Koně a já

13. Co teď?!

Když jsem vyšla z ordinace, tak jsem si všimla, že si tam mamka povídá s Niki.
„Ahoj mami," pousměju se.
„Susan! Co se ti stalo?!" vykulí na mě ty její oči.
„Když jsem ti volala, tak jsem ti to už říkala, spadla jsem z koně," usměju se nervózně a přitom se poškrábu na zátylku. Když si mamka všimla mé ruky, tak vykulí oči ještě víc, až jsem nevěřila, že to ještě dokáže.
„Ty máš zlomenou ruku?!" vyjekne přes celou nemocnici, až se hodně lidí otočí za jejím hlasem.
„Ne, to ne. Jen silně naraženou," řeknu nervózně. „A nemůžu dělat žádný sport-" odmlčím se a Niki na mě upře zrak. „Tři týdny," vydechnu smutně.
„A co závody?!" vyjekne teď pro změnu Niki.
No právě! A co ty závody?! Nesmím to tak rychle vzdát! Musím to aspoň zkusit!
„Já je zkusím!" řeknu odhodlaně.
„Cože?! No tak na to zapomeň, holčičko! Nechci, aby sis zlomila ještě hlavu!" naštve se na mě mamka.
„To jde?" zeptá se trochu se smíchem v hlase Niki.
„To sice ne, ale ať si prostě nezlomí něco dalšího," řekne mamka tentokrát rozhodně.
„Ale já nic nemám zlomené!" málem jsem už křičela.
„Tak a dost! Hádkou tady nic nevyřešíte!" vykřikne už netrpělivě Niki. „Susan, jestli chceš, tak si to na tom koni klidně zkus a pokud spadneš a zhorší se ti ta ruka nebo si něco zlomíš, tak to bude na mě, dobře?" dořekne spokojeně Niki.
„Fajn! Udělejte jak myslíte, ale pokud se ji vážně něco stane, tak to bude na vás, Nikol!" řekne mamka poraženě. „Ale teď pojedeme domů."
„Dobře, tak se uvidíme zítra," řekne Niki a šla ke svému autu. Já jen na ni kývla a nastoupila do auta s mamkou.
„Nevěřím, že jsem na to kývla," povzdechne si mamka.
„Na co?" nechápu.
„Na to, že tě pustím na koně s tvou skoro nefungující rukou," řekne mamka trochu naštvaně.
„Ale ona není nefungující! Jen trochu pohmožděná!" založím si ruce na prsou uraženě.
„Trochu?" mamka zvedne jedno obočí.
„Trochu víc," řeknu poraženě. „Ale zlomená není!"
„Hmm..." nic víc na to neřekla.

Když jsem přijela domů, tak jsem si šla dát sprchu na osvěžení. Po sprše mi mamka připravila večeři, takže jsem s radostí si to šla sníst. Když dorazím do jídelny, tak jsem si všimla nějakého pána, který sedí za jídelním stolem, popíjí čaj a čte si noviny. Upřímně? Ani nevím, kdy přišel a kdo to hlavně je.
„Dobrý den?" pozdravím ho nechápavě a on se na mě s mamkou podívá. „Omlouvám se, ale kdo jste?"
„Susan, tohle je Mike, můj přítel," řekne spokojeně mamka s velkým úsměvem na tváři.
„Přítel?!" vykřiknu trochu víc než bylo v plánu.
„Rád tě poznávám, Susan! Tvoje matka mi o tobě hodně vyprávěla," usměje se a podá mi ruku, kterou příjmu a zmateně si sednu za stůl, abych mohla sníst svou večeři, kterou mi mamka připravila.
„Kéž bych mohla říct to samé," zahuhňám pod nosem, že to nikdo neslyšel.
„Tvoje matka mi říkala i to s tvou rukou," řekne Mike.
„No, jo," uchechtnu se. „Spadla jsem z koně, ale to k tomu patří," dodám odhodlaně a mám pocit, že to znělo tak, že jsem už zkušená v padání z koně.
„A jak dlouho máš mít ten obvaz?" zeptá se Mike.
„No, doktorka mi říkala, že nemám tři týdny dělat sport, takže ten obvaz budu mít asi tři týdny," zamyslím se nad tím.
„Aha, a nemáš mít náhodou závody? Tvoje matka mi něco takového myslím říkala," tentokrát se zamyslí on.
„Ano, mám a taky je pojedu!" řeknu odhodlaně.
„Cože?!" zřejmě ho to zaskočilo. „A matka to ví?"
„Ano, ví," usměju se nervózně.
„A co tvá trenérka?" znova se na něco zeptá.
„Ta říkala, že když spadnu, tak si to vezme na sebe a další vyšetření zaplatí," řeknu už klidně.
„Nevím, co na to mám říct. Asi... Hodně štěstí?" diví se.
,,Já nevěřím tomu, že jsem na to fakt kývla," přijde mamka k nám a sedne si na své místo.
„Neboj, mami, já to zvládnu," ujistím ji.

Prosím čtěte! 🙏🏻

Zdravím! Konečně nová kapitola!😸
Asi jste mě už chtěli zabít za to, že jsem dlouho nic nevydala, co?🙈
Omlouvám se za chyby atd. Však už to znáte😺
A teď to důležitější...😁
Mám pro vás jednu prosbu... potřebuju pomoc... nevím, zda mám tento příběh už ukončovat, či ještě něco vymyslet😕
Abych se přiznala, tak bych to asi už pomalu ukončovala, ale pokud by jste měli nějaký nápad k tomuto příběhu, tak se nebojte a klidně mi napište tady do komentářů nebo do zpráv, byla bych určitě moc ráda❤
Tak se zatím mějte a díky za vaši pozornost😍
                                   Enjoy💕