Splněný sen (Marcus & Martinus Fanfikce)

9.díl-Terka a Marcus

Pohled Nikči:

Už uběhly asi čtyři dny od Vánoc, ale nic zvláštního se nedělo. Dneska spím u Terky, sama bez kluků, a budeme se koukat na různé filmy a povídat si o všem možném, ale mě stejně nejvíc zajímá jak to má Terka s Marcusem, protože se zrovna moc jako pár nechovají ani spolu nebyli sami venku. Když Terka konečně zapne film počkám asi pět minut a pak se jí zeptám "Hele Tery?" "No" odpoví mi. "Jak to máš vůbec s Marcusem.. Já jen že mi moc nepřipadáte jako pár, nebo spíš se na to vůbec nechováte." "Taky sis toho všimla jo..." trochu se zarazila "Já vlastně taky nevím, možná to bude tím že jsme oba tak trochu zmatení co dělat. Přece jenom ani jeden jsme ještě s nikým nechodily a nevíme jak to chodí" odpoví mi. "A mluvila si s ním o tom?" vyzvídám. "Ne" odpoví mi. "Tak to zkus, třeba ti prostě řekne že bojí nebo prostě neví co dělat." popostrkuju Terku. "A co když si prostě jen myslí že začít se mnou "chodit" byla chyba a jen neví jak mi to má říct" řekne sklesle. "No tak to si děláš srandu ne?! Vidím jak se na tebe kouká a jak ty na něho jsem si stoprocentně jistá že se jen bojí udělat první krok. Schválně stopni film a zavolej mu" vychrlím ze sebe. "No když myslíš..." odpoví mi. Přesně jak jsem řekla to taky udělala, stopla film a zapla skype. Ani to pořádně nezvonilo a Marcus to už zvedl, já jsem odešla vedle, aby jsem jim nechala trochu soukromí a zároveň jsem psala Martinusovi, že ať je kde chce, ať chvíli nechodí za Marcusem.

Pohled Marcuse:

Martinus zrovna někam šel takže jsem byl v obýváku sám a rodiče byli někde s Emmou. Jen co jsem zapnul wifi zavolala mi Terka, neváhal jsem ani vteřinu a zvedl jsem to. "Ahoj" usmál jsem se na ni. Neviděli jsme se asi dva dny takže bylo super ji zase vidět. "Ahoj" odpoví mírně sklesle. "Děje se něco?" zeptám se ustaraně. "Ne nic.. já jen víš teď se mě Nikča zeptala jak to je mezi námi. Řekla jsem jí že sama nevím tak jsem se tě chtěla zeptat." řekne mi. "Čekal jsem až se na to Nikča nebo Martinus zeptají, víš já jen prostě nevím co dělat. Jak jsem nikdy neměl holku tak je to pro mě takové zmatené. Asi se jen bojím udělat ten první krok no.." odpovím ji popravdě. "Vážně?! Já taky nevím jak to chodí, ale jediný co vím je že to společně nějak zvládneme a najdeme si vlastní cestu" řekne tentokrát už vesele. "Jo, máš pravdu" usměju se pro sebe "Hele co, kdyby jsme šli zítra ven, aby jsme se trošku posunuli" navrhnu. "Jo to zní dobře" usměje se a myslím že se začala červenat, ale na mobilu to nebylo dobře vidět. "Já už musím jít je tu Nikča, tak ahoj a pozdravuj Tinuse" řekne mi. "Jojo neboj, tak ahoj" položím hovor. Jen co se tak stane do obýváku přijde Martinus. "S kým jsi to mluvil?" zeptá se. "S Terkou" odpovím mu s plnou pozorností na instagram. "A??" vyzvídá. "Zítra půjdeme ven" mírně se usměju. "No konečně" trochu vykřikne. "Ježíš!! Víš jak jsem se lekl" řeknu mu když jsem si sbíral mobil, který mi spadl na  obličej. "Ups.. Sorry" začne se smát a já spolu s ním. 

