Pohled Julie:
Dívala jsem se do těch jeho modrých očí a nemohla uvěřit, co mi právě teď řekl.
"Prosím, řekni něco" řekl zoufala. Nechtěla jsem mluvit, proto jsem se natáhla na špičkách k němu a políbila ho. Romeo byl na začátku zaskočen, ale potom mě chytl za boky a natiskl mě víc na sebe. Zavzdychala jsem mu do úst, a bylo mi jedno, že dole je moje rodina. Když nám oboum došel dech, Romeo si opřel čelo o mé.
"Taky tě miluju" zašeptala jsem. Romeo se uchechtl. "Ale už by si měl jít. Uvidímse se zítra ve škole" řekla jsem a pohladila ho po tváři.
"Dobře" usmál se a naposledy mi vtiskl krátký, ale nádherný poliibek. Otočil se k oknu a než jsem se nadála byl pryč. Usmála jsem se pro sebe a lehla si do postele. Zhasla jsem lampičku a zavřela oči. Před očima jsem, měla pořád Romea když mi řekl, že mě miluje.
Probudila jsem se s úsměvem na tváři. Nadšeně jsem vylezla z postele a oblíkla se do džín a černo-bílé košile. Vlasy jsem si dala do culíku, věci naházela do tašky a seběhla schody dolů. Neobtěžovala jsem pozdravit mojí rodinu, místo toho jsem si obula boty a vyšla z domu. Šla jsem rychlím krokem, abych byla co nejdřív ve škole. U Romea!
Hned jak jsem byla před školou jsem ho uviděla. Stál s Markem a s Benem u svého auta. Když mě uviděl usmál se. Úsměv jsem mu oplatila a rozběhla se k němu. Romeo hned roztáhl ruce a vtáhl mě do objetí. Zatočil semnou ve vzduchu a já se zasmála. Když mě položil na zem přitiskl své rty k těm mým.
"Jak vydím, tak jste do toho prraštili" zasmál se Mark. S Romeem jsem se ne něho koukli. Když jsem uviděla jak na parkoviště přijíždí Tybalt, rychle jsem se od Romea odtáhla a smutně se na něho koukla.
"Budu muset jít" řekla jsem. Dala jsem mu rychlí polibek "Miluju tě" zašeptala jsem.
"Já tebe taky" zašeptal nazpátek.
Pohled Romea:
Díval jsem se jak Julie kráčí pryč ode mě. Když jsem pohlédl na Tybalta, šklebil se na mě. Věděl jsem, že se mi v duchu směje, že nemůžu být s Jul.
,Kdyby si jen věděl chlapče, řekl jsem si v hlavě a zasmál se. Koukl jsem se na Bena a Marka.
"Jdeme do školy?" zeptal jsem se. Oba přikývli. Přehodil jsem si přes jedno rameno baťoh a vydal se do školy.
Když už byl konec školy, čekal jsem na Jul. Tybatl měl o jednu hodinu míň, takže tu už nebyl. Přitiskl jsem Jul na skříň a políbil ji. Jul se zasmála a trochu mě od sebe odtáhla.
"Musím doma" zašeptala "Rodiče na mě čekají" zakoulela očima. Zklamaně jsem si povzdech. Vzal jsem její obličej do dlaní a ještě jednou jí políbil.
"Zlepší se to" slíbil jsem jí, když jsem se koukal do těch hnědých korálků. Jul se usmála a přikývla. Nechal jsem jí jít a díval se jak odchází za školy. Počkal jsem ještě na Marka a Bena. Potom jsme se vydali domů.
"Tak, co Jul?" zeptal se Mark.
"Musela domů" řekl jsem a kopnul do kamínku na zemi. "Je to na nic" zasyčel jsem skrz zaťaté zuby. Ben mě poplácal po rameni.
"Zlepší se to" utěšoval mě. Zasmál jsem se.
"To sem říkal Jul... ale kluci, ona je zasnoubená a my dva... nikdo nám nepřeje"
"My jo" řekl rychle Mark "A Sam taky"
"Jo to je tteda lidí" řekl jsem ironicky.
Když jsme došli domů, uslyšel jsem z obyváku smích. Koukl jsem se na kluky a potom se vydal do obyvýku. Seděl tam otec, matka a...
"Lio?" zašeptal jsem. Blonďatá dívka se na mě koukla a usmála se.
"Ahoj Romeo" řekla. Vstala a upravila si svoje šaty. Došla ke mě a padla mi okolo krku. "Chyběl si mi" zašeptala mi do ucha.
Takže, abyste věděli kdo je Lia, neboli Thalia... Je to moje dávná láska. Když jí umřeli rodiče musela se odstěhovat k babičce nakonec světa. Když se odstěhovala ještě chvíli jsme vedli vztah, ale potom jsem to už nezvládali. Takže to je asi všechni, abyste ji znali.
"Co tu děláš?" zeptal jsem se stále překvapený.
"Stěhuji se zpátky" řekla nadšeně "A víš co? Budu bydlet tady" usmála se ještě víc. Najednou se natáhla a políbila mě. Přede všemi. Matka a otec se usmívali a mě bylo jasný, že to udělali naschvál.
