Ztráta paměti ✔ (Ironfrost Czech) - DOKONČENO - probíhá úprava

Pepper

„Tony, jsem doma,” nadšeně zvolal hned poté, co se otevřely dveře výtahu. „Neuhodneš, co se st- a vy jste kdo?” Zarazil se v půlce věty a neomaleně vyštěkl na mladou ženu s elegantně rozcuchanými vlasy, oblečenou jen v pánské košili. V Tonyho košili, uvědomil si a cítil, jak se ho začíná zmocňovat chladný vztek.

Žena se na něj mile usmála a sundala těžkou pánev ze sporáku. Loki si nejasně uvědomoval lákavou vůni smažených vajec a slaniny, která se v dokonalé harmonii prolínala s čerstvě upraženou kávou.

„Vy budete Loki.” Přicházela k němu s napřaženou pravicí. „Virginia Potts, ale říkejte mi Pepper, jako všichni ostatní.”
Loki jako ve snách stiskl její ruku. Zářivě se na něj usmála, až se jí odhalily zuby. Zastrčila si jeden rozevlátý pramen vlasů za ucho.
„Jsem ředitelka Stark Industry a přítelkyně Tonyho Starka.” Předstírala, že nevidí jeho ohromený výraz. „Nevěděli jsme, že se vrátíte už dnes, ale snídaně bude dost pro všechny.” Naklonila se k němu blíž. „Posnídáte s námi, že ano? Udělala jsem vejce se slaninou.”

Nečekala na odpověď a vrátila se do kuchyňské části. Pohybovala se s chladnou jistotou člověka, který se zde naprosto vyznal. Nalila mu kávu a posunula šálek po pultu směrem k němu. „Cukr?”

„Ne... díky,” zamumlal. Byl tak zaskočený, že se nezmohl téměř na slovo. Pozoroval blondýnu a uvažoval, jestli si náhodou jeden z nich nespletl adresu.

Tohle se mi zdá. Ještě jsem se nevrátil a moje mysl si ze mě utahuje. Tohle přece nemůže být pravda.

Stál stále na jednom místě a vůbec nevěděl, co má dělat. Chtěl se otočit a utéct. Zabít tu ženskou, která se chovala, jako by jí to tu všechno patřilo. Najít Tonyho a zakroutit mu krkem. Nebyl schopen pohybu, jen překvapeně stál.

„Dobré ráno, Tony,” zašvitořila. „Jak ses vyspal?”

Přišel do obyvaku jen v ručníku omotaném okolo boků, z vlasů mu ještě kapala voda z ranní sprchy.
„Pepper, ty jsi ještě tady?” zavrčel otráveně a rázem ztuhl. Do prdele! Zaklel v duchu, když si všiml Lokiho s prázdným výrazem a uvědomil si, jak to asi musí vypadat. On, téměř nahý a Pepper... Sakra, kde vzala moji košili?

„Loki” pokusil se o úsměv, ale vydoloval cosi podobného šklebu při bolavých zubech, „jsem moc rád, že už jsi doma.” Udělal krok k němu a zastavil se při pohledu do jeho očí. Viděl v nich v nich vztek, zradu prázdnotu, zklamání a bolest. Nervózně si zajel prsty do mokrých vlasů. „Pepper je právě na odchodu. Že ano?” dodal nesmlouvavým hlasem, z nějž bylo více než patrné, že se v žádném případě nejedná o otázku.

„Uvařila jsem snídani.” Ukázala na nandané talíře a okázale ignorovala jeho výhrůžný tón. „Bude milè posnídat společně, nemyslíš?”

„Ne, to si skutečně nemyslím.” Posbíral její oblečení, došel k ní a chytil ji za loket. Nesmlouvavě ji vedl k východu a nedbal jejích tiše vyslovovaných rozhořčených protestů. Cestou k výtahu špitl na boha, aby mu dal vteřinu na vyřízení a vedl ji dál. „Jarvis ti obstará taxi. Podepsané papíry budeš mít zítra ráno na stole. Díky, že ses zastavila, ale mám nějakou práci a musíš už jít.”

Loki při slově ‚práci’ odfrkl a konečně dal své tělo do pohybu. Odešel do pokoje, v němž měl své věci. Pepper se ještě chvíli s Tonym dohadovala, ale nakonec ji ne příliš vybíravě přesvědčil, že se má převléknout ve výtahu a odejít. Kdyby to šlo, práskla by dveřmi.

Tony si oddychl a se sevřeným žaludkem se obrátil na boha. Mírně zpanikařil, když ho neviděl, ale slyšel zvuky z jeho pokoje, což ho lehce uklidnilo. Chvatně se oblékl aspoň do trička a kalhot a rychle šel za ním. Zaklepal na dveře.