Pohled Nikči:

Hned jak Terka domluvila vrátila jsem se zpátky, v doprovodu Peggy, do obýváku. "Tak?" zeptám se. "Měla jsi pravdu jen se bál udělat první krok a zítra jdeme ven" řekne strašně nadšeně. "No konečně" odpovím jí. Zbytek dne ,no spíše večera, jsme se koukali na filmy nebo seriály. Usnula jsem asi někde o půlnoci, zato Terka už dávno spala. 

Ráno jsem se vzbudila asi v deset a Terka ještě spala, tak jsem si vzala mobil a projížděla instagram. Asi po půlhodině se Terka vzbudila a hned vstala a šla do koupelny, když přišla seděla jsem v kuchyni a volala si s klukama. Měla štěstí že se už učesala a trochu se upravila jinak by se jí asi lekli. "O ahoj kluci" zamává směrem na počítač. "Ahoj" řeknou oba naráz. Terka dala vařit vodu na čaj a pak si sedla vedle mě. S klukama  jsme si povídaly asi do dvanácti potom museli jít, museli uklidit než přijedou jejich rodiče a hlavně se Mac musel jít připravit, to sice neříkali ale je mi to jasný. S Terkou jsme si udělaly lehký oběd a pak se šli znova koukat na televizi u toho jsme, ale probírali co budeme dělat na Silvestra a taky jsme se učili texty k písničkám, které budeme přezpívávat společně s klukama. Pak už přišel čas kdy měl Marcus vyzvednout Terku, tak se šla upravit a já se mezitím koukala na youtube. Když najednou zazněl zvonek zavedla jsem se a šla otevřít, jak jinak než že tam stál Marcus, ale dost mě překvapilo že tam byl Martinus. "Ahoj" řekli oba dva naráz. "Ahoj" odpovím a pozvu je dovnitř. Terka seběhla dolů po schodech a hned se pozdravila s klukama, když se natahovala pro bundu řekla mi: "Niky postaráš se o Peggy, viď?" "Jasně" odpověděla jsem jí. "No.. Stejně jsem sem pozvala Martinuse aby ti pomohl" mrkla na mě. "Jo fajn" řekla jsem a usmála se Tinuse, v hlavě mi však křičel hlas se slovy "Děláš si ze mě srandu??" "

Pohled Marcuse:

Šli jsme s Terkou do lesa kam moc lidí nechodí, aby jsme byli sami. Panovalo ticho, oba dva jsme byli nervózní, když jsem se najednou rozhodl to ticho prolomit "víš.. chtěl jsem ti to říct už strašně dlouho.. Jsem strašně rád že jsem tě poznal že jsme se přistěhovali nevěděl jsme jestli mě tu někdo přijme, ale potom jsi se objevila ty, ještě teď si vzpomínám na tvůj výraz, když si mě poprvé uviděla bylo vtipné a roztomilé zároveň. Už na první pohled jsem věděl že nebudeš jako holky které jsme znal do teď, ty jsi neřešila že jsem slavný, chovala jsi se ke mě jako by nic jako kdyby jsme byli kamarádi odjakživa. A chci jen říct děkuju. Děkuju za to že jsem tě poznal a že já mám teď tu možnou být tady s tou nejúžasnější holkou pod sluncem. Miluji tě!" řekl jsem tak strašně filozofickou větu že už si ani nepamatuju jak začínala a zároveň jsem se koukal do jejich očích, ve který bylo vidět to štěstí.

