Prosím... Neopouštěj mě! /w MenT

20

Písničku si pusťte až vám napíšu! xD

Dobře.... je tady 20. část! Huhuuuu! Což znamená, že tohle je takový menší speciál! :) Doufám, že si tuhle část užijete! Btw. ta písnička, awwwwww, život tahle písničkaaaa :333

,,Zlato, honeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeem'' řvala na mě Lůca z auta.

,,Promiň, ještě jsem hledal sluneční brýle''

,,Brýle? vždyť je máš celou dobu na hlavě'' zatvářila se divně... sakra Honzo.. vážně brýle?... výmluva lvl. já... budu jen doufat, že se nebude vyptávat... 

,,Jo, neuvědomil jsem si to a hledal je, když jsem šel do koupelny, v zrcadle jsem si všiml, že je mám na sobě'' zasmál jsem se, ona taky.. bod pro mě! ( :DDDD )

,,Proto tě mám tak ráda...'' políbila mě.

,,Tak jedeme'' nastartoval jsem a ona pustila písničky. Po cestě jsem se pořád koukal ven, co když tam někde je? Třeba nás sleduje... Honzo! klid! viděl jsi, že šel domů, klid.

Po aquaparku jsme ještě šli na návštěvu za Radym a Doris

Doris se bavila s Luckou, tak jsem toho využil a šel si promluvit s Radym.

,,Honzo... nemůžeš to před ní tajit... jednou jí to musíš říct.. než něco udělá, řekni jí to dřív než bude pozdě..''

,,Já vím Rady... ale já nemůžu... koukni na ni, jak je šťastná... já ji ochráním a nemusí se zbytečně bát...''

,,Honzo.. víš co udělal... nenech ho to udělat ji''

Vzdychl jsem si a podíval se na ni... jak si užívá... jak je šťastná.... ale má pravdu, musím jí to nějak říct...

,,Víš... znám ji až moc dobře... snaží se se všemi být v dobrém vztahu.. šla by za ním, promluvit si... já...''

v tu chvíli mě to napadlo.

,,Rady! Já za ním půjdu!''

,,Honzo neblbni, víš čeho je schopný v jeho stavu''

,,Bude to v pohodě, neboj''

Zbytek večera jsme si jen užívali 

Pohled Tomáše ( Huhuuuuuu Tomáš! těšte seeeeee :DD     PUSŤTE SI PÍSNIČKUUU pozn. autora)

,,Díky doktore, naschle'' řekl jsem svému psychologovi.

Asi vás zajímá, co se semnou ten měsíc dělo, co? Alright... řeknu vám to ve stručnosti.

Víte.... to s Luckou... chápete.... prostě byl jsem z toho rozchodu... byl jsem na tom psychicky vážně špatně... a pak.. pak jsem ji políbil... a uvědomil si, co jsem udělal... co jsem ztratil za pár vteřin... To nejlepší kamarádství od dětství, které si dokážete jen představit, skvělý kámoše a skoro rodinu... proč rodinu? Ach.... Měl jsem depresi... silnou.. doktoři mi daly antidepresiva, ale to mi nepomáhalo... jednoho dne... jsem byl naštvaný z jedné věci... a... slibujete, že si o mě nebudete myslet nic špatného?... Prosím... Prostě ta nejhorší nálada, deprese, prášky, co nepomáhají, bratr... bratr, který vás neskutečně provokuje... smrtelná kombinace... Provokoval mě tak, že jsem na něho vzal... pistoli... ano... já vím.. já vím... ach.... 

Jdeme zpátky do příběhu okey?...

Když jsem odešel od doktora, uviděl jsem je... nemohl jsem tomu uvěřit... po měsíci, kdy jsem viděl jen doktory vidím je.... byl  jsem tak šťastný... jenže.. když si mě Honza všiml... rozhodně nevypadal, že by se semnou chtěl nějak bavit... co když.. co když mu to všechno Rady řekl?... Bože jen to ne... moje poslední naděje by byla pryč... 

Oukeeeeeeej trošku spešl část :D Je věnovaná vám, ktreří si udělají čas si přečíst můj příběh! <3   A speciálně  KaKaKrlov! Díky za tvoje komentáře, přečtení i hlasy! Jste všichni skvělý! Dobrou noc! 

Vaše ^MenTLover^