Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)

17.Díl-Konečně??

Pohled Martinuse:

Už je to asi týden, co jsme se přestěhovali a nemůžeme si to vynachválit. Každý den trávíme s holkama, a to doslova. Hned po škole jdeme buď k nám nebo k Terce a nebo k Nikče, kde si vždy uděláme úkoly a poté děláme všechno možný. Většinou jdeme ven s Emmou, protože strašně ráda tráví čas s holkama. Někdy mi připadá, že holky bere víc za sourozence než nás, ale to se mi opravdu jen zdá. Spíš je bere jako svoje dobré kamarádky. Během toho týdne taky přijeli Terčiny rodiče, takže jsme je mohli konečně poznat. Byli celkem milí, připadalo mi, že si nás i oblíbili. A ani neříkali nic proti tomu, že Terka chodí s Marcusem. Byli tu pouze dva dny a pak zase odjeli, ještě předtím se snažili Terku přemluvit, aby se přestěhovala. Nikčiny rodiče se však Terky zastali, takže Terčiny rodiče budou dále platit v domě elektriku i vodu a Nikčiny rodiče budou dále za Terku zodpovídat. Všichni jsme rádi, že se Terka nestěhuje a že tu bude s námi. A taky se pomalu, ale jistě blíží školní ples a jelikož jsme deváťáci a letos vycházíme, bude se to motat hlavně kolem nás. Marcus jde samozřejmě na ples s Terkou, ale já prostě nemám odvahu na to, se zeptat Nikči. "Martinusi, jdeš?" z mého přemýšlení mě vyruší Emma, která na mě volá ze dveří. "Jo, už jdu" odpovím jí a jdu za ní. Celé odpoledne jsme byli venku s Emmou a bobovali, spíše Emma, než my. Večer jsme se vrátili k nám a už na nás čekala mamka s večeří. Domluvili jsme se, že dneska přespíme u nás v obýváku a uděláme stream ohledně nové písničky a vůbec všeho. Stream zapneme o půl jedenácté a v jedenáct jsme ho zase vypli, jelikož jsme byli unavení. Druhý den jsem se vzbudil a Nikča už byla vzhůru, což mě vůbec nepřekvapovalo. Když viděla, že jsem vzhůru usmála se na mě a já ji úsměv opětoval a následně vstal a šel do kuchyně. Na lince jsem našel lísteček od mamky, že jeli ke známým, že se vrátí zítra a že Emma jela s nima. Paráda, takže máme barák pro sebe. Uslyšel jsem kroky a viděl, že šla Nikča směrem ke mně, ale zastaví se u stolu a jde si sednout. "Nechceš se jít projít, než se ti dva ospalci vzbudí?" zeptám se jí mírně nervózně. "Jo, proč ne." odpoví mi a usměje se. Asi za pět minut jsme vyrazili a celou dobu jsme si povídali ovšem možném. 

Pohled Marcuse:

Když se zavřely dveře vyskočil jsem z gauče až tak, že se Terka lekla. "Co to děláš?" zasmála se. "Musím něco zařídit" odpovím, když letím do svého pokoje. Přinesu reproduktory a mikrofón a všechno to zapojím v obýváku. Terka na mě celou dobu zmateně koukala. Nastavil jsem do reproduktorů Without you, teda spíše jen hudbu. "Už mi řekneš, co to děláš?" zeptá se mě Terka, když si konečně sednu. "Zařizuji takový menší překvápko pro Nikču a Tinuse" mrknu na ni. Ta se jen začne smát a zapne televizi, já jsem zatím napsal Tinusovi.

Mac: Tak a máš to zapojený, teď už to nechám na tobě. 😉

Tinus: Jo fajn. Děkuju, ale jsem trochu nervózní...😶

Mac: Neboj, to bude v pohodě.🙂

Tinus: No, snad jo..🤐

Mac: Hlavně to chce klid.🤗

Tinus: Jo, já vím. Už jdu asi za deset min jsme doma. Jo a viděl jsi vzkaz od mamky?🤓

Mac: Jasně, že viděl. Tak zatím.  😜

Odložil jsem mobil a věnoval se televizi. Terka se šla vysprchovat a převléknout a já se jen nudil v obýváku. Když přišla šel jsem jí pomoct s děláním snídaně. Terka začala dělat palačinky a já se na ni jen koukal, protože jsem se tam nechtěl motat. Po chvíli mi Terka podávala talíř a pak si taky sedla a my jsme se mohli nasnídat. Potom jsem jen umyl nádobí, no, spíš jsem ho dal do myčky a pak jsme se chtěli vrátit do obýváku, ale když jsme byli v chodbě, otevřely se dveře. "Jéé, ahoj" ozve se Nikča. "No.. Ahoj, kde jste byli?"optá se Terka. "No, vyvenčit divoká zvířata, přece" odpoví Martinus, když do domu vběhli Peggy s Buddym. Všichni jsme mířili do obýváku a najednou se Nikča zastavila ve dveřích. "Co to je?" zeptá se. "No.. Víš, to je pro tebe" odpovídá Tinus. "Pro mě?" řekne nechápavě Nikča a Tinus na ni jen kývne. "Víš, chtěl jsem ti to říct už dávno, ale neměl jsem k tomu odvahu. Tak jsem myslel, že když to řeknu formou písně, bude to lepší"povídá Tinus, když jde směrem k mikrofonu. Já mu zapnu hudbu a Tinus začíná zpívat. Hned jak začne, Nikča si dá ruku na pusu, vypadá to, že je překvapená. Hned jak Tinus dozpíval, přišla k němu Nikča a objala ho. Když se na sebe koukali, řekl Martinus konečně ty slova:"Víš Niky.. Já tě miluju." Nikča vykulí oči, začervená se a pak se usměje. "Já tebe taky" odpoví mu a skočí mu znova kolem krku. Objal jsem Terku kolem ramen, ale pořád se na ně díval. Když se na sebe znovu koukali, začali se přibližovat, v tu chvíli jsem se otočil a zároveň jsem otočil Terku, aby měli "soukromí", ale i tak vím, co se stalo. Po chvíli jsme se otočili a oni tam jen tak stáli a koukali na sebe, avšak to ticho prolomil Martinus : "Niky, asi ta nejhlavnější otázka... staneš se mou přítelkyní?" řekne mírně nejistě. "Co je to za otázku? Jasně že ano!" odpoví mu a usměje se na něj. Ten jí úsměv opětuje a pak se zeptá ještě na něco: "A ještě něco... Půjdeš se mnou na ples?" "Ano!" mírně vykřikne Nikča a dá Martinusovi pusu. Já a Terka jen naráz řekneme: "Konečně" a všichni se začneme smát. Potom, co jsme s Martinusem opět všechno uklidili, šli jsme se koukat na televizi a u toho se holky domluvily, že pojedou s Nikčinou a naší mamkou nakupovat šaty a boty a doplňky a všechno co prostě, potřebují. Já a Martinus máme saka doma, takže to máme vyřešený a holky nám jasně řekly, že s nima jet nemůžeme, že se máme nechat překvapit. Zbytek dne jsme se jen váleli doma a nebo se šli projít, takže nic moc zvláštního. Ale holky jsou už domluvený s mamkama, že zítra pojedou nakupovat, samozřejmě, až naši přijedou a já Marcus budeme pomáhat ještě malovat u Nikči v domě. Zítra to bude zajímavý, na vymalování si pozvou samotného Pata a Mata. No uvidíme, jak to dopadne.