Kapitola dvacátá- Pomoc proti Hydře- část 1.

205 20 3
                                    

Rozlepila jsem oční víčka od sebe a spatřila před sebou obličej mého blonďáka s mírným úsměvem na tváři.

„Dobré ráno, kolik je?” rozespale se zeptám a vlepím mu rychlou pusu.

„No dobré ráno, už je načase. Zbývá nám 25 minut do srazu, co nám určila Kate,” zazubil se a políbil mě na čelo.

„Ou, promiň, asi budu zase mít rande!” posléze si připlácnu ruku k puse a vystřelím poslepu na záchod. Ty ranní nevolnosti mě zabijou a to teprve začaly a já takřka nic nesnědla. Vypláchnu si ještě ústa a zase přejdu ke Stevovi. Začal se ale tvářit dost pochybovačně a starostlivě. „Steve, ať tě to ani nenapadne!” zarazím ho, když už začne otevírat pusu.

„Vždyť jdeš ale těhotná do bitvy!” vjel si vynervovaně rukou do vlasů. Doufám, že taky není těhotný, když tak snadno změnil náladu.

„Tak za prvé, není to ještě potvrzené, ale to už jsem ti říkala, pak budu muset skočit za Brucem nebo si krevní testy udělat sama a za druhé, kdybych těhotná byla, určitě budu maximálně v prvním týdnu těhotenství,” ujišťuji ho.

„Ale i tak se ti může něco stát a-”

„Ale kušuj už. Děláš moc velká dramata,” hned ho přeruším a umlčím polibkem.
Po chvíli se odtáhneme. „Lepší?”

„Stejně bych měl nějak zajistit, abys byla v bezp-”

„Aaaa! Jdeme už radši!” zoufale a zároveň se smíchem ho čapnu za ruku a začnu vést z pokoje na chodbu, kde jsme narazili na Waf s Buckym.

„Dobré ráno!” zvolali oba najednou.

„Dobré,” broukneme a všichni čtyři pokračujeme do obývacího pokoje. Teda doufám, že míříme správně.

„Ty Steve, jak vůbec reaguješ na to, že v téhle realitě tvoje kopie má za manželku Kate Starkovou?” z ničeho nic vytáhnul na mého přítele Bucky a ten se po něm překvapeně ohlédl.

„Jak tě to napadlo?” pozdvihl obočí.

„Jen jsem si vzpomněl na včerejší rozhovor mezi námi a Brucem,” jen tak Bucky pokrčil rameny.

„Hmm...je to složité. V naší realitě jsem se ale zamiloval tady do Car, v téhle to je takový šok ty dva vidět zasnoubené, když to je v naší jinak,” chudák Steve! Celý z toho rudl! Uculila jsem se a cvrnkla mu do nosu.

„No, ale v posteli to asi bude stejné,” prostě si musela rýpnout Waf a oba vyprskli smíchy, zatímco Steve zoufale zakoulel očima a já se plácla do čela.

„Zato vy tam asi dobří nebudete,” sladce jim vrátím a tak v dobré náladě se konečně dostaneme do obývacího pokoje, kde takřka všichni seděli, jen ta hlavní chyběla. Kate. A taky kopie.

Ale asi po pěti malinko trapných minutách, kdy jsme všichni jen po sobě pokukovali, konečně přišla a v těsném závisu i James a Kapitán.

„Ahoj panstvo,” pozdravila nás všechny s úsměvem. Teda dokud pohledem nenarazila na Tonyho. Ten od ní schytal pěkně vražedný pohled, ikdyž mi moc nešlo na mysl proč. Nenápadně mu mrknu do hlavy, Kate by totiž hned zjistila, kdyby se jí někdo hrabal v myšlenkách a asi se to moc nemá dělat. Já vím, jsem hrozně zvědavý člověk. Počkat! On jí dal velmi velmi velmi nepříjemného budíka?? Málem vyprsknu smíchy, ale udržím se.

„Co jsem zase provedl?” optal se nechápavě. Hrát umí perfektně, to musím uznat.

„Ještě chvíli hraj nechápavého a i přesto, že jsi můj táta, tak tě uškrtím,“ zamračila se Kate. Tak na Kate to nejspíš neplatí.

Naturel- pomsta  (Avengers; Wafieair 2)Kde žijí příběhy. Začni objevovat