Romeo:
Spěchal jsem s Markem do školy, když jsem uviděl v dálce Rozalie. Tu nejkrásnější holku tady.Jenom , že je to neteř Kapuleta. Ani nechápu proč je nemáme rádi, ale je mi to jedno. Svůj volný čas strávím s Markem a s Benem, takže na holky nemám čas. Ale tahle by stála za hřích. Její blonďatá hříva a její krásné modré oči.
"Romeo, právě si nás přešel" zasmál se Mark. Zastavil jsem a fakt! Stál jsem pár metrů od nich.
"Sorry kluci" došel jsem knim a plácla je oba do zad. "Jak to, že nejste ve škole? Měli jsme sraz až tam" zeptal jsem se a všichni tři jsme se vydali do školy.
"Psali jsme ti" vysvětlil Ben. Najednou jsem si něco uvědomil.
"Jak to, že si nebyl doma?" otočil jsem se na Bena.
"Byl, ale šel jsem dřív" pokrčil rameny.
"Aha" řekl jsem.
"Slyšel jsem, že dneska má přijít nová holka" řekl Mark. Ben si povzdychl.
"Mě to je jedno, chodím o rok níž" řekl a kopl do kamínku před ním.
"Ale tak pěkná jak Rozalie nebude" znovu jsem se zasnil nad její krásou. "Dneska jsem jí zase viděl. Je ještě krásnější než včera"
"My víme Romeo, říkáš nám to každý den" odpověděl mi Mark, když jsme stoupali po schodech nahoru.
"Tak zatím" rozloučil se snáma Ben a šel do své třídy. S Markem jsme šli pomalu do té naší.
Pohled Julie:
Byla jsem tak nervozní z nové školy. Nechápu proč najednou mý rodiče chtěli, abych se přistěhovala nazpět od mé babičky. Apsolutně tady nikoho neznám. Jenom mojí sestřenici a bratrance. Ale Rozalie je úplná primadona a Tybalt mě chrání na každém kroku.
Šla jsem po školní chodbě a všechny pohledy se stáčeli ke mě. Našla jsem si svoji skříňku a zadala čtyřčíselný kod na zámek. Potom jsem tam dala pár mých věcí a vyndala si mapku. Učebna č. 5. Dobře to najdu!
Šla jsem rovně a potom jsem zabočila doprava. Narazila jsem na jídelnu. Sakra! Otočila jsem to a vrátila se nazpět.
"Potřebuješ, pomoct?" zeptal se mě asi o rok mladší kluk.
"Nevím, kde je učebna č. 5. Jsem tu nová" usmála jsem se.
"Jsem Benvolio, ale říkej mi Ben" podal mi ruku.
"Julie"
"Ta učebna je, když se vrátíš a půjdeš po schodech nahoru" taky se na mě usmál.
"Díky. zatím Bene" zamávala jsem mu a vydala se stejnou cestu, jakou mi popisoval.
Už dávno zazvonila a já jsem stála před třídou. Nadechla jsme se a vydechla. Zaťukala jsem.
"Dále" ozval se ženský hlas. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Měla jsem sklopenou hlavu, nechtěla jsem vidět všechny ty pohledy.
"Dobrý den" špitla jsem.
"Ty musíš být nový žákyně. Tak nám o sobě něco řekni" řekla učitelka. Pomalu jsem zvedla hlavu a koukla se na mé nové spolužáky. Upoutal mě úplně poslední kluk v zadní lavici. Měl černé vlasy a ty nejdokonalejší modré oči. Ale nekoukal se na mě, ale ven z okna. Odkyšlala jsem si.
"Ehm, přistěhovala jsem se z Ameriky, kde jsem bydlela s mojí babičkou a teď jsem se přistěhovala zpět. Strašně ráda kreslím, mám ráda koně a to je asi vše." usmála jsem se.
"A jméno?" zeptala se učitelka.
"Julie... Julie Kapuletová" řekla jsem.
Pohled Damona:
Zrovna jsem zase přemýšlel nad Rozalie,a díval se z okna, když jsem uslyšel tu novou holku, jak o době něco říká. Potom se ozvala učitelka, ať řekne jméno.
"Julie... Julie Kapuletová" odtrhl jsem pohled od okna a koukl se na tu holku. Musím připustit, že byla nádherná. Měla hnědé dlouhé vlasy a čokoládové hnědé oči.
,Romeo nezapomeň na Rozalie, nadal jsem si v hlavě. Holka si všimla mého pohledu a opatrně se usmála.
"No tak se posaď vedle Samanthy" řekla učitelka. Samantha je velice milej člověk. Pořád chodí a rozchází se s Markem. Julie přikývla a zamířila k lavici před námi.
Sam se na Julii usmála, když si sedla vedle ní. Natáhla ruku k Julii.
"Jsem Samantha" Julie si potřásla rukou se Sam a zopakovala svoje jméno. Teď jsem si všiml, že její hlas je nádherný.
Samantha se otočila na nás.
"Toto je Mark, můj teď expřítel a toto jeho kamarád Romeo" Julie se taky otočila.
"Ahoj" řekla Markovi. Potom se koukla na mě. "Ahoj" špitla.
"Ahoj" usmál jsem se. Julie se rychle otočila dopředu a vytáhla si tužku a nějakou tlustou knížku. Asi deník, řekl jsem si. Vytáhl jsem si mobil a sluchátka a dal si je do uší. Koukl jsem se z okna a začal poslouchat.
Po hodině jsme šli s Markem za Benem. Sam ukazovala Julii školu a šli zrovna před námi.
"Julie" ozval se chodbou křik, u kterého bych se včera otočil. Rozalie se hnala chodbou rovnou k Sam a Julii. odstrčila Sam na stranu a objala Julii, která nevypadala šťastně. "Jsi tak...." Rozalie hledala slova "pěkná" řekla jen a namotala si pramen vlasů na prst. Julie se koukla na Sam.
"Díky, ale moje kamarádka mi tady ukazuje školu, tak jestli nás omuvíš" zavěsila se na Sam a spolu pokračovali v cestě. Slyšel jsem jak se něčemu zasmáli. Rozalie tam stála a koukala se na ně. Potom ale jenom zakroutila a šla nazpět. Když procházela kolem mě, tak na mě mrkla a poslala vzdušnou pusu.
Tak udělala jsem krátkou, jelikož fakt nevim jestli to bude někdo číst :D