Biersack Is My Problem

23 Kapitola

 ,, Hej kryple spíš?" vzbudil mě hlas.  ,, Ale copak Hello Kitty chyběl jsem ti?" zeptal jsem se,  ihned jsem jeho hlas poznal. ,, Ne jasně že ne . " zasmál se a já s ním . ,, Ne vážně jak ti je ??" zeptal se mě  tentokrát s vážným výrazem v obličeji. ,, Jako by mi to nandal puberťák s plešatým týpkem." řekl jsem a sykl bolestí jak mi cuklo v noze . ,, Vole chtlěls umřít??" zeptal se mě s naštvaným ale i bolestným pohledem .  Asi vypadám fakt příšerně . ,, Pro ní nahned ." řekl jsem a vybavoval jsem si její oči které by mě ukonejšily ikdybych umíral, jeden pohled na ně a vznášel bych se .

S Ashleym jsme pak ještě chvilku probírali Mortellu a věci okolo , prostě samý kraviny. Najednou se otevřely dveře a tam stál doktor Ashley se narovnal na židli a já se snažil narovnat na posteli ale moje tělo mě neposlouchalo. ,, Dobrý den pane Blacku , jsem rád že už jste plně při vědomí...." ,, Přejděme rovnou k věci co mi přesně je ? A kdy mě pustíte? " skočil jsem mu do řeči. ,, Máte zlomenou nosní přepážku , vyvrklé koleno s natrženými vazy a měl jste vnitřní krvácení." řekl uplně odměřeně zatím co koukal do papírů. Bylo vtipné sledoval Ashleyho vyděšení které se snažil tak moc maskovat , jen seděl a  ani nedutal což u něj je dost divný. ,, Dobře a kdy půjdu domů? Jsem kantor a nemůžu tolik meškat." řekl jsem .  ,,Ještě musíte na operaci s tím nosem a ještě nějakou chvilí budete o berlích , možná o vozíku. Doporučil bych vám vzít si placené volno , aspoň na 2 měsíce. Vaše rekonvalescence bude poněkud delší" řekl tentokrát vážněji. ,,Kdy jdu na tu operaci s tím nosem ? " řekl jsem . ,, Za hodinu "  řekl a odešel.  Ashley seděl ještě nějakou chvilku vedle mě a jen sledoval zem. ,, Vole žiju ."  připomněl jsem mu. ,, Jo já vím." řekl otráveně a koukl se na mě. ,, Ashley vím že se ti to líbil nebude ale něco bych od tebe potřeboval...."

Mortella:

Došla jsem do školy s neustávajícimi myšlenkami na něj . Na něj jak tam leží sám na to že je raněný  a na to že za to můžu já . Proklínám se za to co se mu stalo  a nejvíc se proklínám za to že mu nedokážu říct že..... Bože dneska jsem srala na všechno na to se nalíčil nebo se učesat . Opláchla jsem si obličej , vlasy hodila do culíku a šla. Ani oblečení jsem moc nedala vzala jsem si jen  tepláky a vytahaný triko a  . Na tom jak vypadám stejně teď nezáleží .Jediné na čem teď záleží je nezničitelný černý anděl který leží sám na nemocničním lůžku, anděl kterého mám na svědomí.   O velké přestávce jsem si šla zapálit na střechu školy jako vždy. Sedla jsem si a vdechovala nikotin , myslela na něj a na to co se stalo a na to co se dějě , na to jak mu to oplatit ....Myšlenky mě ubíjely .Zahodila jsem cigaretu co nejdál to šlo, moc mi ho připomínala.  Rozbrečela jsem se a schoulila se do klubíčka . Najednou jsem uslyšela zvuk za mnou . ,, Slečno Blacková copak se děje ?"  řekl ředitel a vtiskl mě do pevného objetí. Ihned jsem se na něj natiskla ,, Můžu za to .." zaskuhrala jsem . ,,Můžu za to že tady není.." ,, Kdo Mortello za co můžeš??"  nechápal . ,, Pan Black můžu za to já , leží v nemocnici úplně zdevastovanej." řekla jsem co nejsrozumitelněji jak to šlo. ,, Já si říkal kde je o sobě tak dlouho nedal vědět." řekl. Člověk by čekal že bude smutný  ale on se usmíval. ,,Vždycky za to můžu já  ,Austinova sestra , můj bratr a teď i Andy." řekla jsem a  brečela. ,, Mortello znám tě celý tvůj život a vím že ani za jednu z těch věcí jsi nemohla vím co si myslíš že Sofia a Victor zemřeli tvou vinou ale to není pravda . A hádám že Pan Black udělal něco proto aby tě ochránil, je to hodný kluk a určitě by sebou nenechal vymetat , já vím že to není tvá vina. Plus vím že ty bys nedokázala ublížit nikomu. A už vůbec ne jemu, Mortello znám tě dobře , nosíš masku drsňaka ale já vidím pod masku , vidím tu pravou Mortellu která se bojí ukázat světu . A troufám si říct  že jediný komu ses rozhodla ukázat svou zranitelnou já, je právě on." Měl pravdu... ,, Co mám podle vás dělat?" řekla jsem . ,, Přestaň se litovat  a udělěj něco pro něj ať ví že jeho usilí není zbytečné." řekl a odešel. Po škole jsem šla domů kde stála moje máma a vedle ní byl Ashley??!!! ,, Aaaahoj?" vykoktala jsem . What the fuck co tady dělá?!  ,,No konečně ." vzdychl chytil mě za ruku a táhl mě k Andyho motorce??? V ruce držel nějakou tašku které jsem si do teď nevšimla. ,, Ashley co se děje ??"  zeptala jsem se . ,,Drž se." to bylo to jediné co mi řekl než dupnul na plyn .

