Vyjdu z koupelny a vidím že Marcus je už vzhůru a natáčí musical.ly, chvíli počkám než dotočí a pak ho pozdravím "Dobré ráno" usměju se. "Dobré" oplatí mi usměv. "Kde je Martinus a Nikča?" zeptá se. "To bych taky ráda věděla" odpovím mu a začnu se smát. Jdu si sednout na gauč a Marcus se ke mě přidá, tak zapnu televizi ať tu není trapné ticho. A hned jak se zapne hrajou Make you believe in love, začnu se znovu smát a pak jen poslouchám jak Marcus zpívá. Upřeně se na něj koukám a jen co si toho všiml ucítila jsem jak jsem zrudla jako rajče, chytl mě za ruku a vyzvedl mě z gauče asi abych začala tancovat. Napodobovala jsem jeho pohyby a celkem mě to bavilo. Když skončila písnička oba dva jsme si sedli a jen koukali do stropu. Najednou slyšíme jak se otevírají dveře a oba dva se zvedneme a běžíme ke dveřím. 

Pohled Martinuse 

Jen co otevřu dveře slyším jak se k nám blíží kroky. Zmateně se podívám na Terku a Marcuse a ty mi oplácejí úplně stejný pohled. Najednou se za mnou ozve Nikča "Jé vy už jste vzhůru, jo?" "No dovol jasně že jo" odpoví jí Terka a obě se začnou smát. "Ukažte pomůžu vám s taškama" řekne Marcus. "Jo díky" odpovím mu. "Takže jste byli nakupovat jo?" zeptá se Terka. "Jo, lednička byla prázdná" odpovím jí a všichni se začneme smát. Holky začaly uklízet nákup a já a Marcus jsme šli do obýváku, kde jsme zveřejnili pár fotek na Instagram. Po chvíli nám holky přinesly čaj a sobě taky. Asi půl hodiny jsme se společně koukali na televizi a povídali si potom se Nikča zeptala Terky "Tery, půjdeš mi pomoct s obědem?" "Jo jasně" odpoví jí Terka a odešly společně do kuchyně. "Hele Marcusi?" začínám "jak si mi včera říkal". "No?" dívá se na mě nechápavě. "Jak toho chceš dosáhnou aby jsi byl s Terkou víc než kamarád?" zeptám se ho nenápadně. "Tak to nevím, ale asi jí jednou pozvu ven a možná jí řeknu svoje city, ale to asi až dýl aby to nebylo takhle na rychlo" odpoví mi. "Myslíš že by to vadilo kdyby to bylo takhle narychlo, jako třeba by si s ní šel ven zítra?" zeptám se ho. "Tak to nevím nechci ji odradit že moc spěchám. A navíc nejdřív se musím rozhoupat abych jí to mohl říct. Protože zrovna v nejbližší  době pochybuju že bych na to měl, jí říct co k ní cítím." řekne mi trochu nervozně. "A co když to nebudeš muset říkat?" ušklíbnu se.

Pohled Nikči

Zbytek dne už se nedělo nic zajímavého po obědě jsem se s Terkou dozvěděly že zítra jdou kluci poprvé do školy a že už v šest mají být u ředitele. To však platilo pro mě a Terku jelikož je ,než začne škola,provedeme po škole a domluvíme si s učitelema aby si kluci sedli vedle nás. A Aby jsme všichni šli do školy společně tak Terka i kluci budou spát znovu u mě, ale ještě před večerem jsme šli pro Peggy aby nebyla doma sama. Takže jsme měli v bytě celkem plno ale co bylo to super. Už se těším až budeme s klukama spolužačky a všichni na nás budou blbě čumět a tohle nemyslím ironicky. Šli jsme spát asi v deset, aby jsme vstali a tentokrát každý usnul normálně. Teda až na Terku ta usnula hlavou opřenou o Peggy, to vím že ale není nic neobvyklého takhle Terky spí běžně.

Takže ahoj tady nikdo jiný než MacTinus snad se vám 2.část líbila omlouvám se že ten konec je takový odbitý ale nějak jsem dnes neměla tvůrčí nálada snad vám to příště vynahradím tak zatím.