V minulé části.
Pohled Justina:
Cestou ke dveřím jsem přemýšlel, kdo by tam mohl být, napadlo mě, že nějaká moje belieberka nebo třeba moje máma, babička, děda….Ani jeden z nich to nebyl, byla to totiž Selena !
„Ahoj miláčku.“ Spustila a řekla to co možná nejhlasitěji, jak to šlo. „Seleno ? Co tady děláš ?“ vyjel jsem na ni bez otálení. Řekl jsem jí už několikrát, ať mě nechá napokoji, jenomže to by to nebyla ona, aby se dala jen tak odbít.
„Přijela jsem za tebou …“ začala se „sladce“ usmívat. „Proboha proč ? Neřekl jsem ti už dostatečněkrát, aby si mě nechala na pokoji, že je mezi náma konec ? „ zvýšil jsem hlas. „Ale notak, nezlob se . Přijela jsem, protože tě miluju a protože ty miluješ mě, jen si to nedokážeš připustit a taky se mi po tobě stýskalo. „
„Vypadni ! „ poručil jsem. „Ale…“ „Žádný ale, otoč se, jdi ke dveřím a vypadni ! Nenuť mě, abych byl na tebe hrubej ! „ předcedil jsem skrz zuby.
Pohled Claire:
Co se to tam děje ? jus šel prý jenom otevřít a je tam nějak dlouho. Navíc, pořád tam někdo mluví. Myslím, že by se na mě nezlobil, kdybych se došla podívat, kdo přišel . Usoudila jsem a šla se podívat.
Pohled Justina:
Slyšel jsem kroky po schodech a usoudil jsem, že je to Claire. Docela mě štvalo, že se tu před ní musím se Selenou hádat…
Nenávidím ji ! Je už fakt strašně vlezlá. Nejdřív mě poslala do p….. a teďka se ke mně chová jako když jí to hrozně mrzí…
Když se kroky začaly přibližovat, tak se ale stalo něco, co jsem vážně nečekal.
„No tak zlato, ještě chvilku…“ začala Selena. Vůbec jsem netušil, co to mele, dokud se mi svojí přertěnkovanou pusou nepřilepila na rty…
Chtěl jsem ji odtáhnout, ale nedala se.
Všiml jsem si, že Claire pláče.
Nevěděl jsem co dělat, tak jsem jednoduše vrazil Sel facku ! „Auuu!“ vykřikla a chytla se za tvář .
Nikdy bych holku nepraštil, ale za dané situace se to prostě nijak jinak nedalo řešit.
„Claire počkej ! „ rozeběhl jsem se za ní ven .
„Počkej Claire ? To už tu jednou bylo ! Není to už tak trochu ohraný ?! Víš co Justine jdi se vycpat, ty hvězdo ! Jsi jenom obyčejnej děvkař a já jsem úplně blbá, že jsem ti vůbec kdy věřila ! „ „Ale..“ „Žádný ale ! To, že ti zavolala a máš jí v telefonu uloženou jako miláček, jsem ti teda ještě odpustila, ale tohleto, už je trochu přes čáru ! Jestli sis myslel, že s tebou zůstanu a nebudu dělat scény jenom kvůli tátovi, tak se mýlíš ! Kurvu si sežeň někde jinde, na to já tu nejsem ! Tys byl, seš a budeš nafoukaná popstar a já byla, jsem a budu jenom obyčejná , chudá, adoptovaná holka, pro kterou kluci jako ty, zkrátka nejsou ! Sbohem Justine, nech si svojí slávu, já o ni věru nestojím ! „
Dokončila svůj monolog, popadla z mojeho stolu z kuchyně sůj mobil a klíče a utekla.
Běžel jsem za ní. No, nemělo to cenu.
Zavolala si taxi a ujela bůhvíkam.
Vrátil jsem se se svěšenou hlavou, slzama v očích a srdcem na kousíčky domů.
Selena tam pořád byla.
„Justine…“ vzdechla.
„Sel..“ „Shhh!“ umlčela mě a dala mi pusu.
