11. Kapitola To by stačilo!!

122 6 0
                                    

Mortella: ,,Morty! Vstávej!" vzbudil mě křik mamky, která řvala za dveřmi mého pokoje. Sedla jsem si a prohrábla si vlasy. ,,Asi mám ebolu , já do školy nemůžu." řekla jsem. Začala se smát. ,,Za chvilku ti to jede , tak pospěš." řekla a odešla. ,,Arr " zavrčela jsem a flákla sebou do postele. Pomalu jsem se rozkoukávala a pak jsem si toho všimla. Celá moje postel je od krve. Vstala jsem a svlékla celou postel. Napustila jsem vanu vařící vodou. Pak jsem tam dala povlečení i prostěradlo aby se krev vymyla. Stoupla jsem si k umyvadlu. Otevřela skříňku nad ním a vytáhla z ní obvaz. Umyla jsem si ruku a párkrát u toho bolestně sykla. Obvázala jsem si ji. Prohlížela jsem se , červené vlasy spadané do zničeného obličeje.
Na obou stranách obličeje jsem měla výsledek včerejšiho Sebastianova díla. Vypadám strašně. ,,Tak Morty zase máme práci." řekla jsem si. Namalovala jsem se při písničce Never Give In od Black veil Brides.
Opět jsem se prohlížela. ,,Lepší už to nebude." Řekla jsem si pro sebe a šla si vybrat co na sebe. Vzhledem k tomu že ve skřini mám skoro samé černé oblečení to není zas tak těžké. Koukla jsem se na svou obvázanou ruku a pak mi došlo že buďto sundam obvaz nebo si budu muset vzít mikinu. Koukla jsem se z okna a vypadalo to na dost velký teplo. Sundala jsem obvaz a nebylo to zas tak strašné ,tak jsem si vzala triko s Nirvanou a černé legíny na kterých byly nakreslené pentagrami. Ale i tak moje včerejší práce byla dost vidět. Proto jsem si na ni dala asi 10 náramků a znechucena tím co mě čeká a šla do školy.
Pokoj jsem pro jistotu zamkla.

Andy:
Zrovna zaparkuju svojeho Harleye a vidím ji. Sluší jí to a moc. Sluchátka v uších hlavu sklopenou a jde davem lidí kteří na ní blbě koukaj. Obdivuju jí.Ona jde dál a jakmile se naše oči střetly rychle jsem uhnul pohledem.
Vypadala smutně. ,,Ne Biersacku něco sis slíbil." připoměl jsem si.

Začíná hodina a ona vešla zrovna když stála ve dveřích někdo do ní z chodby strčil a ona spadla a upustila svoje učebnice. Chtěl jsem tomu kdo to udělal fláknout ale musím si tak i tak udržovat odstup. Začala je sbírat ,Ale když pomůžu nic to neznamená.'
zamyslel jsem se a pomohl jsem ji. Natáhli jsme se oba pro tu samou učebnici a já viděl něco co mi vyrazilo dech. ,,Ona se řezala!" zařvalo mi v hlavě. Nemohl jsem odlepit zrak od její ruky. Proč to udělala ? Ptal jsem se sám sebe furt dokola. Po chvilce jsem se rozkoukal a podal jí učebnici. ,,Děkuji vám." řekla se smutným úsměvem a šla do své lavice. Chtěl jsem ji sevřít v náruči a říct že to je dobré , že tu jsem jen pro ni ale nemůžu moc dobře to vím. Plus mám pocit že právě já jsem důvodem toho co má na ruce.
Postavil jsem se ,,Takže dneska budeme probírat co je to tragedie." řekl jsem. ,,Umíte mi to někdo vysvětlit?" zeptal jsem se a najednou ruce všech vylítly vzhůru kromě Mortelly. ,,Slečno Blacková co je podle vás tragédie? A teď nemyslím rozsypané knihy nebo vaši zapomnětlivost co se například tašek tíče." ,,Tragédie je můj život." řekla a v jejích očích se lesklo pouze opovržení a znechucení. Co jí na to mám říct?
Neřekl jsem nic. ,,A přesně tohle je pesimismus. " řekl jsem a ostatní se začali smát. Celé tělo mi říkalo ať jdu za ni vezmu ji do náruče a odnesu ji co nejdál odsud. Místo toho jsem rozvedl konverzaci na téma tragédie a další takové pojmy. Hodina skončila.
,,Slečno Blacková." sakra co to dělám?!
,,Nebojte svou tašku mám , ale děkuji." odsekla a chtěla odejit. ,,Od čeho máte tak poškrábáné ruce? " zeptal jsem se asi i chladněji než jsem chtěl. Jen se usmála a koukla na svou ruku ,,Poškrábla mě kočka. Děkuji za optání a nashledanou." řekla a odešla.
Mortella:
Sakra sakra!! řvala jsem na sebe vnitřně. Jsem na školních záchodech a koukam na svůj odraz v zrcadle. Andy to viděl!! Ale vlastně proč se stresuju? Jemu na mě stejně už nezáleží. Šla jsem zpátky do třídy doklepat zbytek dne.

Uběhl týden...

Mortella: Už je to týden co jsem dalo by se říct sama se Sebastianem. Mamce upravili směny takže je furt v práci a doma je jen ráno a to tak na hodinu. Každé odpoledne chodím do nemocnice kde mi kontrolují horní čelist. Nebo jak tomu oni říkají ,,Maxilu." Už to vypadá dobře , jen mám pořád modřiny ale to zmizí. Sebastian na mě za tu dobu nesáhl.
Protože chodim  naschvál domu pozdě a on je vždy nalitej na gauči , vždy si vezmu jablko a běžím nahoru se zamknout. Ráno už tam není , je v práci. A Andy ? Furt se chová jak totální dick. Už jsem do toho zase spadla ...do řezání. Nemůžu přestat a ani nechci , je toho na mě moc a tohle jediné co mi aspoň trochu  pomáhá.

