11.Díl-Silvestr

212 9 2
                                    

Pohled Nikči:

S úsměvy na tváři tam stáli Leo a Charlie z Bars and Melody. Myslela jsem že sním, nejen že jsem MMerka, ale taky jsem Bambino. Terka je zase tak moc neposlouchá zná jen dvě písničky a to Thousand years a Hopeful, takže si radši ani Bambino říkat nemůže. Já i Terka jsme tam jen tak stáli jako přikovaný k zemi zatímco Tinus šel rovnou k nim jako kdyby čekal že přijdou. Po chvíli se oklepal i Marcus a šel se s nimi taky přivítat, ale já i Terka jsme tam pořád stály. Aniž by jsme si toho všimla všichni čtyři došli k nám "Tak tohle je Nikča a tohle Terka, holky myslím že Lea a Charlieho  vám představovat nemusím" řekl Martinus se šibalským úsměvem na tváři. "Těší mě" řekne Terka s malou nervozitou a přitom jim podává ruku. "Jo tak ty si ten Marcusův nový objev" řekne Leo a začne se smát. Terka se mírně začervenala, ale taky se smála. Když už si podala ruku s oběma přišla řada na mě. "A-A-Ahoj" vykoktám ze sebe. "Nemusíš být nervózní" usměje se na mě Charlie. "No to nevím" odpovím mu. Všichni se začneme smát, když se dosmějeme všichni míříme do obýváku. Celkem jsme se všichni zakecaly a díky tomu jsme se dozvěděli že Martinus naplánoval to aby kluci přijeli, chtěl nás překvapit a to se mu taky povedlo. Domluvili jsme že Leo i Charlie zůstanou u Terky přes noc a na večeři půjdeme opět k Marcusovi a Martinusovi. No respektive to už bylo dohodnuto my jsme se to jen dozvěděli. Když jsme se konečně nějak dohodli na spacím pořádku, Marcus a Martinus na gauči, Leo v jednom křesle a Charlie v druhém křesle a já a Terka na zemi. teda kluci protestovali s tím aby jsme spali na zemi, ale my jsme se nenechaly přemluvit. Asi po půl hodině jsem konečně usnula, protože ta zem je překvapivě tvrdá.

Pohled Terky 

Vzbudila jsem se asi v sedm, protože na tý zemi se opravu blbě spí. Vstala jsem a šla jsem si dát sprchu, aby jsem se trochu probudila, snad vydržím vzhůru do půlnoci. Z koupelny jsme vyšla asi po hodině, protože jsem si myla i vlasy, které jsem si rovnou i vyfénovala. Když jsem vešla do kuchyně Nikča seděla u stolu a byla na mobilu. "Dobré ráno, copak že jsi vzhůru?" zeptala jsem se. "No to bych se měla ptát normálně se budíš tak v deset" odpoví mi. "No.. Když ono se na tý zemi dost špatně spí" řeknu na svoji obranu. "No to mi povídej" zasměje se Nikča. Sedla jsem si k ní a taky vzala do ruky mobil. Po asi deseti minutách slyšíme hlasy z obýváku, jdeme se tam podívat  a vidíme jak Martinus jakože dusí Marcuse, který se očividně díky tomu vzbudil. Charlie a Leo mezitím chytají záchvat smíchu stejně jako já a Nikča. Když se všichni dosmějeme vidíme Marcusův ospalý výraz "Proboha kolik je hodin?" zívne si. "Chvíli po osmý" odpovím mu.  "Cože?! Tak co blbneš?" drkne do Martinuse. "Ranní ptáče, dál doskáče brácha" chytne další záchvat smíchu. "Ha.. HA... Ha..." odpoví mu s naštvaným výrazem. Když se Marcus asi po pěti minutách uráčil vstát šla jsem s Nikčou připravit snídani. Když všichni dosnídali šla jsem umýt nádobí. Dohodli jsme se, že se půjdeme projít a třeba ukázat Leovi a Charliemu ukázat naše město. Když je už deset pomalu vyrážíme, připravím Peggy a Nikča zase Buddyho. Prošli jsme snad každý kout našeho města a jelikož jsme se opět strašně zakecali nebyla nám ani zima, no teda mě trochu jo a to jen na ruce, ale jednu jsem měla v kapse a tou druhou jsem držela Marcusovu ruku. Asi v jednu jsme došli domů a hned jsem se vrhla na dělání obědu, samozřejmě s Nikčinou pomocí. Během toho co my jsme dělali oběd kluci kolem nás lítali s mobilem a streamovali. Na konec streamu si zazpívali menší remix Hopeful a One flight away. Když jsme si konečně všichni sedly je stolu začaly jsme jíst. Když všichni dojedli odnesli jsme nádobí do dřezu, jelikož nemám myčku. Všichni jsme seděli v obýváku a koukali se na televizi a aniž bych se nadála usnula jsem opřená o Marcusovo rameno. 

