Srdcová královna

Tak už mě líbej

Je tu pár intimností. Tak pozor, pozor – aby se neřeklo, že jsem vás na to nepřipravila. ;)

Vezmu si od Kierr dvě jablka, posadím se na ohradu a pomalu k Lorianovi vztáhnu ruku, přistoupí o krok blíž tak, že se nozdrami dotkne mé dlaně. Pochválím ho a přizvu ještě blíž. A on jde. Prolétne mi hlavou, že je jako jeho pán, který se taky nechá nalákat tím, co má rád. V Lorianově případě jsou to sladká jablka a v případě Lokiho jsem to jen já, pokud se tedy opravdu omezíme na výběry odměn.

Po jednom jablku ho smím hladit, kde se mi zachce. Obkresluji v kruzích jeho oči, tomu se říká pandí dotek. A opakuji to stále dokola až spokojeně ržá. Je klidný jako beránek. Dám mu druhé jablko, a když ho slupne, oznámím mu, že si ho osedlám a že spolu pojedeme na projížďku. A nezdá se, že by měl něco proti, takže se na něj vyhoupnu. Chvilku nic nedělám a čekám, jestli se nerozhodne pro vykopávání, ale zdá se, že se mnou nemá sebemenší problém. No, fajn. Poplácám ho, projedu prsty jeho hřívu a pokynu zamlaskáním, aby se dal do pohybu. Poslechne. Loki vše sleduje ze hřbetu druhého koně, nevěřícně kroutí hlavou a něco reptá. Ale to je mi celkem fuk, protože jsem dokázala zkrotit jeho koně, který platí za největšího ohniváka široko daleko.

„Záměrně prodlužuješ chvíle, než se dostaneme do postele, protože víš, co tě čeká?" zjišťuje, když se po večerní procházce vyloženě courám k našim ložnicím a rozptyluji sebe i jeho kdejakou blbostí.

„Ovšemže ne," zalžu.

„Ty lhářko," zavrtí hlavou. „Nemusíme to dělat, pokud doopravdy nechceš," dá mi na srozuměnou, když za námi zavírá dveře. Otočím se na něj.

„Ale já chci," skousnu si spodní ret.

Dojde až ke mně a políbí do vlasů, na čelo, tváře, nos, přesně tak, jako já jeho s tím rozdílem, že on mé rty rozhodně nevynechává. Naopak se do nich vpije. Jakoby pro něj představovaly studnu a on byl osamělý poutník pouště. Chvíli jsem jako v tranzu a nijak neodpovídám na jeho vpády jazyka, ale po chvilce se proberu a oplácím mu tou samou mincí, i když víc jemněji a mnohem zdráhavěji.

„Chci s tebou jít do koupele," oznámí mi, když mě tlačí mimo postel. Nic neříkám ani neprotestuji, vyhrál sázku, kterou v podstatě neměl šanci prohrát. Z mé strany to byla hra, kdy jsem ho dotlačila tam, kam úplně nechtěl a prostě mě to něco stojí. A zrovna tahle daň mi k mému překvapení, není vůbec zatěžko. Řekla bych, že právě naopak.

Sám si prosadí mě svléknout, zasypává přitom jím vybraná místa drobnými polibky. Avšak jednomu místu se vyhýbá skoro obloukem. Až mám chuť na něj zakřičet, ať ho laskavě neignoruje, protože to jediné je momentálně jeho klíčem ke všemu.

Vstoupíme pod proud vody a on do dlaní začne nabírat esenciální olej a roztírat mi ho po těle. Začne od krku, ramen a pokračuje k mým prsům, kterým se věnuje s takovou intenzitou a pečlivostí až se musím opřít, aby mě nezradily nohy. Přistihnu se, při slastném vzdychání, když se jeho ruka pomalu propracovává přes bříško k mému centru vzrušení. S každým rozetřením oleje je mu blíž a blíž. Skoro se mu nastavuji tak, aby měl co nejlepší přístup, a on si toho samozřejmě přes veškeré omámení velmi bděle všímá. Přimkne se ke mně a já cítím, jak o sebe naše těla kloužou, díky tomu všemu oleji, což velmi hojně podporuje doteky. Klouže po mně a korunku tomu nasadí v okamžiku, kdy přitiskne své stehno k mé svatyňce, začne jej o ni třít a přitom laská jazykem i zuby mé druhé nejslabší místo – ucho. Nevím, jestli mám dřív protestovat, vzdychat nebo sténat. Mám pocit, že se zblázním a ten pocit reguluji tím, že mu zarývám nehty do ramen a pak po celé délce zad. „Jade," zavrčí na mě několikrát, aby mě upozornil, že je ta bolest na hraně, ale je mi to jedno. Zcela určitě na dnešní koupel bude mít po následující dny bolestivou nejen vzpomínku. A přesně tak si to přeju.

