Pohled Romea:
Probudil jsem se a cítil vedle sebe Jul. Včera se mi už nikam nechtělo, tak jsem tu zůtal. Otočil jsem se na bok, abch na ní lépe viděl. Její vlasy měla přes obličej, ale i tak jí to slušelo. Najednou otevřela oči a usmála se.
"Dobré ráno" řekla a natáhla se, aby mi dala pusu.
"Ahoj" usmál jsem se.
"Jak dlouho jsi vzhůru" zeptala se a upravila si vlasy.
"Chvíli" pokrčil jsem rameny a přitáhl si jí blíž k sobě.Jul se zasmála a schovala hlavu do mé hrudě. Něco zamumlala, ale nerozumněl jsem jí. Zasmál jsem se a trochu se odtáhl, aby mohla mluvit "Co si říkala?"
"Co dneska budeme dělat?" usmála se. Došlo mi, že na mě čeká Lia a, že jí to musím vše vysvětlit.
"Dneska musím být doma" řekl jsem smutně.
"Aha" zašeptala zklamaně Jul.
"Ale to neznamená, že se mě zbavíš hned" sedl jsem si na ní obkročmo a její ruce jí chytl nad její hlavu. Naklonil jsem se a políbil jí na její dokonalé rty. Putoval jsem rukama po jejím těle a ona po mých zádech. Zajela do mých vlasů a zatahala za konečny. Vzdychl jem jí do úst. Najednou někdo zaťukal. Neochotně jsem z ní slezl. Jul si upravila deku.
"Dále" zavolala. Dveře se otevřeli a v nich se objevila Juliina babička.
"Doufám, že neruším" umála se.
"Ne" řekla Jul a koukla se na mě.
"Ne nerušíte" usmál jsem se. Pomalu jsem se vyhrabal z postele a oblíkl si triko. Naklonil jsem se k Jul a políbil ji. Potom jsem se koukl na její babičku. "Už stejnak musím domů, takže nashledanou" seběhl jsem schody a obul si boty. Potom jsem vyšel ven. Schoval jsem si ruce do kapes kalhot a vydal se domů.
Pohled Jul:
"Je to milý chlapec" řekla babička a sedla si na postel.
"Jo to je" usmála jsem se a vylezla. Došla jsem ke skříni a vytáhla si džínový šortky a košily. "A tobě nevadí, že je Montek?" zeptala jsem se z koupelny, kde jsem se převlíkala.
"Mělo by?" zasmála se babička. Vzala jsem pyžamo a vrátila se do pokoje. Pyžamo jsem hodila na postel a koukla se na babičku.
"Všem to zatím vadí" pokrčila jsem rameny.
"Nezáleží na jméně" usmála se na mě a poplácala na místo na postely vedle, abych se posadila. Sedla jsem si a babička mě vzala za ruku.
"Miluješ ho?" zeptala se. Přikývla jsem.
"Udělala by si pro něho vše?"
"Úplně vše" přikvla jsem znova.
"Tak tím pádem je ten nejlepší" poplácela mě babička.
Došlo mi, že má pravdu. Je pro mě ten nejlepší na světě, a já se ho jen tak nevzdám.
Vydala jsem se k Romeovi. Musela jsem to říct jeho rodičům. Byla jsem šťastná a odhodlaná. Když jsem zaklepala, otevřela mi paní Monteková. Překvapilo mě, jak se na mě usmála.
"Jé Julie, pojď dál... Jdeš za Romeem? Je nahoře" doslova mě popostrčila ke schodům. Nechápala jsem to, ale vydala jsem se nahoru. Zastavila jsem před jeho pokojem a bez klepání vešla dovnitř. Už jsem chápala proč chtěla, abych šla nahoru. Romeo stál uprostřed pokoje a líbal se s nějakou blondýnou. Nenápadně jsem se otočila a seběhla schody. "Našla si ho?" zašklabila se jeho matka.
"Jste mrcha" vykřikla jsem a vyběhla ven. Běžela jsem jak jsem mohla, ale najednou jsem do někoo narazila.
"Jul si v pohodě?" podle hlasu jsem poznala Bena. Zakroutila jsem hlavou a objala ho.
Pohled Romea:
"Jste mrcha" vykřikl dívčí hlas. Ne to nemůže být ona, Doslova jsem Lio odstrčil a běžel jsem dolů. Poslední co jsem viděl byli její záda jak vyběhla ven. Všiml jsem si matky, která se usmívala.
"Co si to udělala?" vyjel jsem na ni.
"Je to tak lepší" pohladila mě po rameni, ale já se zatvářil zhnuseně a vyběhl za Jul. Viděl jsem jak narazila do Bena. Zpomalil jsem a šel jsem k nim.
