Pohled Julie:
Od smrti mé babičky uběhlo 5 dní. Teď stojím před velkým zrdcadlem ve svém pokoji a dodělám pár drobností na mém outfitu (komentáře). Vlasy jsem si nechala rozpuštěné. Koukla jsem se ke skříni, kde jsem měla fotky. Došla jsem k ní a vzala tu na které jsem byla já a babička, ještě minulý rok. Pohladila jsem babičku po tváři a potom jsem si fotku přiložila na srdce. Sklopila jsem hlavu a za tento den mi spadla první kapka slzy.
Někdo zaťukal na dveře a já jsem fotku položila na stůl. Utřela jsem si oči. "Dále!" zavolala jsem. Dveře se otevřeli a vnich stál Romeo. Na sobě měl černý smoking. Jeho havraní vlasy byli učesané a na obličeji měl ustaraný výraz.Romeo došel ke mě a bezeslova mě objal. Omotala jsem ruce kolem jeho pasu a položila mu hlavu na rameno. "Budeš mít odemně mokré sako" zašeptala jsem.
"To nevadí" zašeptal a pohladil mě po zádech. "Je tu tvůj táta" oznámil mi. Odtáhla jsem se a přikývla. Romeo mě vzal za ruku a společně jsem odešli dolů Táta stůl u dveří a přešlapoval na jednom místě. Pustila jsem Romea a seběhla dolů. Omotala jsem ruce kolem tátova krku a objala ho. Najednou mi docházelo, že se ke mě tak choval kvůli matce. Matka si totiž vždy myslela, že ví všechno nejlíp. Když jsem se odtáhla nakoukla jsem ven otevřenými dveřmi.
"Kde je?" zeptala jsem se.
"V autě" řekl. "Přišel jsem se zeptat, jestli pojedeš s námi nebo s Romeem." koukla jsem se na Romea, který čekal na mou odpověď.
"S Romeem" odpověděla jsem. "Nemám náladu na matčiny řeči" táta chápavě přikývl a políbil mě do vlasů. Potom odešel a já už jenom slyšela jak nastartoval auto a odjel. Romeo došel ke mě a vzal mě za ruku.
"Připravená?" zeptal se.
"Na toto nikdy nebudu připravená" špitla jsem.
Stáli jsem na hřbitově a koukali jak do země pouštějí babiččinu rakev. Romeo stál vedle mě a držel mě za ruku. Na druhé straně, naproti mě stál otec a moje matka. Babička tu měla spoustu lidí. Některé jsem znala, některé zase ne.
"Jste připravená, slečno?" zeptal se mě kněz.Přikývla jsem. Pustila jsem Romea a došla k hrobu. Vzala jsem hrst hlíny a hodila jí na rakev.
"Vždycky tě budu mít ráda" zašeptala jsem neslyšně. Když jsem se vracela k Romeovi, pár metrů před ním se mi podlemili kolena. Naštěstí si toho všiml brzo a zachytil mě. Potom mě objal a mě se pustil šílený proud slz.
"Rozlučmě se s paní Kapuletovou minutou ticha!" zavolal. Všichni hosté zmlkli a koukali se do země. Všichni byli ticho a tím víc byli slyšet moje vzlyky.Tak moc to bolelo... ten pocit, když víte, že tu osobu už nikdy neobejmete a nedáte jí pusu na tvář. Když minuta uběhla lidé nám šli popřát upřímnou soustrast. Začali u mého otce a potom chtěli jít ke mě. Ale když jsem viděla jak se ke mě hrnou, tak jsem to nezvládla.
"Nemůžu.." zašeptala jsem a odtáhla jsem se od Romea. Rozběhla jsem se co nejrychleji pryč ze hřbitova. Když jsem stála před bránami, tak jsem spadla na kolena. Bylo mi jedno, že jsem si možná ty kolena odřela. Byla jsem tak mimo, že jsem si ani nevšimla, že proti mě jede velkou rychlostí auto.
Pohled Romea:
Rychle jsem se rozběhl se Jul.Byla, ale rychlejší. Uviděl jsem jak dopadá na kolena a má schovanou hlavu. Najednou jsem uviděl jak se ze zatáčky vynořilo auto a jelo přímo na Jul. Jul vzhlídla a vypadala šokovaně. Dal jsem se ještě do rychlejšího běhu. Auto se už blížilo, ale já jsem byl rychlejší. Skočil jsem k Jul a odkutálel nás stranou. Auto troubilo, ale mě to bylo fuk. Díval jsem se na Jul.
"Co tě to napadlo?" vykřikl jsem. "Mohlo tě to zabít!"
"Omlouvám se" vzlykala. "Nemohla jsem se hýbat" Nemohl jsem se na ní zlobit. Objal jsem jí a hladil jsem jí po zádech. Po chvílce jsem se odtáhl. "Měli bychom jít, není bezbečné ležet uprostřed silnice" řekl jsem a vzal jí do náruče. Rychlími krok jsem se vydal ke svému auto. Položil jsem jí na sedadlo a ještě jí pohladil po vlasech. Potom jsem zabouchl dveře a obešel auto. Sedl jsem si za volant a rozjel jsem se domů.
Když jsem zastavil před domem, koukl jsem se na Jul, která klidně oddechovala. Potichu jsem vystoupil a obešel auto. Otevřel jsem dveře od Jul a opatrně jí vytáhl z auta. Odnesl jsem jí do pokoje a položil jí na postel. Zakryl jsem jí a chvíli jsem se na ní upřeně koukal.
Vypadala nádherně, Její hnědé vlasy byli poházené po celém polštáři. Nechal jsem jí v pokoji a šel dolů. Odložil jsem si na židly v kuchyni sako a uvolnil si kravatu. Došel jsem k ledničce a začal jsem dělat jídlo, jelikož to bude Jul potřebovat.