Vrátí se zpět k mému krku, na chvilku opustí jeho ruce mou kůži úplně, ale jen aby nabral další dávku oleje. Začne ho roztírat rovnou na bříšku a pomalu si přede mě kleká. Zatmívá se mi před očima, když se několikrát dotkne špičkou jazyka centra a pak mě líbá v oblasti třísel. Zajedu prsty do vlasů s tím, abych ho v nich vískala, ale spíše za ně tahám ve jménu rozkoše. Jeho ruce se přesunou a zadek, který hladí, hněte, zarývá do něj nehty, aniž by se přestal věnovat svému dráždění, až nekontrolovatelně sténám. Svůj projev řeším tím, že si skousávám ret, ale když ucítím na jazyku kovovou chuť krve, zakousnu se do ruky. V tu chvíli se jako blesk postaví, přitlačí ke stěně tak až cítím, jak jeho sametová špička klouže po mém podbřišku. To už mu zasténám přímo do úst. „Opovaž se kontrolovat, Jade, na tohle jsem čekal dost dlouho na to, abys tlumila svou touhu," domlouvá mi. Pak mě zčistajasna chytí pod zadkem, vyzdvihne a nese ven z koupelny. Položí mě doprostřed postele, sám nade mnou klečí a klouže po mém těle pohledem.

„No tak už mě líbej," zamumlám nespokojeně. Zasměje se.

Opět se postupně propracovává skrze polibky ke středu mého a vlastně i jeho soukromého vesmíru, masíruje mi prsa, hraje si s bradavkami, svírá, hladí, bolestně štípe. Sklouznu dlaněmi na jeho břicho a hladím ho, zasekne se, „ne, Jade," zavrtí hlavou, chytá mi ruce a pokládá je nad mou hlavu. „Neovládl bych se, budu tě jen líbat a dotýkat se tě," kouše mě do ušního lalůčku a mě se nedaří skrýt hlasitý sten, což ho pochopitelně velmi těší. „Ruce nechej tam, kde jsou," rozkáže mi. Zasměju se. Ještě před malou chvilkou jsem mu cestou z procházky rozkazovala já a teď je vše jinak. Přikývnu.

Podebere mě pod koleny, roztáhne nohy, líbá mě přímo tam. Tam, kde ví, že mi to způsobuje tu největší rozkoš.

„Půl hodina už určitě uběhla," zamumlám bez rozmyslu, když mám za sebou další orgasmus, ale nezdá se, že by se ho to dotklo, naopak se sytě zasměje.

„Tady běží čas jinak," informuje mě přesvědčivě. Lehne si vedle mě na bok, podepře si hlavu a jednou rukou mě hladí, přejíždí konečky  prstů přes různé partie mého těla tak lehce až mi z toho naskakuje husí kůže. Postupně se dostane opět do centra a věnuje se mu s veškerou péčí a neodpustí si pohled na mou tvář, kde se střídají výrazy blaženosti a spokojenosti. 

"Přestaň na mě takhle zírat, když děláš co děláš," pokárám ho.

"Nechce se mi. Baví mě to," uculuje se.

"Mmmm, tak se mi to líbí, dej všem na vědomí, jak moc mě miluješ, Jade," našeptává mi. "Jak moc jsem dobrý," chvástá se. Mám chuť pronést kousavou poznámku, ale místo toho sama slyším ozvěnu svého uspokojení, které se odráží od stěn naší ložnice a doléhají ke mně zpátky jako slabý, ale stále dost hlasitý šepot. A jakkoli se tomu snažím bránit, prohrávám na plné čáře.

Loki," opakuji jeho jméno stále dokola jako mantru do té doby než se objeví v mém zorném poli jen proto, aby mě mohl umlčet polibkem.

„Do prdele," ulevím si šeptem. Překvapeně a zároveň pobaveně se na mě zadívá. 

„I tam se postupně propracujeme, hm?" usmívá se od ucha k uchu.

„To určitě," prsknu zamračeně.

„Slibuju, že se ti to bude líbit."

Natiskne se ke mně, jeho ztopořený úd cítím jen kousíček u vchodu do mé svatyňky a začnu mu mumlat do rtů svoje protesty.

„Neboj se, Jade," uklidňuje mě, „neporuším naši dohodu," ubezpečuje mě.

Ale já nejsem dost daleko od toho, abych ji porušila, prolétne mi hlavou.

„Ne, ani ty," promluví znovu. „Dohlédnu na to."

„Já tě," snažím se ho naoko odstrkovat, „nesnáším," hlesnu a objemu ho. Ach, ten vnitřní rozpor.

„Taky tě miluju," šeptá mi přímo do ucha.