Can you fix my broken heart? - Narry Storan cz

21.

Pohled Nialla:

Posledních pár dní jsem se cítil opravdu skvěle. S Harrym to šlo moc dobře. Na to, že to byl můj první vztah, to šlo vlastně úplně nejlíp. Takhle jsem si to představoval. Často jsem přemýšlel o tom, jak bude můj první vztah vypadat a tohle bylo přesně to, co jsem si přál. Samozřejmě jsem nevěděl, že to bude s klukem, ale to je jedno. Harry se o mě moc hezky stará. Dneska ale musel pracovat, takže jsem byl na pokoji sám. Bylo pondělí a já bych byl radši ve škole, než se tu kousat nudou. Naštěstí se ve dveřích objevila moje spása - Zayn. "Ahoj marode, jak se vede?" "Zayne! Ahoj. Co ty tady děláš? Nemáš být ve škole?" "Můj nejlepší kamarád je důležitější. Říkal jsi, že Harry pracuje, tak jsem si řekl, že ti malá společnost přijde vhod." Mrkl na mě a sedl si na židli vedle mojí postele. "Tak co? Jak to jde? Cítíš se dobře?" "Jo, už o moc líp. Vlastně se cítím moc dobře. A už mě to tady nebaví. Musím furt ležet. Ale včera mě Harry vzal poprvé ven. Sice jsem musel sedět na vozíku, ale bylo to parádní." "Takže... ty a Harry." řekl Zayn a na moment se odmlčel. "Co?" "No... už se Harry konečně vyslovil?" "Ty o tom víš?!" Vypískl jsem překvapeně a cítil jsem, jak mi rudnou tváře. Chtěl jsem mu to říct. Vážně chtěl, ale ještě bylo moc brzo, bál jsem se, že to blbě vezme. Zayn se však zasmál. "No tak. Harry je z tebe udělanej od doby, co tě poprvý uviděl a ty seš taky naprosto jasnej. Jak se vždycky usmíváš a červenáš, když přijde. Jste oba úplně průhlední. Čtu ve vás jako v otevřené knize, takže se tě zeptám ještě jednou. Jste už spolu?" "No tak jo. Včera jsme měli první rande." řekl jsem a cítil jsem se strašně trapně. Zayn se usmíval jako sluníčko. "Moc vám to přeju. Každopádně, jaké to je? Tvůj první přítel... Líbali jste se už?" "Zayne, na tohle se neptej, je mi trapně." Zakňučel jsem. "Ale proč? Vždyť je to normální. Tak líbali?" "Jo. Několikrát." Přiznal jsem a věděl jsem, že jsem červený až na zadku. "Hezký. Líbá dobře?" "Zee." "Nebuď taková stydlivka." "Jo... je to moc hezký." "To zní jako že jsi v tom až po uši kamaráde." "Jo, to asi jo. Harry je na mě fakt hodný. A ne jen proto, že jsem nemocný, opravdu se o mě zajímá. Poslouchá, co mu říkám a je moc pozorný." pusa se mi automaticky roztáhla do úsměvu. Jo, Harry mě nutí k úsměvu kdykoliv na něj pomyslím. Mám ho opravdu rád. "No, každopádně, očekávám pravidelné informace. Chci vědět, jak vám to klape. A jestli ti ublíží, tak se může rozloučit se životem." Musel jsem se smát. Řekl to s takovým klidem a úsměvem na rtech. "Neboj se Zee, nedovolím mu, aby mi ublížil. A jestli jo, jsi tu pro to, abys mě ochránil." "To si piš." zachechtal se Zayn a rozcuchal mi vlasy. S úsměvem jsem ho odstrčil. Povídali jsme si až do oběda, když přišla sestra a Zayna vyhodila, protože nebyly návštěvní hodiny. Já byl ale spokojený. Pokecat se Zaynem jako za starých časů bylo fajn. Večer přišel Harry a zůstal se mnou až do noci, dokud jsem neusnul. Tenhle život se mi líbí čím dál tím víc.

* * *

"Ahoj Zlato, přinesl jsem ti něco sladkého." Zaculil se na mě Harry, hned co se objevil ve dveřích. "Ahoj Hazz, jé čokoláda. Dej to sem!!" Harry se zasmál a podal mi ji. "Mňam, oreo. Znáš mě líp než se znám já sám." Uchechtl jsem se a ulomil kousek pro sebe i pro Harryho. Oba jsme se zakousli do té sladké dobroty. Z mlsání nás vyrušilo zaklepání a pak do pokoje vešel můj doktor. "Ahoj Nialle, jak se vám dnes daří?" "Dobrý den. Moc dobře. Máte tu skvělé zaměstnance, starají se o mě jako o vlastní." řekl jsem s úsměvem a koukl jsem na Harryho, ten se uchechtl. "To rád slyším, ale teď si vás vyšetřím." "Dobře." Odložil jsem čokoládu a nechal doktora dělat svoji práci. Chvilku mě prohlížel, pak zkontroloval teplotu a nakonec něco četl v mojí kartě. Pak se usmál." "Tak pane Horane, s potěšením vám můžu říct, že nic nebrání vašemu propuštění do domácího léčení."