Ahoj, moje jméno je Niall Horan. Je mi 17 let a celý můj život se točí okolo nemocnic a doktorů. Odjakživa se potýkám s vrozenou srdeční vadou, která mi pořádně znepříjemňuje život.
Ahoj, moje jméno je Harry Styles. Je mi 21 let a celý můj život se...
S vykulenýma očima jsem nehybně zíral na Harryho, který se ke mně nakláněl. On mě opravdu... líbá? Panebože. Moje první pusa! A s klukem! Vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Harryho jemné polštářky se začaly otírat o ty moje.I když to bylo opravdu podivné, tak nějak se mi to i líbilo. Byl jsem z toho strašně nervózní. Co mám dělat? Nikdy jsem se nelíbal. Harry mě držel za tvář a tiskl si mě k sobě stále víc a víc. V prvních chvílích jsem se snažil udržet oči otevřené, ale prostě to nešlo a s tím, jak Harry prohluboval náš polibek, jsem pevně sevřel víčka. Co to dělám? Líbám se tu s klukem, kterého sotva znám. Ale... nevadí mi to. Neměl bych se odtáhnout? Nevím, co dělat. Harry mě ale předběhl a odtáhl se. Otevřel jsem oči a koukl na něj. Když si Harry všiml mého pohledu, zatvářil se provinile. "Promiň, nevím, co to do mě vjelo. Omlouvám se ti. Když já si nemohl pomoct. Líbil ses mi od té doby, co jsem tě poprvé uviděl a vůbec mě nenapadlo, že by se z nás mohli stát přátelé. A teď si nejsem jistý, jestli dokážu být jen tvůj kamarád." Vychrlil ze sebe rychle a já na něj jen nechápavě koukal.
Cože? Harry ke mně něco cítí? Ale jak to? Vždyť se známe tak krátce. Nerozumím tomu. Argh! To vůbec nedává smysl. Hleděl jsem na něj a nevěděl, co říct. Harry mě očima přímo propaloval a čekal, že něco řeknu, ale já nevěděl, co. "Prosím, řekni něco. Já vím, že jsem tě zaskočil, ale,-" "Jo, to jsi teda udělal." řeknu tiše. Harry přestal mluvit a jen mě pozoroval. "Takhle jsem si svoji první pusu nepředstavoval." "Om-omlouvám se ti, nevím, co mě to popadlo. A už vůbec by mě nenapadlo, že to bude tvůj první polibek. Mrzí mě to." Začal se Harry znovu omlouvat a vypadal u toho velmi ztrápeně. "To ne, tak jsem to nemyslel. Jen... jen jsem nikdy nepomyslel na to, že by mohl být od kluka." připustil jsem. Harry pořád vypadal smutně. "Tím nechci říct, že by mi to vadilo. Jen jsi mě překvapil." "To vím. Promiň." "Víš... prostě jsi to na mě všechno vysypal tak rychle, vůbec nevím, co si mám myslet. Vlastně... od té doby, co jsem se probudil vůbec nevím, co mám dělat a co si myslet. Jsem ze všeho tak vyděšený a zmatený a,-" Harryho ruce chytily ty moje a jeho zelené oči se zadívaly do těch mých. "Ni, poslouchej mě. Já vím, že je to pro tebe těžké a já ti to vůbec neulehčuju, ale mám tě rád. Moc rád. A přál bych si, abys na to všechno nebyl sám. Chci ti pomoct. Chci ti pomoct, protože jsem se do tebe zamiloval."
Zůstal jsem jako opařený a jen se díval do těch smaragdových očí. Věřím mu. Vím, že jemu můžu věřit. "Udělej to znovu." "Cože?" "Dej mi pusu." řekl jsem s úsměvem. "Jsi si jistý?" zeptal se Harry s nechápavým pohledem. "Ano. Po dlouhé době jsem si něčím opravdu jistý. Už si nikdy od nikoho nenechám řídit život, až příliš jsem toho promeškal. A jestli mám možnost být šťastný... alespoň na chvíli, tak bych byl hloupý, kdybych to nezkusil." Harryho pohled se rozzářil a jeho rty se roztáhly ve velký úsměv. Hned na to se ke mně nahnul, aby mě znovu políbil, ale já tu vzdálenost překonal první a spojil naše rty v jedny. Harry mi polibek s úsměvem opětoval a při tom mě pomalu a opatrně položil na postel.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Poprvé od té doby, co jsem se probudil, jsem měl pocit, že nemusím rozumět tomu, co se děje abych byl šťastný. Právě teď a tady se naskytla příležitost žít lepší život, než předtím a já se jí nehodlal vzdát. Ať už bude trvat týdny, měsíce nebo roky, dokud je tu Harry se mnou, vím, že už na nic nebudu sám.
Mazlili se a líbali jsme se s Harrym snad celou věčnost. Byl to takový zvláštní pocit. Hezký, ale divný. Ležel jsem v jeho náruči a nechal se pusinkovat na krk. "Nialle?" "Umm?" Zamručel jsem, aby věděl, že poslouchám. "Jsme teď spolu?" Tahle otázka mě překvapila. Zvedl jsem se do sedu a zadíval jsem se do jeho očí. "Víš.. musím ti něco říct, ale slib mi, že se nebudeš smát." "Tobě nikdy." usmál se Harry a pohladil mě po ruce, aby tomu dodal důraz. "Tak jo. Víš... já jsem ještě nikdy žádného přítele neměl. Ani kluka ani holku. Nikoho. Nikdy." "Takže jsem tvůj potencionální první?" zamrkal Harry a já se pousmál. "No, jo." zčervenal jsem. "Ka-každopádně chci říct, že tohle všechno je pro mě nové. Je to hezké, ale nové. Chápeš? Takže... jestli. Chci říct.. když teď řeknu ano, tak jedině když budeš tohle vědět." Harry se na moment zamyslel, pak se ale zeširoka usmál. "Beru to plně na vědomí. A pokud mi to dovolíš, tak se o tebe budu starat jak nejlíp dokážu. Dám to všechno, co si budeš přát a budu stavět tvoje zájmy před ty svoje, protože mi na tobě záleží a slibuju, že na to půjdu pomalu a nikdy tě nebudu do ničeho nutit, protože tě mám moc rád a záleží mi na tobě od toho dne, kdy jsem tě prvně uviděl." Harry zakončil svůj dlouhý monolog a já se nemohl zbavit blaženého úsměvu. Něco tak krásného mi ještě nikdy nikdo neřekl. "Ano, jsme teď spolu."
Tadááá, já vím. Trochu jsem si užila to napínání, když včera díl nevyšel, ale dnes ho tu máte v plné kráse, tak doufám, že jsem vám to trošku vynahradila. ^_^