Pohled Marcuse:

Hned jak jsme zapnuli televizi sedla si ke mě Terka a opřela se o mě a než jsem se nadál usnula. Po chvíli jsem si všiml že i Nikča spí avšak hlavu má položenou na Buddym, který leží nehybně na gauči vedle Martinuse. "Asi se jim špatně spalo na tý zemi" řekl Leo. "Jo to asi jo" řeknu naráz s Martinusem.  Nechtěl jsem se moc hýbat, abych neprobudil Terku takže jsem celé odpoledne jen seděl a koukal se na televizi tak jako všichni. Když už blížil čas kdy jsme měli vyrazit na večeři začal jsem pomalu budit Terku, ten její ospalý a zároveň zmatený pohled byl tak roztomilý. "Za chvíli jdeme na večeři" usmál jsem se na ni. "Cože?? Už?" hned jak to dořekla zmizela někam pryč, asi do koupelny. Během to se vzbudila i Nikča taky šla pryč, ale Nikča šla normální chůzí na rozdíl o Terky. Kluci se ještě stále smáli tomu jak Terka vyletěla z gauče já jsem se k nim přidal, protože to bylo opravdu vtipné. Po asi pěti minutách přišla Terka, ale měla namísto rozpuštěných  vlasů culík a taky byla převlečená.  "Připravena vyrazit?" zeptám se. "Snad jo" usměje se. Po chvilce prišla i Nikča, takže jsme mohli vyrazit. Když jsme došli k nám hned nás přivítala Emma. Martinus jí představil Charlieho a Lea, avšak Emma je už znala. Rovnou jsme mířili do kuchyně k jídelnímu stolu, kde už byli připraveny talíře a příbory. Mamka nám řekla ať se posadíme, ale já a Martinus jsme jí šli pomoct, zatímco si ostatní sedli. Potom už přišel i táta a my jsme se mohly dát do jídla. Po hodině jsme se zvedly od stolu a mířili rovnou do obýváku, avšak holky zůstali v kuchyni pomáhali mamce. "Jsem rád že si takhle rozumí"řekl Martinus. " Jo, je to super"odpovím mu. "Jak jste se vůbec potkali s holkama?"zeptal se nás Charlie. " No tenhle byt byl původně Nikči, nó a když jsme sem přijeli převzít byt tak holky přišli zrovna že školy a tady ve dveřích na nás koukaly s otevřenou pusou " odpovím mu a pak se začneme všichni smát. Holky pomáhali mamce s chlebíčky a my jsme se koukali z okna a pozorovali rachejtle, které už lidi vypouštěli i když není ještě půlnoc. Po půl hodince bylo všechno připraveno a my jsme všichni vyráželi k Terce, po cestě jsme se ještě stavili pro Nikčiny rodiče a v klidu pokračovali dál. Bylo už asi deset a všichni jsme se moc bavili Emma dělala Terce a Nikče různé účesy a mezitím si všechny povídaly s náma a naši rodiče se bavili spolu. Lepší silvestr jsem si přát nemohl jsou tu všichni na kterých mi záleží. Už se pomalu blížila půlnoc, takže jsme šli všechno připravit, skleničky na šampaňské a taky jsme na televizi nastavili odpočítávání. Všichni jsme už měli v ruce skleničky, já, Martinus, Emma,  Terka a Nikča jsme měli dětské šampáňo a Charlie, Leo a rodiče měli normální šampáňo. "Deset... Devět... Osm.... Sedm... "znělo celým domem " Tři... Dva.. Jedna.. ŠTASTNÝ NOVÝ ROK!!!!! " Potom co jsme si všichni ťukli a napili,  dal jsem Terce novoroční polibek, nevadilo mi že jsou všichni kolem nás stejně to všichni vědí. Od toho polibku jsem od sebe Terku nepustil, chtěl jsem ji mít neustále u sebe přece jenom "Jak na nový rok, tak po celý rok". Potom jsme se už jen koukali na rachejtle z okna a poté, nó asi v jednu, šli rodiče opět domů. My jsme si asi ještě do půl třetí povídali a pak už mi padala hlava. Byl jsme opřený na rohu gauče a o mě byla opřená Terka, která už však spala. Dal jsem jí pusu do vlasů,  trochu se uvelebil a šel taky spát. Martinus spal na druhé straně gauče, Nikča usnula v křesle, Leo v tom druhém a Charlie spal na matraci, kterou jsme přinesli s sebou. Už se moc těším na nový rok při kterém budu mít po boku ty nejlepší přátele, nejlepšího bratra a sestru, nejlepší rodinu a taky nejlepší holku. A to nemluvím o našich koncertech, bude to velmi nabitý, ale taky velmi užitý  rok.

Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat