BoooM ! *

557 26 2
                                    

V minulé části: 

Pohled Claire: 

Jenomže pak se to zvrtlo, když jsme přijeli ke křižovatce, asi dva bloky od školy ! 

Měli jsme zelenou, tak Jus nastartoval a vyjel, jenomže se přiřítilo nějaký černý auto . 

 

Pak už to byla jen rána jak z děla........

 

Sakra kde to jsem ??! Zděsila jsem se. 

Bylo tu tu takové uklizené, všechno takové čisté... Postel ? Jo, postel ! Jsem v posteli, aspoň něco vím. Ale neni to moje postel :O ! Ani Justinova. )

Najednou se otevřely dveře a stál v nich doktor. Počkat - doktor, takže jsem asi v nemocnici. Uvědomila jsem si. 

"Dobré ránko, slečno Scanfieldová, konečně jste se probrala .. " "Co tu dělám doktore ? " vyhrkla jsem.  "Ležíte, překvapivě ! Kdyby jste mě nechala domluvit, tak byste se to dozvěděla. " "Pardon" omluvila jsem se . "Měla jste autonehodu a otřes mozku, spala jste až do teď. " Naznačila jsem jen ústy -aha- "Ještě něco potřebujete vědět ? " "Ne, vlastně ano, kdy půjdu domů ? " "Za třicet minut přijede váš přítel a prý si vás vezme k sobě. " 

Odešel. Začala jsem přemýšlet nad tím co řekl, pak mi to došlo ! Sakra jakej přítel ?! 

Koho tím sakra myslel ?! o_O Justina, bože to né ?! -,- Jak na tohle přišel ? :DD

Přestala jsem dumat až po 30 ti minutách, když vešel Justin. 

"Ahoj, díkybohu, že si se probrala... " "Kdo řídil to ferarri ? " skočila jsem mu do řeči . "Ferarri ? Ty víš značku ? To je super, mohla bys pomoci poldům.." "Jak jako poldům ? " "No bude se to vyšetřovat, já si jel po svý straně, povolenou rychlostí a na zelenou, kdežto to auto, co nás smetlo jelo proti všem předpisům ! "

Naznačila jsem ústy -aha-  . Naše nicnedělání přerušil Jus " Aye, zlato ? " "Neříkej mi zlato ! " "Jasně, jasně, promiň, Claire, měla by ses oblíkat, jede se domů ! " "Měl bys opustit pokoj a počkat na chodbě, potřebuju se převlíknout ! " "Hohoho, právě se probrala po těžkym otřesu mozku a už je takhle drzá ... Hmmm?!" 

Vyplázla jsme na něj jazyk, načež se usmál, zamával na pozdrav a odešel na chodbu. 

Začala jsem si hledat oblečení, v tašce, kterou mi tam nevímkdo přinesl a oblíkat se. 

 

Pohled Justina: 

Přišel jsem za ní do nemocnice. Překvapilo mě, že je po takovym otřesu mozku úplně OK. Je zkraátka neuvěřitelná. 

Jo, miluju jí ! Jsem do ní zamilovanej až po uši, jen škoda, že mi to asi nikdy v životě neoplatí :/

Teď tu sedím, na lavičce v nemocnici, čekám až se moje Favorite girl oblíkne a pak si ji odvezu domů. Chápu, že bude vzdorovat, prostě mě nemá ráda, ale svedu to na to, že bude u mě , kvůli dohlížení na její zdravotní stav. Samozřejmě jako plán B použiju policii, jelikož já s Claire stejně budeme muset k výslechu, protože je třeba potrestat toho kdo jel jako prase. Samozřejmě, že si je pozvu domů, po otřesu mozku s ní nikam nejedu ! Nikam jinam než domů.

Asi po 15 minutách vyšla z pokoje i s taškou v ruce, propuštěná už byla, takže jsem jí jenom popadl tu tašku, aby se sní netahala a šli jsme spolu k východu. 

Po cestě jsem jí podal ruku, nejdřív udělala výraz typu : vážně ?!, načež jsem se uškrnul, ale pak moji ruku přijala. 

Po cestě ven jsme potkali doktora, který Claire ošetřoval. "Á, slečna Scanfieldová se svým přítelem, tak hodně štěstí a brzy se uzdravte slečno. " Claire chtěla něco říct, ale já jsem se do toho vložil "Děkujeme pane doktore, my už musíme jít, nashledanou"

Doktor zamával a já se dal do kroku, ale Claire zůstala stát na místě. " Copak ? " zeptal jsem se, prestože mi bylo jasné, na co se zeptá "Co pan BIEBER nakukal doktorům o svojí přítelkyni ? " zeptala se podezíravým způsobem, ale mě to nijak nepřekvapilo, protože jsem to trochu čekal. "No, jen, že, jdu za svojí přítelkyní. " "Od kdy jsem tvoje přítelkyně ?! " vykřikla.

