Pohled Romea:
Byl jsem doma sám, tak jsem se rozhl, že si zdřímnu než půjdu na tu párty, ale někdo zazvonil.
"Sakra, kdo to je" neřešil jsem , že nemám triko a odešel jsem dolů otevřít. Když jsem otevřel, byl jsem překvapený. "Julie, co tady děláš?" Julie přešlápla z jedné nohy nadruhou a skousla si spodní ret.
"No víš..." začala "Můj otec mě zasnoubil a já sním nedokážu být v jednom domě. A ty si byl jediný kdo mě napadl"
"Zasnoubil?" zeptal jsem se nechápavě. Julie přikývl. Až teď jsem si uvědomil, že Julie pořád stojí venku. "Pojď dovnitř" pozval jsem jí. Julie pomalu našlápla a zdálo se, že se bojí. "Nikdo není doma" když jsem to vyslovili, Julie se uvolnila. Zavedl jsem jí do obyvacího pokoje a řekl ať si sedne. "Hned budu zpátky, chceš něco k pití?"
"Voda stačí" usmála se. Přikývl jsem. Prvně jsem zamířil nahoru a vzal si na sebe triko. Potom jsem šel do kuchyně a vytáhl jsem dvě klenice, do kterých jsem dal vodu. Vrátil jsem se do obyáku a podal jednu sklenici Julii. Sedl jsem si vedle ní a trochu se napil a potom položil sklenici na stolek.
"Takže zasnoubená?" zeptal jsem se znovu. Julie se přidušeně zasmála.
"Jo, zasnoubená" koukl jsem se na ní a viděl v jejich očí strach. Bylo mi jí líto a nechtěl jsem, aby se bála. Trochu jsem se k ní přisunul a vzal její drobnou ruku do své. Julie se na mě koukla a v ten moment jsme se zahleděli do očí. Najednou Julie uhnula pohledem. "Nemám, co na tu párty. Nic jsem si nevzala"
"To nic... Co kdyby jsme zavolali Sam? Ta ti něco donese z jejího šatníku" Julie přikývla a potom se znovu otočila na mě.
"Děkuju" natáhla se a objala mě. Ucítil jsem její voňavku, která nádherně voněla.
Pohled Julie:
Když jsme zavolali Sam, řekla nám, že tam bude během pár minut. S Romeem jsme nečekali, že to myslí vážně. Ale doopravdy asi po dvaceti minutách už zvonila u jeho dveří. Donesla mi tyrkysové šaty s volánk, bílé boty s mašličkou a dokonce i malou kabelku. (komentáře)
"Děkuju" poděkovala jsem jí už asi po padesáté.
"To nic" řekla Sam. Romeo mi nabídl, abych se šla převlíknout do jeho ložnice. Sam šla semnou a teď sedí na jeho postely. Jeho ložnice se mi líbí. Je sladěná do černo-bíle stejně jako i jeho koupelna.
Sam mi uplatla cop a přichytila mi ho na bok. Potom mě trochu namalovala a když jsem se koukla do zrcadla, vypadala jsem uvolněně. Bylo to díky Romeovi. S ním jsem se cítila, volná a možná i šťastná. Když mě dneska držel za ruku, ucítila jsem takový divný pocit v břichu. Zajímalo by mě jestli se dá zamilovat po pár dnech.
"Nad čím přemýšlíš?" zeptala se Sam a tím mě vytrhla z přemýšlení. Otočila jsem se k ní.
"Nad ničím" zakroutila jsem hlavou a potom si povzdychla. "Jen mám problémy doma"
"Aha" řekla Sam a stoupla si. Došla ke mě. "Jsem ráda, že jsem tě poznala"
"Já taky" usmála jsem se a objala jí.
"Holky už jste? Marco už čeká" vtrhl do ložnice Romeo. Se Sam jsme přikývli. Vzala jsem si kabelku, kam jsme si dala klíče, peněženku a vyplý telefon. Když jsem ho měla zepnutej pořád mi někdo volala. Před domem už nás čekalo Marcovo auto. Romeo si sedl dopředu a já se Sam dozadu.
