Naturel- pomsta (Avengers; Wafieair 2)

Kapitola devatenáctá- Že by konečně spojenci?

"Carol? Jsi v pohodě??" přilítl ke mně jak zběsilá střela Steve.

"Steve, v pohodě. Jen se mi udělalo špatně z těho....bolesti. Navíc, co jsem tak pochopila, byla jsem v uměláku, co?" hodím k němu rychlý pohled a opět si dám rande s mísou. Steve mi chytil pohotově vlasy.

"Nemyslím si," nezněl moc přesvědčeně. Pro tentokrát bych byla radši, aby tu starostlivost hodil někam.

"Steve...uf....no to je jedno, já tě stejně nepřesvědčím, co?" vypláchnu si v nejbližším  umyvadle ústa a zašklebím se směrem k němu.

"To si piš, že ne," starostlivě ke mně přešel a podepřel pro případ nouze v chůzi.

"V tom případě, abych tě uklidnila, že to není ani z nemoci a ani z úrazu, ti nenspíš musím říct pravdu," opřu si o jeho rameno a opustíme záchod s koupelnou.

"Tak o co jde Caroline? Než ty ze sebe něco vydoluješ, já se mohu zbláznit strachy! Nebo jsi snad těhotná?" začal se malinko rozčilovat. Vím, že tu poslední větu myslel ze srandy, a proto jsem stuhla v pohybu a s obavami v očích na něj pohlédla.

Taky se zastavil, překvapen mou reakcí a projel mě zkoumavým pohledem. A až prve mu to došlo. "Oh můj bože!" jen vydechl a pohled mu cestoval z mého břicha do mých očí a naopak.

"Sice to vůbec není potvrzené, jen jsem dostala takovou domněnku, ale dávalo by to smysl. Nepoužili jsme ani jednou ochranu a někdo vevnitř mi ukradl schopnost ledu," až pak, když jsem to vypustila z úst, mi došlo, že jsme se dostali do laboratoře, kde byli ti dva.

"Vy jste spali bez ochrany??" vykulil oči Bucky.

"Ty jsi přišla o led kvůli těhotenství??" zalapala po dechu Waf.

"Tak toho se jen tak nezbavíme," svraštil obočí Steve.

"Je to v hajzlu," zavrtím hlavou.

"Mluv slušně!" stačil mě ještě okřiknout, vzal mě jak květinku do náruče a párkrát se se mnou radostí zatočil, až jsem se musela zasmát. "Já budu táta!" po dlouhé době z něho sršela radost.

"Jestli nechceš poblít ty dokonalé svaly, doporučovala bych mě položit," uchechtla jsem se.

"S radostí!" pousmál se, položil mě na zem a věnoval ten nejlepší polibek ze všech a že jich bylo! Ale na jídlo už dneska fakt ani nepomyslím!

Sice si z toho Bucky s Waf museli sednout na židli vedle lůžka, ale my se Stevem to neřešili, posadili se na lůžko a pobaveně se culili. Jenže to nám tak trochu nedošla zásadní věc.

"Co to doprdele je!" vyjekl zaraženě jakýsi ženský hlas od vchodu do laborky. 

Všichni jsme tím směrem trhli hlavami a věděli, že asi bude zle. Stála tam celá zmatená a neschopna slova asi dvacetiletá dívka s nezvykle modrými vlasy a očima až velmi nápadnýma Tonymu. Kate Stark, prolítlo mi hlavou, když jsem si vzpomněla na Brucova slova téhle reality.

"Kate? Co ty tu?" přišel nám na pomoc Bruce, co zrovna vešel do místnosti.

No co by. Náš plán o utajení je v troskách! Nevydrželi jsme ani pár hodin!

"Kdo to je? Proč je Bucky a Steve tady, když byli nahoře a proč tu je jedna a ta samá holka dvakrát??" evidentně byla hodně zmatená a chtěla co nejdříve podat vysvětlení vzhledem k té pěsti na ruce, kterou si rázem nechala rozhořet. Na jednu stranu ji chápu, já bych to taky moc nepobírala, ale že bych rovnou musela vraždit ohněm? Trochu síla ne?

Raději jsme se všichni urychleně postavili. Naštěstí ostatní věděli, že bych možná dokázala zabránit jejímu útoku, ale nemusí hned vědět, že mám taky schopnosti, tak jsme nasadili udivené výrazy.