Dobře to kam mě odvezl už vůbec nedávalo smysl...  Vážně mě dovezl k Andyho baráku?? ,, Ashley??"  řekla jsem on se jen zasmál a otevřel dveře Andyho domu. Dovedl mě do obývaků a tam ležel Andy na gauči stále byl celý obvázaný a v obličeji měl bolestnou grimasu . Zastavil se mi dech . ,, Co ti tak dlouho trvalo?" řekl Andy Ashleymu . ,,Princezna přišla domů později než panáček povídal. " řekl Ashley se smíchem a měřící si mě pohledem. Andy se taky zasmál. Ashley odešel a nechal nás tam. Sedla jsem si vedle jeho ihned mě přivinul do objetí , vdechovala jsem jeho vůni která se mísila s potem a smradem z nemocnice. Ale i tak mě jeho objetí odrovnalo  a já jsem cítila domov , jako že mám vše. Cítila jsem jeho zrychlené bušení srdce cítila jsem jeho zrychlený dech. Bylo to roztomilé ale jednu věc jsem furt nechápala. Zvedla jsem hlavu z jeho  hrudi a dívala se mu do očí . ,, Andy o co jde?" ,,Co přesně myslíš ?" řekl a přiblížil se svým obličejem k tomu mému byli jsme tak blízko že by se mezi nás nevlezl ani list papíru. ,, Proč jsi tady a ne v nemocnici kde by jsi měl btw správně být a proč jsi tady a proč jsem já tady ?" zeptala jsem se pomalu a stále pozorovala jeho rty. ,, Podepsal jsem reverz." řekl. ,,Proč jsi to uděla!?" vyskočila jsem z gauče., chytil mě za ruku a stáhl zpět. ,, Mortello co ke mě cítíš?" zeptal se a  najednou jsme zase byli tak blízko , dívala jsem se mu do těch krásných očí a nevěděla co dělat , je dokonalý a když jsem s ním nic jiného není ani ty jeho rány pro mě momentálně neexistovaly.  Jediné co jsem vnímala byla ta otázka. Dívala jsem se mu do očí pak na rty. Sklopila jsem hlavu ,,Než jsem tě poznala nikdy jsem nevěděla jaké to je se jen na někoho dívat a usmívat se jako idiot. Nevěděla jsem jaké to je jen se na někoho podívat a vidět celý svět. Nevěděla jsem že někdo dokáže moje srdce donutit vyvádět právě takhle." řekla jsem a koukla nahoru . Musela jsem být nehorázně rudá. Vzal mou hlavu do rukou a políbil mě  . Líbali jsme se čím dál tím víc dravě, tiskli jsme se na sebe ,měla jsem pocit že letím. Ikdyž to není náš první polibek vždycky cítím jako by byl. Po chvilce jsme se odtáhli. ,, Chceš vědět proč jsme tady?" jen jsem přikývla. ,, Protože jediné co mě může vyléčit je přesně tohle , jsi to ty." řekl a znovu spojil naše rty.

What's up guys ??!!!

🖤

jo vím kapitola nebyla dlouho podělaná škola a hlavně blbá matika. Ale tak teď je léto a kapitoly by měly vycházet líp!!!