Pohled Terky:

Když to Marcus dořekl do očí se mi nahrnuly slzy štěstí, chvíli jsme se na sebe koukaly a potom jsme mu skočila kolem ramen. "Taky tě miluji, vždycky jsem tě milovala" zašeptala jsem mu do ucha. Chvíli jsme se objímali a potom jsem se na sebe chvíli koukali, ale tentokrát se naše hlavy přibližovali. Když najednou Mac spojil naše rty v jedno, konečně naše první pusa nemohla jsem se dočkat až se to stane. Byl to úžasný pocit, po chvíli jsme se od sebe odtrhli a znovu se na sebe koukali nemohla jsem se jeho očí nabažit. Po chvíli civění jsme se vydali dál po cestě tentokrát jsme si už povídali. "Tak teda nevím jestli zrovna takhle funguje první rande, ale to je jedno" řekne Mac a začneme se oba hlasitě smát. "Jsem říkala že si najdeme vlastní cestu podle vlastních pravidel" odpovím mu, když jsme se dosmála. Čas utekl jako voda a než jsme se nadáli bylo už šest hodin večer. Během odpoledne jsme si vyměnili pár polibků a taky jsme nějakým záhadným způsobem došli na druhý konec města. Šli jsme po ulici kde bylo celkem dost lidí na to že je šest Mac mě vzal za ruku a propletl naše prsty. Když jsme šli kolem školy potkali jsme přesně ty dvě holky jako když přišli poprvé kluci do školy. "Ale kdopak tu je? Naše hrdličky" řekne jedna z nich. "Víš co nechápu Marcusi? Jak můžeš chodit s takovou ubožačkou. Ty jako hvězda máš mít nějakou celebritu a ne nějakou holku ze zapadákova" řekne druhá. "Hele radši se podívejte na sebe, každý týden máte jinačího kluka. S žádným to nemyslíte vážně, ve vztahu nejde o to že když je jeden slavný musí být automaticky druhý. A vůbec nevím co vy se do toho pletete běžte za svýma kámošema a my uděláme to samý jasný." odpoví jim mírně naštvaně Marcus a táhne mě pryč co nejrychleji. Když už jsme byli kousek dál řekla jsem "Děkuju". "Za co" nechápal Marcus. "Za to co si řekl, to co řekly o tom jsme přemýšlela tolikrát že se k tobě nehodím, ale po tvém proslovu v lese a teď tady vím že tobě nezáleží na tom jestli jsem slavná nebo ne" odpovím. "Jasně že ne. Nejdůležitější ve vztahu je důvěra a úplně nejdůležitější je láska. A já tě miluju  a důvěřuji ti na 100% takže pro mě je tenhle vztah dokonalý." řekne s úsměvem a políbí mě. "Pro mě taky" a polibek mu opětuju. Asi po pěti minutách jsme dorazili domů  a v kuchyni seděla Nikča a Martinus, jenomže Nikča měla zavázané oči a Martinus měl v ruce kousek mrkve, kterou Nikča nejvíc nesnáší, a chystal se ji jí dát. Chvilku jsme to s Marcusem pozorovali a pak jsme jen chytila záchvat smíchu když Nikča tu mrkev vyplivla a začala nadávat na celý dům. "Jé vy už jste doma" řekne Tinus, když se přestal smát. "Jak vidíš... Co to tady vyvádíte" zeptá se Marcus. "No Tinuse napadlo že by jsme si mohly zahrát What's in my mouth challenge. "Aha tak to jo" začnu se znova smát. "Hej tak mi se přidáme" řekne Marcus. "Cože?" vyjeknu. "No proč ne bude sranda" odpoví mi. "Tak jo ale kluci si první zavážou oči" řeknu šibalsky. "No to jsem si naběhl" řekne Marcus. Zbytek večera jsme se jen smáli a hráli ten challenge bylo to sranda. Kluci se nakonec rozhodli že zůstanou přes noc, stejně měli jejich rodiče přijet až zítra. Po večeři jsme si zapnuli nějakou komedii a já jsem hned usnula opřená o Marcusovu hruď, při poslechu tlukotu jeho srdce. Marcus mě jemně hladil po zádech a na dobrou noc mi dal pusu do vlasů.