Pohled Nikči:
Hned potom co Terka souhlasila jsme rychle běželi domů pro věci na sport a poté konečně vyrazili na hřiště. Okamžitě jsme šli za trenérem jestli si to můžeme zkusit, souhlasil, prý stejně hledá nové členy týmu., takže jestli nám to půjde možná se do týmu dostaneme. Běželi jsme do šatny a šli na rozcvičku, asi nemusím říkat že na nás všichni koukali jako na zjevení. Po rozcvičce za námi přišel trenér: "Chtěla by jedna z vás zkusit hrát za brankáře?" zeptal se nás a já viděla jak se Terce rozzářili oči. Malinko jsem do ní šťouchla aby jsem jí trochu povzbudila. "Já bych to zkusila" vysoukala nakonec ze sebe a trenér jen kývl a naznačil ať jde za ním. Po chvíli se Terka vrátila a měla na sobě rukavice pro brankáře, to samé Marcus. Na konci tréninku je vždycky zápas. Všichni jsme se rozdělili do dvou týmu, Terka a Martinus byli proti mně, Marcusovi i Ryanovi. Samozřejmě že Terka a Marcus byli v bráně, Martinus byl útočník, to samé Ryan a já byla v obraně. Zápas byl hodně namáhavý pro všechny i přesto jak moc se Ryan snažil nedal Terce jediný gól, to se ale stalo i Martinusovi. Zápas tedy skončil 0:0 a mi jen čekali jestli nás trenér vezme do týmu nebo ne. Když už jsme byli na odchodu přišli za námi ostatní spoluhráči, přišli se omluvit za to jak na nás koukali. Prostě si mysleli že holky neumí hrát fotbal ale potom zápase si uvědomili že to tak není. Hned potom co jsme vyšli ze šaten odchytil si nás trenér: "Takže holky byl bych rád kdyby jste šli do našeho týmu. Takovýhle šikovný hráči se jen tak neseženou. Jistě chybí vám praxe a trénink ale to se doladí." mrkl na nás a já měla chuť skákat jak osmiletý dítě. Jistě že jsme souhlasili. Takže ode dneška hrajeme za městský fotbalový tým, no není to super? Prý už příští týden dostaneme dresy, nemůžu se dočkat až zjistím jaké číslo bude mít můj dres ale to bude prý překvapení. Ihned co jsme došli domů letěla jsem do sprchy a šla jsem spát, po dnešku jsem byla víc než unavená. Taky možná proto jsem usnula hned potom co jsme zavřela oči.
Ahój, vím tohle byla taková kapitola o ničem, ale už mi opravdu dochází nápady proto se obávám že v nejbližší době napíšu konečnou kapitolu této fan-fikce. Budu moc ráda za každý komentář, ale nebojte možná mě zase ta vášeň na psaní chytne. Ale prozatím nic a i kdyby jsem ukončila tuhle fan fikci třeba jednou napíšu novou a lepší.
No uvidím přeji hezký zbytek dne.
ČTEŠ
Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)
Fiksi PenggemarAsi každý se chce setkat se svým oblíbeným vzorem, ale že jste to stane zrovna nám to jsme nečekali. Je to spíše taková příběhová fanfikce a ne zrovna taková milostná, spíše si zde můžete představit váš normální život.
