5.kapitola Hlavní role!

162 8 1
                                    

Další den ráno...

Mortella: Vejdu do školy a hned jakmile to udělám stopne mě ředitel.
,,Mortello".řekne rázně. Vždy když ho vidím musím se smát jak vypadá  jako rozený zabiják . Plešatý v jednom uchu náušnici ,  tmavý plnovous. Asi proto si s nim jako jediná ze žáků na téhle škole rozumím . Oba budíme na ulicích strach.Vždy když jsem měla problémy třeba i s Austinem  tak mi pomohl. Na svůj post ředitele se skvěle hodí.
,,Mortello prý už sestavujete  představení to je skvělý. Doufám že tě uvidim v hlavní roli " řekl a usmíval se.
,,Ale já... Nechci hlavní roli" ,,Ale budeš jí mít jinak ti zakažu kouřit před školou".  ,,Ale..." snažila jsem se namítnout , zvedl obočí jako by mi naznačoval že klást odpor je zbytečné.
,,Já o tom promluvím s panem Blackem." řekla jsem poslušně.

On se snad zbláznil!? Jasně pošlete největší stydlivku na podium.Co by se asi mohlo stát??!?
Dojdu do třidy a celá moje třída je nachystaná na hodinu s Andym.
Je vidět že se na něj těší ale určitě ne tolik jako já.
Andy vešel. Jeho pohled hned padl na mě, a pak projel pohledem celou třídu. ,,Tak jdeme hned na to ." řekl.

Začali jsme si nejdříve rozdělovat role, a pak byl průšvich zbyla hlavní mužská i ženská role.
K mému údivu je nikdo nechtěl.
A pak mi došlo proč...
Hlavní postava musí umět zpívat.
Ostatní postavy se nějak sladí ale ty hlavní jedou sólo.
,,Mortello máš roli?" zeptal se Andy zatím co se koukal na seznam přiřazených rolí.
,,Ne" řekla jsem a najivně doufala že budu třeba hrát kompars .
,,Víš co to znamená?" řekne s lišáckým úsměvem a projížděl mě pohledem.
A udělal to ...napsal moje jméno na hlavní roli Julie. ,,Ale já neumím zpívat." řekla jsem a sklopila hlavu.
,,To nevadí každý z nás nemusí být pěvecky nadaný a mimo to tohle není superstar takže no stres."řekl a znovu nahlédl do seznamu.
,,Takže Julii máme , kdo je Romeo ? Vidím že všichni kluci role mají ale jeden z vás Romeo musí být." řekl Andy a vážným výrazem a ťukal tužkou do bloku.
Nikdo nechtěl. Bylo na něm znát napětí a pak nepříjemně zavrčel:
,,To mám bejt Romeo já nebo co sakra?." ,, Jo" ozvali se jednohlasně všichni kluci včetně Austina.
,,Stejně vypadáte jako by jste byl náš spolužák." řekla svým dilinovským hlasem Jessica , zamrkala jejíma falešnýma řasama a pohodila svými blond vlasy.
Všichni jen souhlasně přikývli.
Asi další dvě minuty ho přemlouvali.Andy si oddychl.
,,Tak dobře ale kdyby něco bylo to vaše přání." řekl. A pak hodina zkončila.

Andy: ,,Mortello. " řekl jsem když vycházela ze třídy. Otočila se na mě a měla nedočkavý výraz. Musel jsem se usmát nad tím jak to bylo roztomilé.
,,Jestli teda budeme Romeo a Julie chtěl bych se zeptat máš po škole čas?" Panebože co jsem to řekl?!?
,,Proč?" zeptala se mě a bylo vidět že  nechápe co si pod tím má představit.
,,Chtěl bych s tebou projet scénář. Promyslet to a vybrat písničky. A vidět jak jsi na tom ze zpěvem."založil jsem si ruce na hrudi abych se aspoň trochu uvolnil.
Bylo na ni vidět že ji to zaskočilo.
,,Ehm.. Mám dnes do 14:00 takže , kdy a kde přesně se chceš sejít?". ,,Vyzvednu tě u tebe doma třeba kolem 15:00? " řekl jsem.
Biersacku drž svoje péro dál od ... radil mi opět můj chytrý hlas v hlavě.
,,Dobře." souhlasila a odešla.

