Biersack Is My Problem

33.Kapitola

Mortella:  Probouzím se vedle obou dvou,všichni jsme usnuli na gauči. Ash objímá opěradlo gauče a Andy svírá v objetí mě. Jen se usměju, chtěla bych v jeho náručí zůstat navěky. Jenže to nejde...
Musím strašně moc čůrat. Opatrně ze sebe sundavám Andyho ruce a zvedám se. Najednou zakřičím a padám k zemi. Jsem na podlaze a svíram se v bolestech tak nesnesitelných že to snad nejde popsat. ,, Morty?? " zeptá se Andy pohledem plným strachu , okamžitě si ke mě  klekl.
Ovšem že jsem ho probudila ovšem že jsem je oba probudila. Říkala jsem si v hlavě. ,, Máš nohu úplně mimo." říká zatím co hypnotizuje moji nohu.  Měl pravdu moje noha je otočena tak že jsem ji viděla jak prakticky zobrazovala  trojúhelník. Představte si psa který čůrá, jak je ta  zvednutá noha dozadu. Jenže já s ní nemohla ani hnout. Ash neváhá ani minutu a pomáhá mi na nohy. Stoupla jsem si na jednu nohu a když se se pokusila pohnout druhou, vykřikla jsem v agonii.,, Kurva!! " opět jsem se klatila k zemi. Ash mě ale držel pevně. Cítila jsem na své tváři proudy slz. ,, Andy" řekl Ash a pokynul aby mě položili na gauč.
Udělali to.   Jakmile mě položili Ash odešel. Andy si ke mě přisedl. ,, Morty co se děje? " zeptal se mě s očima plnýma hrůzy a lítosti.,, Myslím že to je ze včerejška " řekla jsem. Andyho pohled se změnil ve směs nepochopení a nejistoty  . 
  Počkat však já mu řekla o tom co se stalo na basketu. Nebo neřekla?
Než stihl cokoliv říct, přišel Ash.
V ruce držel krabku a zapik. ,, Nevím jestli je na to nejlepší čas ale myslím že minimálně já si zapalim. " řekl. A jak řekl tak udělal.,, Ashi na tohle fakt není čas!" stěkl po něm Andy. 
Usmála jsem se ikdyž mnou pulzovala bolest. Bylo hezké vědět že mám okolo sebe někoho komu na mě záleží tak jako mě záleželo na nich. Opřela jsem se o Andyho rameno které bylo hodně vysoko nade mnou a v křečíš a bolestech jsem se snažila posadit. Andy mě podepřel rukou a pomohl mi. Vzala jsem si od Ashe cígo a zapálila si. Andy se na mě překvapeně povídal. Ale vzal si taky. Potom co jsem dokouřili a nikotin se nám dostal do těl, bylo poznat že jsme klidnější ne o moc ale aspoň něco.
,, Morty myslíš že zvládneš ležet? "zeptal se mě Andy. ,, Jen se dojdu převlict než pojedeme do špitálu." řekl jako by vůbec litoval toho že se chce převleknout.,, Jo určitě, neboj se "řekla jsem a položila ruku na jeho tváře.,, Miluju tě" řekla jsem a políbila ho. ,, Miluju tě. "odpověděl. Po chvilce odešel i s Ashleym. Který trval na tom že pojede taky. Ale mimo mou nohu tu byl jiný problem ale ten jsem musela řešit sama. Furt jsem potřebovala na záchod . Rozhlížela jsem se okolo sebe, když se mi povedlo se posadit. Přemýšlela jsem jak se asi dostanu na záchod který byl o místnost dál . Ani se nepostavím.  Všimla jsem si židle která byla postavena kousek od gauče přesně na délku moji paže. Přidržela jsem se gauče a snažila se nadávat co nejmíň nahlas. Když byla židle u mě oddechla jsem si. 
,, Bezva teď máš židli a co s ní Mortello? " řekla jsem si pro sebe.
Začala jsem přemýšlet, zkoušela se židlí zatřást, byla pevná. Zkoušela jsem se o ní opřít a chtěla jsem ji využít jako chodítko.
Ale jakmile jsem si stoupla hned jsem spadla zpátky na gauč. Najednou mě ale napadlo něco jiného. Přisunula jsem židli úplně na doraz ke gauči.  Opěradlo židle mělo dole obloukovitý vykroj. Zařvala jsem, když jsem jím tu zraněnou nohu protahovala. Židle byla nižší než já. Hodně jsem se skrčila. Ale noha kterou jsem protáhla otvorem teď ležela v dokonalé poloze na sedadlu židle. ,, Tak teď je to buďto úplně skvělej nápad, nebo tady spadneš a vezmeš sebou židli. " řekla jsem nahlas.  K mému překvapení to byla spíš ta první možnost. Když jsem udělala první" krok" šlo to překvapivě dobře. Respektive židli i s mou nohou jsem pomalu sunula po zemi a skákala na zdravé noze abych někam došla.  Už jsem byla u záchodové misi chvíli jsem přemýšlela jak se na ni posadím. Zvládla jsem to. Když jsem se zvedala opět a opět jsem padala zpátky.  Nakonec se mi povedlo se postavil a belhala jsem se rychle do obýváku než si toho kluci všimnou. Bohužel jsem nebyla dost rychlá. 
Potkali jsme se v půlce obýváku a na mě se upřely jejich pohledy.
Z Andyho očí se nedalo vyčíst co si myslí. Za to u Ashe to bylo zjevné. Připadám si jako nějaký vězeň na útěku kterého chytili bachaři.
Jen jsme na sebe všichni tři zirali, nikdo nepromluvil. Po chvilce trapného ticha to byl Ash, který ticho prolomil svým smíchem.
,, Prosím tě můžeš mi říct co to je? "řekl zatím co si utíral slzy smíchu.
,, Potřebovala jsem tam kam každý chodí sám." řekla jsem.
,, Lásko víš že jsem ti mohl pomoc. " řekl Andy který se ale nesmál a měl ve tváři stále ustaraný výraz.
,, Nebo jsem já pod tebe mohl mrdnout kýbl" řekl Ash s nepřestávajicim smíchem.
Andy ke mě přešel a vzal mě pod pažemi a opatrně mě vzal do náruče.
Jeli jsme do nemocnice.
Já jsem seděla vzadu nohu jsem měla položenou přes celé zadní sedadlo. Když jsme dojeli odnesl mě Andy na pohotovost. Po chvíli se na nás dostala řada.