"Ben nejde?" napadlo mě najednou.
"Jo jde, ale dojde později" vystvětlil Romeo.
"Aha" vydechla jsem. Potom jsem se koukla z okna a prohlížela přeplněné ulice lidmi.
Zjistila jsem, že párty nejsou pro mě. Ten hluk, alkohol a lidi co se na sebe lepí. V půlce párty jsem se rozhodla, že půjdu na čerstvý vzduch, ale to jsem si nevšimla, že mě následuje jeden opilej kluk. Když jsem zastavila na dvoře, kde nikdo nebyl ucítila jsem na svých bocích něčí ruce. Chtěla jsem je oddělat, ale kluk mě přirazil ke stromu. Chtěla jsem zakřičet, ale on přitiskl rty ktěm mým.
Takhle jsem si svůj první polibek nepřestavovala. Přestavovala jsem si ho, že mě políbí kluk, kterýho miluju, a že ten polibek bude jemný. Tady ten byl násilnický. Kluk začal rukou šmátrat pod mýma šatama, Druhou rukou mi rozpustil vlasy, které mi hned spadli do očí. Měla jsem strach, obrovský strach.
Když jsem se znovu pokusila zakřičet, schytala jsem facku. Slzy mi tekli po tváři a už jsem si myslela, že o svoje poprvé dojdu takhle, ale najednou toho kluka odemně někdo odtrhl. Nezjisťovala jsem, kdo to je a dala jsem se na útěk. Vyběhla jsem z domu ven na ulici, a měla namířeno ani nevím kam, ale rozhodně pryč.
"Julie počkej!" zakřičel někdo a já ho hned poznala podle hlasu. Otočila jsem se a uviděla jsem Romea. Hned jsem se k němu rozběhla a spadla mu do náruče. Romeo mě silně objal. "Všechno už je dobrý Jul" zašeptal mi do vlasů.
"Jak si mi to řekl?" zeptala jsem se udiveně.
"Jul? Je stím něco?"
"Ne jen mi tak nikdo neříká" usmála jsem se "Ale mě se to líbí"
Pohled Romea:
Díval jsem se do těch hnědých korálek, a měl chuť ji políbit, ale ovládl jsem jí. Když jsem viděl jak se po ní šmátral ten kluk, myslel jsem, že ho zabiju. Teď tu stojíme uprostřed chodníku a já ji držím v náruči. Jul slbě zívla a já se usmál.
"Jsi unavená?" Jul přikývla. "Tak pojď přespíš u mě. Nikdo, kromě Bena a mě tam nebude" Jul přikývla a společně jsme se vydali ke mě.
"Lehni si ke mě do postele a se vyspím na zemi" řekl jsem, když Jul přišla v mým triku a teplákách. Jul se nervozně koukla na postel a potom na mě.
"Postel je velká. Určitě bychom se tam vešli oba" řekla Jul nerozně. "Teda jestli ti to nevadí" zašeptala.
"Jasně, že ne" řekl jsem. Jul se usmála a lehla si. Lehl jsem si vedle ní a zakryl nás. Oba dva jsme leželi na zádech a dotákali se rukama. Dívali jsem se na strop a jediné co bylo slyšet byl náš dech. Najednou se Jul přetočila na bok a koukla se na mě. Když jsem se na ní koukl, uviděl jsem v jejích očích slzy.
"Jul, co se stalo?" zeptal jsem se vyděšeně a přitáhl si jí do náruče.
"Já se nechci vdávat za Parise" zašeptala. Pohladil jsem jí po vlasech.
"Zítra něco vymyslíme" řekl jsem "Teď se vyspi. Dneska toho na tebe bylo hodně" Jul přikývla a zavřela oči. Ještě chcíli jsem se na ní dívala a potom jsem taky zavřel oči.
