T H R E E

3.1K 132 10
                                    

Grrr. Škola. Úterý. Nesnáším úterky. Vlastně nesnáším ani pondělí, středu, čtvrtek a ani pátek. Tak kdo Jo že?

Nenuceně jsem vstala z postele a zapla si spotify. Najela jsme na nejoblíbenější songy ve světě a šla do koupelny. Udělala jsem to co každý den. Umyla si obličej, vyčistila zuby, dala menší vrstvu makeupu, zvyraznila oči a trochu lesku na pusu. Pak jsem se šla převléknout. Vzala jsem si [viz. Foto].

S bráchou jsme přijeli ke škole. „tak čau" pozdravila jsem Alexe a vydala se ke škole. Přesněji spíš rovnou ke skříňce. „no čauuu koho pak tu máme?." Opřel se někdo o mou skříňku. Byl Martinus a Marcus se opřel hned vedle. „no nazdar" Protočila jsem panenkami. „co se děje?" Usmál se šibalsky Martinus. „jedna věc že se opíráš o mojí skříňku Gunnarsene a ta druhá že tu vůbec jste" Martinus uhnul a já mohla do své skříňky. „to zabolelo" chytl se Marcus u srdce. Vzala jsem si učebnice, protočila panenkami a odešla. Ve třídě jsem si hodila nohy na druhou židli a koukala do telefonu. Ostatně jako vždy. „a-ahoj, mužu?" Zvedla jsem hlavu stál tam poměrně vysoký černovlasý kluk s modrýma očima. Podobný měl.... ne! Iz! Nemyslí na něj. „ehm. Ahoj Jo jasně" zpamatovala jsem se a shodila nohy pryč. „ty seš i Isabella viď?" Zeptal se. „jen Izzy." Odpověděla jsem. „a ty?" „Mike, Mike Clark" usmál se. „není to neobvyklý jméno na Norsko?" Zasmála jsem se. „jsem z Anglie, ale tady žiju asi od 3 let." Pokrčil rameny a zvedl se, protože přišel profesor. „áá máme tu novou tvářičku" usmál se profesor. Teplouš. Jiný slovo na tohle neznám. „jak se jmenuješ?" Zeptal se. Není zvykem na střední vykat? „Izzy" odpověděla jsem. „dobře" naznačil rukama ať si sednem. „5....4...3...." začal odpočítávat Mike. „co odpočitáváš?" Zeptala jsem se. „2....1..." usmál se na mě. „takže Izzy, pojď k tabuly a ukázat nám co ses naučila než si sem přišla" řekl profesor. Až teď jsem pochopila co Mike odpočítával. Jen mi zamával a já se zamračila. „takže piš...." sice nesnáším matiku, ale umím jí. „proč to nepíšeš?" Zamračil se profesor. „protože to umím z hlavy?" Sarkasticky jsem odpověděla. „dobře" začal diktovat příklad jak dopověděl příklad viděla jsem v jeho očích jako že si myslíš že jsem v háji že to z tý hlavy nevypočítám. „výsledek je 134" řekla jsem hned bez váhání. Učiteli spadla brada. „od ní byste se měly učit, posaď se" koukala jsem se na Mika, který měl otevřenou pusu. „to jsem nečekal" dodal když jsem si sedla na židli. „já vím" usmála sem se. „je něco co bych o tobě měl ještě vědět?" Naklonil se ke mě. „Dost věcí" přiblížila jsem se dost k jeho puse a pak se rozesmála a on taky. „je tam něco k smíchu?" Naštvaně křikl profesor. „ne" odvrátila jsem pohled od Mika. „Pane Clarku, takže jaký je tohle výsledek?" Měla jsme co dělat abych nevybouhla smíchy. Mike si pečlivě příklad prozkoumával a po chvíly odpověděl sebejistě. „318" usmál se. „ano Miku. Vy ste teda s....s..." nemohl si vzpomenout na mé jméno. „Izzy" připomenula jsem mu. „ano s Izzy úplná dvojka. " ten profesor je vážně teplej říkám vám že Jo. Nekecám. „to bude asi osud" pohlédl na mě Mike. „nejspíš" zamyslel se profesor. „No nic vrátíme se k učivu....." tenhle moment, ano přesně v tenhle moment jsem přestala dávat pozor a soutředila jsem se na Mika. „proč si vlastně odešla z Osla?" Zeptal se. „to je složitá a dlouhá story" ve skutečnosti ani tak složitý nebyl jen se mi to nechtělo vykládat když za námi sedí Gunnarseni, kteří odposlouchávají. „tak odpoledne na kafe?" Usmál se. „dobře, dej mi tvoje číslo. Moc to tu ještě neznám" usmála jsem se.

Pohled Marcuse:

„proč si vlastně odešla z Osla?" Když se zeptal Mike na tuto otázku oba s Tinusem jsme zvedli hlavy. Oba nás to zajímalo, doma jsme si říkali různé teorie, protože kdo by odešel z Osla a dělal z toho takové tajnosti? „to je složitá a dlouhá story" s Tinusem jsme se na sebe podívali. Opět to nechtěla říct. „tak odpoledne na kafe?" Vážně Clarku? „dobře, dej mi tvoje číslo. Moc
To tu ještě neznám" dal jí papírek a ona se usmála a dala mu její papírek. Rlly? Já se ji na to zeptat, tak dostanu přes hubu a ještě možná budu vykastrovanej. Hodina skončila a oba spolu odešli.

Proč nedokážeš milovat? | FF Marcus & MartinusKde žijí příběhy. Začni objevovat