Pohled Romea:
Když jsem se probudil, první, co jsem udělal bylo, že jsem se koukl jestli je Jul vpořádku. A taky, že byla. Spala a deku, kterou byla zakrytá, byla skoro na zemi. Vlasy měla přes obličej, ale i tak jí to slušelo. Pousmál jsem se a vstal. Na boxerky jsem si navlíkl rifle a s tašky jsem vytáhl, čistý triko. Rozhodl jsem se, že zajdu pro snídani.
Pomali jsem vyšel z pokoje, aby jsem Jul neprobudil. Rozhlídl jsem se a hned jsem spatřil bistro hned naproti. Vydal jsem se k němu.
Když jsem došel, ulevilo se mi, že tu nikdo není. Objednal jsem dva kuřecí sendviče a doufal jsem, že je Jul jí. K tomu jsem vzal kafe a potom jsem zaplatil. Mladá servírka mi věnovala její číslo. Schoval jsem ho do kapsy kalhot a vydal se zpět na pokoj. Myslel jsem, že Jul ještě spí, takže jsem našlapoval potichu, ale když jsem vešel Jul seděla na postely.
Když si mě Jul všimla, hned si stoupla, došla ke mě a objala mě. Až teď jsem si všiml, že má uplakané oči.
"Hej Jul, co se stalo?" zeptal jsem se a koukl se jí do očí.
"Bála jsem se, že jsi mě tady nechal" vzlykla a znovu zabořila hlavu do mého trika. Potichu jsem se zasmál.
"Neboj se, Jul, zůstanu stebou" pohladil jsem jí po zádech "Donesl jsem snídani, máš hlad?" Jul přikývla "Dobře, pojď se nasnídat a potom odjedeme někam jinam" Jul znovu přikývla a odtáhla se. Sedla si na svoji postel a já vedle ní. Podal jsem jí její sendvič a kafe a oba jsme se dali do jídla.
Dneska jedeme k vodopádům. Nevím, co to je, ale byl to nápad Jul. Prý je kousek od nich, krásný motel. Pomalu jsem si začal uvědomovat, že čím dál jsem víc s Jul, tím víc k ní něco cítím. Jul je, ideál pro každého kluka. Milá, srandovní, krásná, chytrá- všechno dohromady.
Jeli jsme po dálnici a Jul měla natažené nohy na kapotě. Otočil jsem hlavou, abych se na ní koukl a nachytal jí, jak se na mě kouká. Rychle uhla pohledem, ale mě neuniklo, jak se její tváře zbarvili do červena. Jenom jsem se pousmál a otočil svoji hlavu zase dopředu.
"Nechybí ti domov?" zeptala se náhle Jul.
"Ani ne" pokrčil jsem rameny "Tobě?"
"Vůbec" pousmála se Jul "Chybí mi leda tak babička. Ta jediná mě má ráda"
"Určitě ne" vyhrkl jsem a hned jsem toho litoval. Jul se na mě koukla.
"A kdo mě má ještě rád?" zeptala se.
"Ehm... určitě rodiče" řekl jsem. Jak bych mohl říct, že já? Když jí znám chvíli a co by si o mě myslela.
"Aha" vydechla Jul a koukla se z okna.
Pohled Julie:
Koukla jsem se z okna ven. Kolem nás projížděli auta, a já už se těšila jak budeme u vodopádu. Proč jsem si tak najivně myslela, že řekne, že mě má rád on? Proč jsem si to přála? Neznám ho ani týden, ale když jsem sním mám zvláštný pocit. Sam mi říkala, že je zamilovaný to Rozali, takže se není co divit. Rozali byla vždycky hezčí než já. Možná to bylo proto, že se o sebe tak starala.
"Jul si vpořádku?" zeptal se starostlivě Romeo. Milovala jsem, když mi říkal Jul. Byl jediný, kdo mi tak říkal. Přikývla jsem.
"Už tam budeme" řekla jsem nadšeně, když jsem uviděla lesy, kolem. Romeo se jen usmál a nic neřekl. Byl to tak nádherný pocit, když jsem byla volná. Když jsem nemusela, poslouchat matku. Dělat si starosti, že možná se příští týden budu vdávat.
Možná mě hledají, ale já se domů nevrátim. A ikdybych musela, protože nejsem plnoletá, hned v osmnácti vypadnu, hodně daleko. Možná do Londýna za babičkou. A nebo možná budu cestovat, kdoví.
"Měla jsi pravdu, je to tu ůžasný" řekl Romeo, když jsme seděli na skále, naproti vodopádů. Bylo to tu, přesně takové jak jsem si to pamatovala. Koukla jsem se na něho a usmála se. Nevím jak dlouho jsme tu už seděli, ale už se pomalu stmívalo. Stoupla jsem si a oprášila si kalhoty.
"Měli bychom se jít ubytovat" řekla jsem a natáhla Romeovi ruku, abych mu pomohla vstát. Romeo přikývl a chytl se. Potom jsem se vydali dolů k autu. Motel byl asi tak půlhodi odtud, takže to nebylo tak hrozné.
Objednali jsme si pokoj a koupili si pizzu s colou. Vstoupili jsme do pokoje, ale já se zarazila. Byla tu jenom jedna manželská postel. Romeo asi vycítil na co myslím.
"Jestli ti to vadí, budu spát na zemi" řekl. Rychle jsem zakroutila hlavou.
"Vpořádku" usmála jsem se "Už jsme spolu v jedné postely spaly" Romeo se usmál. "Můžu jít první do sprchy?" zeptala jsem se. Romeo přikývl. "Děkuju" vytáhla jsem si oblečení na spaní a mýdlo s ručníkem. Zavřela jsem dveře koupelny a zamkla. Vyslíkla jsem se a vlezla si do sprchy.
Když jsem se pořádně opláchla, vylezla jsem. Oblíkla jsem si čistý spodní prádlo a pyžamo. Vzala jsem si svoje oblečení a vyšla z koupelny.
"Můžeš se jít vysprchovat" řekla jsem Romeovi. Přikývl a odešl do koupelny. Uklidila jsem věci, co jsme měli v na postely a položila je na gauč, který byl před televizí. Potom jsem si vlezla do postele a zakryla se. Dívala jsem se na strop a přemýšlela. Najednou se otevřeli dveře z koupelny a Romeo si ulehl vedle mě. Udělal to stejné a začal se dívat na strop. Bylo mezi náma ticho, které mě zneklidňovalo.
Najednou Romeo otočil hlavu a zadíval se na mě. To ticho mě už tak štvalo, že jsem ho přerušila.
"Jsem ráda, že tě mám" zašeptala jsem do ticha. Zadržela jsem dech a čekala, jestli Romeo taky odpoví. Dlouho nic neříkal, a já jsem se vystrašila, že jsem řekla, něco co jsem neměla.
"Taky jsem rád, že tě mám" řekl najednou. Pousmála jsem se. "Dobrou Jul"
"Dobrou" řekla jsem a s pocitem, že Romeo leží vedle mě jsem usla.
Mám dotaz, čte to někdo? :DD
