12.Díl-Takový normální den

186 10 4
                                    

Pohled Martinuse:
Vzbudil jsem se a viděl jsem že Nikča byla už vzhůru a dělala něco na mobilu. Po chvíli si všimla že jsem taky vzhůru a mile se na mě usmála. Hlavou jsem jí naznačil jestli nechce jít vedle do kuchyně, pomalu vstala a šla, já jsem šel hned za ní. "Nechceš se jít projít než se ostatní vzbudí? zeptám se jí. " Jo proč ne"odpoví mi. Po asi pěti minutách jsme vyrazili samozřejmě i s Peggy a Buddym. Nikča nechala Terce vzkaz na stole. Aniž by jsme si toho všimli byl i jsme venku už dvě hodiny, ani zima mi nebyla. S Nikčou jsme se hodně zakecali hodně si rozumíme, ale i přesto k ní cítím něco víc než jen kamarádství, ale nevím jak to cítí ona.   Bylo asi dvanáct když nám Terka zavolala kde jsme, šli jsme tedy zpátky a když jsme vešli dovnitř nešlo si nevšimnout Marcusova pohledu přesně vím co si myslím. Když Nikča zašla do kuchyně šel jsem k Marcusovi "Není to tak jak to vypadá" řekl jsem mu a pak se začal smát. "Jo a jak to vypadá?" zeptá se mě a taky se začne smát. "Tak to vážně nevím" řeknu mu když vcházíme do kuchyně. Na stole už připravený oběd a čekalo se pouze na nás dva. Po jídle jsme šli do obýváku kde jsme se domlouvali o různých věcech. Zjistili jsme že holky mají spoustu písní v záloze, které by mohli nazpívat, avšak nemají jméno pod kterým by mohli vystupovat. "No.. jakože jedno jméno máme v hlavě už hodně dlouho, ale je tu jeden háček. Zní trochu podobně jako váš název." řekne Terka a koukne se na Lea a Charlieho. "Vážně?" zeptá se Leo, na to Terka jen kývne. "Jaký?" zeptám se. "No.. Melodies"řekne nervózně Nikča.  " To je ale super jméno"řekne Charlie. "No to je možný, ale co když budou lidi říkat že vás kopírujeme?" zeptá se Nikča. "Tak vám klidně potvrdíme že nám to vůbec nevadí" mrkne na ni Leo. "Jo přesně" dodá Charlie. "Vážně?! Tak to moc děkujeme" řekne nadšeně Terka. "Nó nevím proč děkuješ, ale není zač" odpoví ji Charlie. Zbytek dne už byl takový pracovní, my jsme složili nějaký ten text, který zatím nedával moc smysl. Holky si složili melodii a kluci taky skládali nějaký ten rap pro Lea. Zítra už kluci odjíždějí takže jsme se domluvili že dneska večer uděláme livestream, kde budeme odpovídat na otázky od lidí a holky nám je budou číst, jelikož prý nechtějí být na tom livestreamu vidět. Blížila se osmá hodina takže jsme šli všechno připravit, holky si dali křesla na druhou druhou stranu stolu na kterém bude položený mobil a mi jsme si šli sednou na gauč. Zapnuli jsme stream a skoro všichni byli překvapeni co tam dělají Leo a Charlie, ty co se nedivili je neznali. Asi v deset jsme stream ukončili a pak jsme se už jen koukali na televizi, jenomže začali dávat nějaký horror, takže Terka začala protestovat, ale byla jediná takže jsme to tam nechali. Terka měla většinu času zavřené oči, ale zrovna když je otevřela byla tam ta nejstrašidelnější scéna, takže Terka vykřikla tak že se jí lekli všichni víc než toho filmu. Hned potom jsme se začali všichni smát, mezitím co to Terka rozdýchávala. "Ty jo, ty hodně nemáš ráda horror, viď?" zeptám se jí ještě během toho co se směju. "No.. to teda nemám" řekla mi okamžitě Terka, ještě trochu vyděšeně. "Tak to radši přepneme, jinak bys v noci neusnula" řekne Nikča a začne se znovu smát. "No to bude nejlepší" dodá Marcus. Už bylo půl dvanácté, takže jsme se chystali jít spát, spací pořádek byl stejný jako včera, no respektive dneska. Já jsem byl ještě chvíli na mobilu a pak šel spát, zítra jedeme kluky doprovodit na letiště a pak nás čeká pár novoročních rozhovorů, ale to nejen nás ale i holky.


Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)Kde žijí příběhy. Začni objevovat