14:00
Mám hlavu plnou myšlenek které sám nechápu. Proč na ní nemůžu přestat myslet ? Nikdy jsem takovéhle problémy neměl. A když jo cigarety je zahnaly ale,  ikdyž jsem dneska stihl vykouřit krabku tak to nepomáhá. Jak se jí to povedlo dostat se mi takhle do hlavy?
Zastavil jsem před jejím domem.
Otevřela mi a vypadala wow . Její rudé vlasy krásně lemovaly její prsa . Měla na sobě uplé tílko s Johnnim Guilbertem. A uplé černé legíny s bílými křížky. Na prázdno jsem polkl.

Mortella: Nasedla jsem na Harleye a Andy mě vezl neznámo kam.
Ocitly jsme se kousek za lesem.
Tam byl obří altán prorostlý modrými růžemi. Sakra ani jsem nevěděla že za lesem něco takového je.
Byla to krása...
Sesednul. ,,Tak tohle je krása." musela jsem to říct i nahlas.
Andy se jen usmál a pokračoval v chůzi. Sedli jsme si a chvilku se jen na sebe dívali , bylo vidět že ani jeden z nás nevěl co říct. Ale upřímně...nevadilo mi to. Koukala jsem se mu přímo do očí ve kterých jsem se topila. Myslím že kdyby nepromluvil ocitla bych se v jiné dimenzi. ,, Tak jdeme na to?" optal se jako by nebylo zřejmé co odpovim.
Přikývla jsem .
,,Takže Romeo je s Julii někde venku sedí vedle sebe a najednou se k sobě začnou přibližovat." řekne. Přitisknu se na něj. Koukne na mě nechápavě a vyděšeně hlavně vyděšeně. ,,Co to děláš?"  ,,Hraju ne?" řeknu a směju se , bylo vtipné vidět jak je zaskočený. Jen si oddychne a najednou jeho ruka přistane okolo mých ramen. Přivine mě ještě blíž k sobě. ,,Dodávám  tomu autentičnost." řekne. Kouknu na text přede mnou a začnu odříkávat:  ,,Jsem tak šťastná, že jsem tě poznala . Jsi moje osvobození od toho strašného života jsi jediný důvod pro co má smysl žit." on mi přitom kouká přímo do očí. Mám pocit že se propadnu do země , jak se stydim.
,,Julie jen díky tobě žiju a jen díky tobě jsem šťastný. Žiju jen pro tebe , dýcham jen pro tebe . A jednou umřu ale jenom pro tebe. " řekl a přitom mi stále koukal do očí.
Jen jsme na něj zírala , tady scéna evidentně končila.Jen jsem na něj zírala a on na mě. Bylo na něm vidět jak se snaží neusmívat ale jeden koutek úst ho zradil. ,,A dál jak?" zeptala jsem a jeho pohled zvážněl. ,,Teď by se nejspíš měli polibit." řekl s dlouhým oddechnutím. se v životě s nikým nelíbala ... Ano je mi 17 a ještě jsem se doopravdy nelíbala jen s pár holkama ale to bylo jen tak , to nepočítám
,,Chceš to hrát?" zeptam se .
Jen mlčí a asi přemýšlel. A jak na zavolanou se spustil déšť. Oba jsme vzhlédli nahoru.
Andy: Sedět tu s ní ještě když má hlavu na mém ramenu , od té doby co přehráváme tu blbou scénu ....Mám strašné nutkání jí libal. Pořád voní jako růže. Ale nemůžu...musím si udržovat odstup, moc dobře to vím , tak proč to nejde?
Ani by mi nedošlo že stále jen sedim a civím do deště kdyby se nezačala klepat zimou . Odtáhl jsem se od ní a přehodil jí přes ramena mojí koženou bundu. Zachumlala se do ní.
Bylo to roztomilé a zároveň znepokojující vidět v takové bundě takovou malou osůbku.
,,Chceš jet domů?" zeptal jsem se .
Přikývla, zvedl jsem se.
Zvedla se aniž by ze mě spustila pohled. Koukala mi do očí jako by se od nich nemohla odlepit.
Ani nevím proč ale moje ruce , obemkly její boky . Jen jsme se koukali do očí.
,,Takže líbací scéna?" řekne aniž by ze mě spustila oči.
,,Já..." snažím se říct že ne ale  ona na mě skočila, omotá nohy okolo mého pasu a vtiskne mi pusu . Je to super pocit konečně se mi to splnilo  dívka kterou nemůžu vymazat z hlavy , a stale přemítám o tom jak asi chutnaj její rty mě právě líbá. Pokusí se polibek prohloubil a .....

Biersack Is My ProblemKde žijí příběhy. Začni objevovat