Zazubil jsem se, vzal jsem si od takové jedné holky, co stála u nemocnice jedn výtisk toho bulváru, co tam nabízela a ukázal ji titulku s nadpisem : ""Opět jsme zahlédli Biebera s jeho přítelkyní ? Kdo je tato neznámá ? "" a pod tím naše fotky, jo paparzzi se dostanou všude a vždy :(. Ještě, že ta holka mě nepoznala.  

"Aha, ale tvoje přítelkyně nejsem. "mrkla na mě a nasedla do auta. 

Jeli jsme ke mě domů, když v tom mi zazvonil telefon. "Áno, Bieber " "Dobrý den, pane Bieber, tady městská policie, potřebovali bychom s vámi mluvit a i s vaším přítelkyní samozřejmě.. " "Klidně hned dneska, pokud byste mohli přijet ke mě domů ? " " Že jste to vy pane Bieber, tak by to šlo." "Výborně," nadiktoval jsem jim adresu a zavěsil. 

"Co se děje Justine ? " zeptala se mě. "Jen přijede policie ke mě domů a bude se řešit ten včerejšek. " "Ty si zveš policajty do bytu ? " "No tak jako, mám tam tebe, chci tě hlídat a taky máš být v klidu, takže jet na policejní stanici nepřipadá v úvahu a musí se to řešit už dneska ! " "Chjjooo" povzdechla si . "Copak ? " "Nechci tě obtěžovat... " "Hele, shawty, kdo řídil auto, ve kterém si byla, když se to stalo ? " "Ty . " "Vidíš, takže to taky musím dát do pořádku. " "Ale Justine ty za to nemůžeš,.. " "Justine ? " "Jo. " "To je tak sladký, když mi to říkáš." "Aby to nebylo ode mě naposledy, měl bys koukat na cestu. " "Jo, jasně.." úplně jsem se nechal unést ! 

 

Dojeli jsme před můj dům. Otevřel jsem jí dveře a podal ji ruku, načež se uchechtla. 

Vystoupila, vzal jsem její tašku z kufru a šli jsme. Odemknul jsem dveře. 

Vešli jsme a sedli si na gauč v obýváku. "Počkej tady, já ti vezmu tu tašku nahoru jo ? " "Dobře, jen moment, Justine ? " "Ano, co máš na srdci ? " "Kde si vzal věci pro mě ? " "Koupil jsem je . " řekl jsem samozřejmě. 

"Vážně? Děkuju. " "Nemáš zač. " 

Vrátil jsem se k ní do obýváku. Seděla tam a poslušně čekala, jako pejsek . Pousmál jsem se nad svou poznámkou. 

V tom zazvonil zvonek. Došel jsem otevřít a byli tam ti poldové, úpně jsem zapomněl, že mají přijet na ten výslech. "Dobrý den pane Bieber. " pozdravil takovej velkej černoch. "Dobrý pánové, pojďte dál, dáte si něco ? " "V pořádku, děkujeme. " 

"Posaďte se " pobídl jsem je. 

Pohled Claire: 

"Dobrý den. " pozdravila jsem. "Dobrý slečno, Scanfieldová, že ? " přikývla jsem . "Tak nám povězte co všechno víte, do detailů pokud možno, pomohlo by to při vyšetřování. " "Dobře takže : Justin mě ráno normálně vezl do školy. Zastavili jsme na križovatce před semaforem. Čakali jsme na zelenou, když naskočila zelená, tak se rozhlédl a rozjel. V tu chvíli to do nás vpálilo to černé ferarri. Jelo asi dost rychle, slyšela jsem už jen ránu jak z děla, opak byla tma, pak už jsem se jenom probrala v nemocnici... " "Ferarri a černé ? " "Ano. " "Nevíte náhodou o někom, kdo má takové auto"  " Ne, to nevím.. " "Nebo co třeba někdo, kdo by se vám chtěl pomstít ? " 

Tak v tu chvíli mi bylo všechno jasný ! Byla to ..........

 

Tak co, jak myslíte, že to bude dál ? 

Mám psát dál ? Vote nebo koment potěší :D I <3 U ! 

 

 

 

 

Up !Kde žijí příběhy. Začni objevovat