Can you fix my broken heart? - Narry Storan cz

25.

Pohled Nialla:

Z bezesného spánku mě probudil zvonek u dveří. Unaveně jsem si protřel oči a koukl jsem se na budík na nočním stolku. Bylo půl čtvrté odpoledne. To musí být Zayn. Zvedl jsem se z postele a šouravým krokem jsem se vydal dolů. V hale stál Harry, který šel asi otevřít a povídal si se Zaynem. "Jo, je nahoře a asi spí. Nechceš kafe nebo něco?" "Dostanu taky? Teda radši čaj." Broukl jsem ospale. Oba se na mě otočili a usmáli se na mě. "Dobrý ráno sluníčko." řekl Harry. "Vzbudil jsem tě? Promiň kamaráde." "To je dobrý." Pousmál jsem se a sešel posledních pár schodů. "Já to kafe udělám, klidně se vrať k učení Harry, nebudeme tě rušit." "Díky zlato." Harry mě políbil na tvář a zase zmizel. Během chvilky jsem měl čaj i kávu uvařenou a společně se Zaynem jsme se vydali ke mně do pokoje. Zayn musel jít rovnou ze školy, protože měl svůj batoh. "Tak jak to tady zvládáte?" "Ale jo, dobrý. Je to strašně fajn, když je tu Harry se mnou celý den, ale když se musí učit, tak se děsně nudím." "Jo, to jsem si myslel, takže jsem ti něco přinesl." Zayn se na mě záhadně usmál a začal otevírat svůj batoh. Vytáhl z něj několik hodně staře vypadajících sešitů a taky velkou složku. "Co to je?" podivil jsem se, zatímco Zayn dál vytahoval nějaké papíry. Když to dal všechno dohromady, položil mi to na klín. "Říkal jsi, že se chceš co nejdřív vrátit do školy. Oběhal jsem pár spolužáků a bývalých studentů a vybral jsem od nich poznámky, které ti utekly. Když teď začneš, za pár měsíců, možná i týdnů se můžeš vrátit do školy a rovnou pokračovat." Zůstal jsem na něj hledět s otevřenou pusou. "T-to... to jsi udělal kvůli mně?" "Taky kvůli sobě, už mě nebaví být ve škole sám. Když si to doma všechno prostuduješ, ředitel tě nechá napsat si rozdílové testy. Když projdeš, nebudeš muset opakovat ročník a postoupíš s náma dál." Nezmohl jsem se na nic jiného, než mu skočit kolem krku. Tohle všechno udělal kvůli mně. "Děkuju ti. Děkuju ti Zee." "Nemáš zač. Přece nebudu maturovat sám, potřebuju tě tam." Zasmál se Zayn a objal mě silněji. Hned jsem si začal pročítat všechny zápisky. Bylo tam úplně všechno. Byl jsem z toho nadšený. Zayn mi pomáhal vysvětlit něco málo, čemu jsem nerozuměl. Po nějaké době mě Zayn nechal v klidu studovat a odešel. Slyšel jsem, jak se dole loučí s Harrym a pak bouchnutí dveří. Znovu jsem se ponořil do čtení a vypisování poznámek. Četl jsem nějaký zápis z angličtiny. Před pár měsíci probírali anglickou literaturu. Tohle téma mám docela rád, takže mě trochu mrzelo, že jsem o něj přišel. Byl jsem tak zabraný do čtení, že jsem si ani nevšiml, že Harry stojí ve dveřích a pozoruje mě. Upozornil na sebe až hlasitým odkašláním. Zvedl jsem hlavu od poznámek a koukl jsem na něj. "Ahoj. Už jsi skončil?" "Asi tak před dvěma hodinama. Nechtěl jsem tě rušit, ale měl by sis odpočinout, sedíš nad tím celej den." "Co? Sedím nad tím sotva půl hodiny a,-" Otočil jsem hlavu na budík, abych se ujistil ve svém tvrzení, ale zarazilo mě, když se na hodinách objevilo půl desáté večer. "Oh.. to nad tím fakt sedím tak dlouho?" "Jo, tvoji rodiče už jsou dávno doma. Řekl jsem, že spíš, aby tě nechali v klidu. Co to vůbec děláš?" "Zayn mi donesl nějaké učení. Zařídil mi u ředitele rozdílové testy. Když je úspěšně udělám, budu moct postoupit do dalšího ročníku." "Vážně? To mám radost Ni. Ale.. nepřepínáš se, že ne?" "Ne, to fakt ne. Ani jsem si neuvědomil, že už nad tím sedím tak dlouho. Přijde mi to jako chvilka. V pohodě. Opravdu moc chci dohnat všechno, co jsem zameškal, zatímco jsem si válel šunky v nemocnici." "Ale no tak Nialle, neválel sis šunky. Ležel jsi v kómatu, to opravdu není žádné flákání se." Zamračil se Harry." "Jo... já vím. Ale štve mě to. Teď to ale všechno doženu a postoupím do dalšího ročníku. Vím, že to zvládnu v co nejkratším čase. Můžeme se oba každý den učit. Ty na přijímačky na medicínu, já na ty rozdílovky. A když se zrovna nebudeme učit, tak můžeme trávit čas spolu. Co si o tom myslíš?" "To zní jako dobrý nápad. Souhlasím." Pousmál se Harry a sedl si ke mně. "Dneska to už ale zabal. Nechci, aby ses přepínal." "Ale jo, však už to uklízím." Harry mi pomohl sebrat všechny papíry a sešity a položil je na stůl." "Nechceš ještě zůstat?" "Musím domů. Mám se večer sejít se sestrou. Kdybych ji odbyl, tak by mě asi zabila." Zasmál jsem se a chápavě jsem přikývl. "Jasně, to chápu. Tak ji pozdravuj." "Budu." usmál se Harry a nahnul se ke mně, aby mě mohl políbit. Vzdálenost mezi námi jsem překonal jako první a věnoval mu sladký polibek na rozloučenou. "Miluju tě." "Já tebe víc." Mrkl jsem na něj. Harry pak odešel a já se rozhodl hodit si ještě sprchu. Vysprchoval jsem se, vyčistil si zuby a zalezl jsem zpátky do postele.

Pohled Harryho:

Když jsem byl hotový s učením, šel jsem zkontrolovat Nialla. Celý den, od doby co přišel Zayn seděl v nějakých papírech. Nechtěl jsem ho rušit, tak jsem se ani neptal, co dělá, ale večer mi to nedalo, a tak jsem se ho zeptal. Vypadlo z něj, že si dělá něco do školy. Měl jsem z něho opravdu radost, ale na druhou stranu jsem nechtěl, aby to moc přeháněl. Přiměl jsem ho, aby si šel lehnout a pak jsem ho opustil. Musel jsem se sejít ještě s Gemmou. Chtěla se mnou probrat něco ohledně její brzké svatby, takže jsem pomalu vyrazil k jejímu bytu.