,, Takže slečno Blacková budete teď chodit o berlich.  A budete mít tuhle ortezu, jak ve dne tak v noci. Za normálních okolností by to bylo na operaci. U vás to zatím tak nevypadá po čtrnácti dnech se přijďte ukázat. " řekl doktor.
,, A můžu ale do školy že jo?" zeptala jsem se. Jeho i Andyho pohledy byly stejně překvapené mou otázkou.
Doktor si odkašlal.  ,, Určitě ne první týden. V tom druhém uvidíte jestli budete schopná chodit, a pak bychom se dohodli co dál. "řekl.
Přikývnu a s Andym odcházíme.
,, Ale copak to se do školy tak těšíš?" řekl a usmíval se.
,, No víš je tam jeden učitel a já jsem do něj blázen a nechci aby mi na něj sáhl někdo jiný. Protože kdyby to nějaká holka zkusila skončila by hůř než jen o berlich a ortéze." řeknu a usměju se něj.
,, To ten učitel musí být vskutku krasavec." řekl Andy a dělal že neví že mluvím o něm.
,, Ano to je a je to taky velkej egoista. " řekla jsem a vyplázla jsem se na něj.
Usmál se.
Došli jsme k parkovišti kde čekal Ash a v rukou držel tři kávy. K mému štěstí to byla  Irská káva.
,, O můj bože já tě miluju. " řekla jsem a jednu jsem si od něj vzala.
,, Já myslel že miluješ mě" řekl Andy a ohrnul ret, vypadal jako smutné štěňátko. Musela jsem se usmát. I když jsem teď byla o čtyřech nohách a v jedné z nich mi pulzovala bolest, jsem šťastná.
Udělala jsem k němu krok.
,, Ovšem že ano." řekla jsem a políbila ho.

What's up!? 💓Moc se omlouvám. Nevím jestli chcete důvod. Doufám že tu ještě někdo zůstal💓💓! Děkuji za vás moc!!!