Ztráta paměti ✔ (Ironfrost Czech) - DOKONČENO - probíhá úprava

EPILOG

Slastně se protáhl s rukama nad hlavou ve zmuchlaných přikrývkách. Otevřenými okny do ložnice proudil chladný ranní vítr, způsobující mu husí kůži na nahém těle. Vzdálený křik racků místy přehlušil tiché narážení mořských vln do vysokého útesu, na kterém stál jejich dům. Pár týdnů po svatbě se přestěhovali do Malibu a mrakodrap zůstal k dispozici pro Avengers.

Natáhl ruku vedle sebe a chtěl pohladit svého muže, přitisknout se k němu stejně, jako když se k sobě tiskli před několika hodinami trhaného spánku. Jeho ruka však našla jen studenou prázdnotu, v posteli ležel sám.

Znechuceně zavrčel, přitáhl si zimomřivě pokrývku až pod bradu a otráveně otevřel oči. Rychlým pohledem se přesvědčil, že pokoj je skutečně prázdný a jeho manžel nestojí někde vedle postele, užívajíc si nakrčeného obličeje druhého muže.

Nenáviděl, když se probudil a byl v posteli sám. Cítil se velmi zranitelně, pokud bůh nebyl na dosah jeho prací zdrsněných rukou a nemohl se k němu ihned po probuzení přitulit a ukrást jeho bledému tělu kousek tepla pro sebe.

Nepřiznal to nahlas, ale jedna jeho část měla stále v paměti tu dobu, kdy ho Loki před čtyřmi lety opustil a i když ho denně ujišťoval o své lásce, ať už slovy, doteky, činy nebo drobnými maličkostmi, neubránil se úleku a následného znechucení sám nad sebou pokaždé, když byly jeho přikrývky studené. I když to Tony nikdy neřekl, bůh to věděl a snažil se nenechávat ho samotného častěji, než bylo nezbytně nutné. Obvykle se ani nemusel moc snažit, ačkoliv na Ásgardu platil za ranní ptáče, stejně byl oproti druhému muži nadšený spáč a budil se později.

S povzdechem se narovnal do sedu. Deka mu sklouzla k pasu a v oříškově hnědých očích se odrazila namodralá záře reaktoru, voperovaného do jeho hrudi. Promnul si oči a rychlým pohybem rozčepýřil vlasy. Zamračil se na druhou půlku lůžka.

Ach jo, co to je tentokrát?

Zvedl se z postele a zatřásl se, když chladný vzduch ovanul i zbytek jeho kůže.

A musel jsi otevřít to okno, že? Sakra. Je tu kosa jako v psírně.

Rychle si obléknul tmavé kalhoty a tričko s dlouhým rukávem. V přilehlé koupelně si vyčistil zuby a opláchl obličej. V náhlém popudu si ještě na sebe vzal košili s krátkým rukávem a vydal se ho hledat.

Loki nevstával dřív, než on, pokud k tomu neměl pracovní důvod a nebo pokud neměl starosti. A protože dnes je čekala pouze jedna důležitá záležitost, na kterou ještě měli spoustu času, domyslel si, že boha něco sužuje.

Postupoval místnostmi a rozhlížel se, kde by mohl být. Nechtěl se ptát Jarvise, neboť by tak Lokiho nemohl překvapit. Jeho robotický sluha byl slyšet po celé ohromné vile.

Sešel do přízemí a v hale ho ovanul chlad. Pousmál se, když spatřil svého partnera u zábradlí balkónu, kterak se o něj opírá a dívá se na moře. Chvíli pozoroval, jak bez hnutí stojí, bos, oblečen jen v širokých kalhotách a dlouhé lesklé vlasy neposlušně vlají ve větru okolo jeho obličeje a šlehají ho do tváří.

Sundal si košili, přišel k němu a položil ji na jeho chvějící se ramena. Loki vděčně vložil ruce do rukávů, ale jinak se nepohnul. Miliardář ho zezadu objal, ruce položil na jeho pevné břicho a opřel si hlavu o jeho záda.

„Co tě trápí?” zeptal se tiše, ale dostatečně nahlas, aby ho bylo přes šumění příboje slyšet.

„Proč by mě mělo něco trápit?” odpověděl otázkou.

„Protože jinak by ses ke mně tisknul v posteli a dožadoval by ses svého probouzecího orgasmu,” usmál se do jeho zad a jemně začal hladit jeho břišní svaly. Cítil jeho napětí a trpělivě čekal, až mu řekne jeho důvod.