Otravný budík, tuhle věc by měly zakázat. Zavrčela jsem a neochotně jsem se zvedla. Rovnou jsem zamířila do koupelny. Umyla jsem si obličej, oblékla se, vyčistila zuby, vyžehlila vlasy, vzala si tašku a takhle jsem odešla dolů. Kluci ještě neoblečení seděly spolu. „hej zachvíly je škola, tak pohněte!" Zařvala jsem na ně, oba se začala mega moc smát a já nevěděla proč. Vždyť je pondělí ne? Nebo ne?
„vždyť je teprve sedm" zasmál se Alex. Vyhrabala jsem telefon a vážně bylo sedm. Nějaký chytrák mi přeřídil budík. „a—-" chtěla jsem něco říct, ale Dylan mě zastavil. „sestřičko než něco řekneš uvědom si že jsme to udělali pro tebe, abys jednou v životě vstala brzy. " Zasmály se. Jen jsem protočila panenkami a šla na telefon. „kurva. Pozítří je ta soutěž" vyskočila jsem na nohy. „blik" Zasmál se Alex. „jaký idiot to vymyslel ve středu?" Začala jsem všemožně nadávat.
✖️
U skříněk se ještě zastavili Alex s Dylanem, aby mi mohly předat nějaká jejich moudra, o které jsem očividně neměla zájem. Přišla nějaká holka, díky bohu za ní. „tvoji bráchové jsou strašně hezcí a jste si dost podobný, ale nevím v čem" zamyslela se. „já ti poradím, máme stejné rodiče" poklepala jsem ji po rameni a odešla směr třída, zatímco Alex a Dylan padali smíchy.
✖️
Ve škole se nedělo nic zajímavého, Marcus s Martinusem mě akorát jdou doprovodit domů a jdeme udělat nějaký projekt. Odemkla jsem vchodové dveře a kluci mě následovali. Něco tady nehraje. Víc bot než normálně. Holčičí černé boty, které rozhodně nebyli moje. „kurva" pošeptala jsem si pro sebe, ale Marcus i Martinus mě slyšeli. Ptaly se co se děje, ale já radši neodpověděla, v duchu jsem se modlila ať není pravda co si myslím.
„aaaaaaaahoj Kirsten" dala jsem pusu do širokého úsměvu, když jsem viděla svou sestřenku, kterou jsem tu vážně vidět nechtěla. „ahooj Izzy" přiběhla a objala mě. Dobrá herečka. „super že nás přijela navštívit Kirsten, že?" Usmál se táta a vzal ji okolo ramen. „skvělý" falešně jsem vypískla. „musím ještě něco dodělat, pak přijdu" usmál se táta a odešel. „tak co tu chceš?" Založila jsem si ruce na hrudi a koukala upřeně na Kirsten. Ta tady není jen tak... „copak nemůžu navštívit svojí milovanou sestřenku?" Řekla neviným hláskem. „Kirsten?" Nadzvedla jsem obočí. „fajn. Rodiče jeli na pracovní cestu, od té doby co jsi odjela z Osla se to změnilo a taky jsem slyšela že se bavíš s tima zpěvákama." Otočila se a šla do kuchyně. Teď jsem si všimla jak celkově vypadá. Byla vyšší než já, hnědé polodlouhé vlasy, namalovaná, bílé triko s pruhy a kalhoty se vzorem(média).
„dobře, co se změnilo v Oslu?" Následovala jsem jí do kuchyně. „Maria se s námi přestala bavit, teď je roztleskávačkou, Silje se stala šprtkou, Kevin začal fetovat, Chris se se mnou rozešel a Isac...." zastavila se. „co Isac?" trochu jsem se sděsila. „Isac bere vše furt špatně. Je úplně mimo" odvrátila jsem pohled. „chybíš mu Izz" dala mi ruku na rameno, což mě donutilo se na ní podívat. Tohle myslela vážně. „volala jsi mu vůbec?" Zeptala se. Jen jsem zavrtěla hlavou na nesouhlas. „chudák Kevin, jak to že Chris se s tebou ro—" chtěla jsem navázat jiné téma, ale Kirsten mě přerušila. „neřeš, někdy ti to třeba řeknu." Usmála se. Je nějaká až divně milá.... to je divný....
Teď mi došlo že Marcus s Martinusem nás celou dobu museli poslouchat a pozorovat. Hlavou jsem pokynula, že jdeme nahoru. Jen kývli a šli za mnou. Přemýšlela jsem furt nad naší starou partou.
To se to tak změnilo, když jsem odešla?
„hej Izz!" Mával mi rukama před obličejem Marcus. Se divím že se mnou vůbec mluví.... „kolik je vůbec Kirsten?" Zeptal se pochvíli Martinus. „stejně jako mě" připravovala jsem věci pro potřebný projek. Pohltila mě vlna žárlivosti. Proč se ptá na Kirsten?
„a nechceš nám něco říct o tvé minulosti?" Zeptal se Marcus.
Ach ne. Jen to ne
Takže čau lidi!!😂😍 promiňte že po dlouhé době, ale máme tu novou kapitolu, omlouvám se za chyby😃
Jinak veselé Vánoce!🎄❤️ Máte vánoční náladu? Těšíte se na dnešek ? Co si přejete k Vánocům?
