Koně a já

18. Ale ne...

Ne! Ne! Ne! Proč mi je špatně?! Sakra! Co budu dělat?!
Křečovitě se držím za břicho a jdu na záchod. Sednu si k němu a doufám, že to je jen nějaká přeháňka a že nebudu zvracet. Najednou slyším zaklepání na dveře.
„Susan? Je vše v pořádku?" očividně tady sedím už dlouho.
„J-jo! Vše je v pohodě!" držím se za břicho čím dál víc.
„Susan?" klepe na dveře mamka. „Vylez z toho záchoda!" už mě to klepání otravovalo! Otevřu tedy dveře a kouknu na mamku.
„Zlatíčko, jsi celá bledá a máš horečku," položí ruku na moje čelo. „Je ti špatně?" koukne na mě starostlivě. Jen jsem přikývla. Na nic víc jsem se už fakt nezmohla. Byla jsem tak unavená, že jsem myslela, že omdlím.
„Běž si lehnout. Zavolám do nemocnice," usměje se na mě mamka a pohladí mě po vlasech. Pomalu se zvednu a jdu do pokoje. Lehnu si a snažím se usnout, ale nešlo to. Ze zdola slyším nějaké hlasy, zřejmě mamka už volá s doktorem. Teď jsem si přála jen spánek a klid, nic víc. Zavřu znova oči o pokus, že zkusím znova usnout, ale marně. Po chvilce jsem slyšela kroky po schodech, mamka zřejmě už šla za mnou. A měla jsem pravdu. Dveře se pomalu otevřely a mamka šla směrem ke mně.
„Pojedeme do nemocnice, doktor mi zrovna volal, že se máme za ním stavit. Zavolal mi zrovna v tu dobu, kdy jsem chtěla kliknout na jeho ikonku v kontaktech. Je to celkem vtipná náhoda," usměje se mamka. Úsměv jsem jí oplatila, ale když jsem si uvědomila, že pojedeme zpět do nemocnice, tak mi hned z tváře spadl.
„Tak pojď. Ať jsme co nejrychleji doma," pomůže mi mamka na nohy.

„Tak se zde prosím posaď," ukáže doktor na židli před ním. „Zjistil jsem, že máte špatné léky. Dal jsem ti o hodně silnější léky než bys měla brát, proto ti bylo asi špatně, horko a bolela tě hlava," jen jsem kývala, že rozumím. „Tady máš tedy ty správné léky. Moc se vám omlouvám," usměje se lítostně doktor.
„To je v pořádku. Hlavně, že už máme správné léky," usměje se mamka.
V pořádku?! To mně bylo blbě, až mi z toho bylo na omdlení!
Jen se usměju, abych vypadala, že jsem už v pohodě.
„A co ruka? Pořád tě bolí?" zeptá se mě doktor.
„R-ruka?" sakra! „Jo, ruka!" byla jsem sakra nervózní. „J-jak kdy. Když jsem v klidu a skoro nic nedělám, tak ani nevím, že je zlomená, ale když něco dělám, tak celkem bolí," poškrábu se na zátylku.
„Dobře. Tyhle léky, tentokrát už ty správné léky, by ti měly ztlumit bolest a pomáhat k rychlejšímu zotavení, ať můžeš už jezdit na koni," usměje se doktor. Když jsem si vzpomněla na Lailu, tak se mi rozzářily oči.
Chudák Laila! Doufám, že se mi tam o ni hezky starají, když ve stáji teď nejsem.
„Tak jo! Myslím, že tohle bude ode mě vše," řekne doktor. „Kdyby byl nějaký problém, tak mi určitě zavolejte," usměje se a podá mamce ruku.
„Určitě!" mamka ruku přijme a potřese si s ním.
„Tak se mějte hezky a určitě se stavte!" zasměje se doktor.
„Vy taky! Nashle!" usměje se mamka a my konečně odešly.
Bohužel se ještě uvidíme.
Vyběhnu z nemocnice jako střela. Už jsem chtěla být doma. Když jsme dorazily domů, tak jsem popadla mobil a volala Hel.

„Ahoj, Sus! Co se děje?"

,,Ale nic, jen... Jak je na tom Laila?"

„Dobře. Teď jsem na ní chtěla jezdit a trochu s ní potrénovat. Nevadí ti to, že ne?"

,,Ne! Právě naopak! Jsem ráda."

„Tak to se mi ulevilo."

,,Tak se měj a hezky se mi o Lailu postarej! Ahoj!"

„Postarám, neboj! A ahojky!"

Položím mobil na stůl a najednou mi začne kručet v břiše.
„A jéje! Někdo tu má hlad!" seběhnu schody dolů do kuchyně. Kouknu se do ledničky, jestli náhodou nezbyla nějaká ta vaječina. Pro moje štěstí zbyla.
„A jde se jíst!" vaječinu dám do mikrovlnky, abych si ji ohřála.
„Mmm..." uslyším za sebou mamku. „Co to tu voní?"
„Ohřívám si ještě tu vaječinu z dneška. Dostala jsem na ni chuť," usměju se a vytáhnu vaječinu z mikrovlnky.
„Nezbylo tam ještě něco i pro mě?" usměje se mamka.
„Promiň, ale víš, že se o jídlo nerada dělím," zasměju se a mrknu na mamku.
„Jo, vím! Já se taky nerada dělím o jídlo," usměje se mamka na mě.

Konečně! Další kapitola je tu!💪
Nevím jak to říct, ale blížíme se pomalu ke konci👑
Doufám, že se vám tato kapitola líbila a dáte jí🌟
Mějte se hezky a... 🎀ENJOY🎀