Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)

19.díl-Ples

Pohled Terky:

Je čtvrtek a tím pádem i den plesu. Jelikož je náš ředitel opravdu chytrý, tak do školy jdeme normálně, avšak mám "jen" pět hodin. Vzbudím Nikču a míříme si to rovnou do koupelny a pak do kuchyně připravit snídani. Ve třičtvrtě na sedm jdu vzbudit kluky, ale oni byli už vzhůru. "Dobré ráno" pozdravím je. "Dobré" odpoví Marcus a zívne si. "Dobré ráno" odpoví i Martinus a míří si to do koupelny. Po asi pěti minutách se zvedne i Marcus a jde taky do koupelny a já jsem šla dát vařit vodu na kakao. Po snídani jsme si šli všichni připravit a pak hurá do školy. První hodinu jsme měli němčinu, takže hrůza děs. Potom je matika, kde jsme si celou domu povídali o tom jak to bude probíhat, v kolik máme být v klubu a tak dále... Poslední hodinu byla výchova ke zdraví, kde jsem vůbec nedávala pozor jelikož jsem už přemýšlela nad tím jak si s Nikčou povídáme a celou dobu sedíme vzadu v "altánku". Teda alespoň takhle to probíhalo přecházející plesy, kdo ví jestli to bude tenhle rok jiné, jelikož je to náš ples. "Tery" zašeptá Marcus a mírně  do mě šťouchne. Hned jak jsem se rozkoukala všimla jsem si že píšeme zápis a učitelka na mě celou dobu koukala jak nic nedělám. Hned jsem začala psát zápis a slyšela jsem jak se Nikča za mnou směje. Když konečně hodina skončila šli jsme hned domů na oběd. Po jídle jsme se já a Nikča chystali jít ke kadeřnici a kluci si zapínali PlayStation jelikož jim stačí hodina na přípravu zatím co mi potřebujeme tři hodiny. Byli tři hodiny odpoledne a my jsme došly domů, spíš k Nikče domů, aby jsme se mohly převléknout a namalovat, jelikož sraz v klubu byl ve čtyři. Bylo přesně třičtvrtě na čtyři a my jsme byly připraveny vyrazit, kluci zaťukali na dveře a poté vešli dovnitř. "Páni" řeknou oba naráz a jen tak stojí ve dveřích a koukají na nás. S Nikčou se začneme smát, nevím jak Nikče, ale mě to dost připomnělo den kdy jsme viděly kluky sedět u Nikči na gauči a my na ně zíraly s otevřenou pusou. Přesně ve čtyři jsme došli do klubu a hned jsme si šli nacvičit náš nástup na šerpování. Odbilo pět hodin a lidé už začali chodit. ze začátku jsme jen tak seděli, přesně jako dřívější roky, ale asi po půl hodině od oficiálního začátku plesu se kluci zvedli, chytli mě i Nikču za ruku a zatáhli na parket. Tancovali jsme společně se svými spolužáky a užívali si každého momentu.  Blížilo se naše šerpování a já začala být nervózní jak na nás budou všichni zírat. "Děje se něco" chytne mě za ruku Mac a dá mi pusu na tvář. "Ne, jen.... jsem mírně nervózní" odpovím. "Teď si nervózní? Vždyť tu jsou lidi kteří tě znají a ty znáš je. To tě chci vidět až budeš zpívat a tancovat přes tísícovkami lidí, které si nikdy neviděla" řekne mi Nikča a začne se smát. "Hele mluv za sebe jo?" odpovím jí a začnu se taky smát. Má pravdu, když jsem nervózní teď jak to dopadne na pódiu? Než jsem mrkla stála jsem vedle Nikči a podávala učitelce ruku a ona mi předává mojí šerpu s nápisem "Absolvent". A než jsem mrkla po druhé už jsme znovu tancovali. Nebylo se čeho bát. Najednou začala hrát pomalá písnička a já viděla jak ke mě jde Mac. "Spím prosit?" natáhne ruku, mírně se ukloní a usměje se na mě. "Bála jsem se že se nezeptáš" odpovím a ruku s nadšením přijmu. Tancovali jsme a opravdu si užívali každý, každičky moment. Nikča s Tinusem taky tancovali a bylo na nich taky vidět že si to užívají. Těsně před koncem písně jsme se s Marcusem na sebe koukali, z očí do očí. Já jsem cítila jak se červenám, ale bylo mi to jedno. Najednou mi dal Marcus pusu, z počátku jsem se lekla jak jsem to nečekala, ale pak jsem se uvolnila. Když jsme se od sebe mírně odtáhli jen jsme se usmáli, a pak jsme  ještě chvíli tančili v objetí. Domů jsme přišli asi o půl jedenácté a hned jsme šli spát. Já jako každou noc jsem se opřela o Marcusovu hruď a poslouchala jeho tlukot srdce. "Slyšíš to?" zašeptá Marcus. "Co?" zeptám se nechápavě. "Moje srdce?" odpoví mi Marcus. Kývnu na souhlas a najednou se ke mě Mac nakloní a pokračuje "Tak to tluče  jen pro tebe" a dá mi pusu. Já jsem se opět začervenala a usmála se mu do polibku. Pak jsme se uvelebili a šli spát, dnešek byl opravdu super den. Ale super dny nás taky ještě čekají, jelikož už za pár dní je první koncert Moments Tour!

Ahoj, snad se vám další část líbí. Moc se omlouvám za chyby , které tu jistě jsou. Tuto část píšu na mobilu, protože jsem nemocná.  A psát na mobilu je o dost těžší, jak psát na pc. Zítra možná, ale jen možná bude další část, kde ale přeskočím všechno až do současnosti, protože vypisovat jednotlivé koncerty se mi opravdu nechce , tak snad to omluvíte. Hezký zbytek dne.