24. Kapitola

177 15 6
                                    

Už byl večer. Vlna a ostatní si povídali o novém postavení. „Jupí jsem beta! To není možné! " Zavyla Star. „Ale je!" Zavyla Stair a začaly se obě vesele honit. Vlna šla si sednout ale najednou uslyšela. „Nelíbí se mi že jsem hlídkařka. " Řekla Denna. Vlna nechtěla dál poslouchat nějaké stěžování tak šla do jeskyně a pozorovala sníh. Všimla se že sníh už byl více mokrý. Myslím že brzy bude květolistí. Vlna si šla lehnout a usnula.

Pohled Naidy:
Naida šla potichu lesem. Tenhle lov nechci zkazit. Lovím pro více psů než normálně. Naida ale ucítila nějaký jiný pach který neznala. Co to je? Naida už to zvíře i slyšela. Začala se trochu bát. Najednou uslyšela zasyčení a z lesa vyskočilo obrovské zvíře. Horská kočka! Naida začala rychle utíkat ale horská kočka ji doháněla. „Pomoc!" Zavyla Naida.

Pohled Vlny.
Vlnu probudilo vytí. Vlna si rychle stoupla a vyběhla z jeskyně. Uviděla udýchanou Naidu. „Co se stalo?" Zeptala se Vlna. „Horská kočka! " Zavyla Naida. Vlna se otřepala. „Už tu není." Řekla Naida. Vlna byla ráda že se Naidě nic nestalo. „Půjdu na lov. Bety mě zatím zastoupí." Řekla Vlna a šla na mýtinu kterou našli. Ucítila mývala! Začala že potichoučku plížit. Uviděla šedé tělíčko. Vlna vyskočila a zakousla se mývalovi do krku. Mýval naposledy zavřískl a pak už jen bezvládně ležel. Vlna s ním běžela k jeskyni. Cestou potkala Calamity která si povídala s Argem. Vlna kývla na pozdrav. Uviděla jak se Argo hladově olízl. Ten je ale hladový! „Dobrá práce! " Zavyla Bouře. Vlna položila mývala k ostatním úlovkům. Byl tam ještě králík a veverka. Tohle nás všechny nenají.

Byl už večer a měla Vlna rozdávat kořist. Vzala si kus mývala. Bohužel byl vyhublý a nebylo v něm moc masa ale Vlna byla ráda že se najedla. Když všichni alespoň něco měli Vlna si šla lehnout do jeskyně za Mikym. Brzy byla unavená a usnula.

Probudila se v noci. Uviděla že Miky vedle ní neleží. Ale ne! Kde může být? Vlna se rozběhla ven z jeskyně. Uviděla krásný svit hvězd a uviděla že na mýtině ve sněhu sedí Miky. „Ahoj Miky. Proč nespíš? " Zeptala se Vlna. Miky se na ni otočil. „Pojď si za mnou sednout." Řekl Miky. Vlna si sedla vedle Mikyho a pozorovala hvězdy. „No......... chtěl bych ti říct svou minulost. "Řekl Miky. Vlna byla překvapená protože, Miky nechtěl a tomhle před smečkou mluvit. „Žil jsem s dlouhými packami.......... ale ne sám. Ještě z Rockym a Blacky." Řekl Miky a na chvíli mlčel. „Jednou vyšlo z domu mladé dlouhých pacek a rozběhlo se ke mě. Poté co jsem se jako zbabělec schoval tak šla za Rockym. Ten ji kousl." Řekl Miky a zavřel oči. „Ta velká dlouhá packa ho zbila až ztratil vědomí. Byla u toho i Blacky ale byla zaslepená." Řekl Miky a vypadal že ho to bolí o tomhle mluvit. Vlna se naježila. Jsou to takové bestie! „Jeli jsme k veterináři a........"Miky přestal mluvit a po čumáku mu stekla slza. „ a zabili ho injekcí." Řekl tiše Miky. „Už mě v domě dlouhých pacek nic nedrželo. Odešel jsem. " Řekl Miky
Vlna se k němu přitulila a najednou uviděla modrou až do fialova
barevnou záři. „Podívej!" Zavyla Vlna. Miky se podíval na nebe. „Psí duchové nám ukazují cestu!" Zavyl Miky. Měl pravdu. Záře se vinula jedným směrem. „Půjdeme jak nám psí duchové řekli. " Řekla Vlna.
Jsme na správné cestě.

Je tu další kapitola!
Kdo by chtěl vidět celý Mikyho příběh tak je dostupný na wattpadu!
V médiích záře.
581 slov.

 Moonrise pack {1} Kde žijí příběhy. Začni objevovat