Andy: Už týden se na to nemůžu koukat Mortella ... Vypadá čím dál tím hůř začala nosit mikiny s dlouhými rukávy a venku je 25 stupňů což znamená jedno... řeže se a kdybych mohl typoval je to čím dál tím horší . Přijde mi že moc nespí má černé kruhy pod očima a věčně je mimo. Na chodbách do ní děcka vráží a párkrát jsem i viděl jak ji někdo jen tak dal facku. Rozpadá se mi před očima. A já jsem stále chladný ale je to sakra těžké ji nevzat a neodnést . Chci jí pomoc ale vím že nemůžu...
Skončila hodina a já šel po chodbě a stopl mě ředitel. ,,Pane Blacku byl byste tak hodný a šel prosím zkontrolovat šatnu? A pak ji zamknout"? zeptal se mě.
,,Ale jistě." řekl jsem a vyrazil.

Došel jsem do šatny nikdo tam nebyl tak jsem zhasnul světla. ,,Počkat! Rozsviťte já jsem tady!" ozvalo se z poslední řady. Rozvítil jsem a šel za hlasem. ,,Mortello můžeme si promluvit?" zeptal jsem se jí. Koukla na mě a to co jsem viděl v jejích očích jsem nedokázal přečíst byl to vztek?
,,Tys mi dal jasně najevo že se mnou mluvit nechceš tak proč bych se o to teď měla pokoušet já?" ,,Tak to není. " vydechl jsem. Založila ruce na své obdařené hrudi. ,,A jak to je?" zeptala se mě a její oči byly stále plné vzteku. ,,Prostě..." odmlčel jsem se. Ne nemůžu to říct! ,,Prostě je mi tě líto" řekl jsem a čekal že mi flákne.
,,Ale proč? Proč ti to nemůže být jedno? Jsem jiná než ostatní a vždy budu! Toho sis nevšimnul?!" zvýšila hlas.
Mortella:
,,Nevěnuju ti nějak extra velkou pozornost!" zvýšil na mě hlas. ,,To vidí i slepý je ti jedno že se mi posmívají ,mlátí mě a zesměšňují. Ale to může protože ty se mnou nemáš nic společného!" odvrátil ode mě hlavu přišlo mi jako by sváděl boj sám se sebou. ,,Sakra Mortello myslíš že to nevím? Vím věnuju ti až moc velkou pozornost! " zařval na mě. Asi bych se ho měla bát ale přišel mi z toho všeho stejně zničený jako já. Chtěla jsem ho obejmout ale potom jsem si to rozmyslela , to on se mnou přestal bavit. A teď to chce hodit za hlavu?!
,,Neměl bych ale dělám to! Mohl jsem tě nechat onehdá znásilnit ale neudělal jsem to. A sám nevím proč!" rozbrečel se. Evidentně už boj prohrál. Udělala jsem krok k němu... objala jsem ho. Zhroutil se mi to náruče. Začala jsem ani nevím proč taky brečet. ,,Vysvětli mi to. Vysvětli proč ses poslední dobou choval jako totální debil?" zašeptala jsem. Místo odpovědi se znovu napřímil a koukal mi do očí. Bože ...začínám mít strach. Jen stojí a kouká a já taky. ,,Seru na to." řekl. Chytil mě za boky a začal mě líbat. Byla jsem v šoku ale po chvíli jsem začala spolupracovat. Odtáhli jsme se pro nedostatek kyslíku .
,,Omlouvám se já tohle jsem neměl." řekl a chtěl odejít. ,,Andy." chytla jsem ho za ruku. ,,Andy co se děje? Proč se ke mě jednu chvilku chováš hnusně a druhou mě líbáš?!" byla jsem strašně naštvaná. On jako by mě neslyšel , vzal moje ruce a vyhrnul mi rukávy.
,,Andy ne." zašeptla jsem. Neposlechl mě.
Andy:
Bože!!! Ty ruce... Samé řezance , kdyby aspoň povrchové ale některé byly fakt hluboké. Za to můžu já. Přejel jsem prsty po jejích jizvách. Sykla bolestí.
,,Můžu za to já že ano?" zeptal jsem se a cítil jak se mi do očí vhání slzy.
Nic neřekla. Už to pro mě bylo odpovědí. ,,Mortello já...moc se omlouvám já.... Odpusť mi to." řekl jsem zatímco jsem se zalíkat slzami.
,,Andy proč ses tak choval?" rozbrečela se. Opět jsem začal přemýšlet nadtím co je správné a špatné... na pravidla . Ale její oči ...ona.
Ne!!! Nemůžeš Biersacku !!! Ne nemůžeš!!! řvalo mi v hlavě.  Nadechl jsem se a řekl to co mě vnitřně drtilo.
,,Protože ....poslední dobou mám v hlavě jenom tebe.Nemyslím na nic jinýho než na tebe. A když se mi podaří usnout tak vidim jen tebe. "

What's guys?!
Tak co jak by to teď mělo pokračovat?❤❤❤
PS JSTE ÚŽASNÍ 200Přečtení!!!

Biersack Is My ProblemKde žijí příběhy. Začni objevovat