9.kapitola Proč?!?!

143 7 2
                                    

Mortella:
Probudila jsem se v nemocnici.
Sakra jak jsem se sem dostala? Bolela mě nehorázně hlava. Snažila jsem si vzpomenout , něco mi říkalo že mám poděkovat Andymu ale sakra proč?
Počkat .... Austin začínám si vzpomínat Austin se mě ... o můj bože... v šatně pokusil znásilnit! Pak už jsi jen pamatuju jak ležel na zemi a Andy na něm a ...pak nic. Jak jsem se sem dostala nevím . Ví to moje mamka? Co se stalo pak co po něm Andy skočil? Byl tu se za mnou někdo? Jak dlouho tu jsem? Mám mnoho otázek na které nemám odpovědi.
Topila jsem se v otázkách a najednou jsem slyšela zaklepání ma dveře.
,,Dobrý den slečno Blacková , doufám že máte hlad . Předpokládám že ano , když jste 24 hodin nejedla. " řekla sestřička a dala mi na stůl jídlo. Já jsem tady den?!?! Sakra chci vědět všechno co se pak stalo !! ,,Děkuji' řekla jsem a chtěla jsem vstát a pak jsem ucítila bolest v ruce v které jsem měla zavedené dvě transfuze. Sykla jsem.
,,Opatrně slečno pomůžu vám." řekla sestra mile a pomohla mi to sundat.
Pomohla mi vstát a dovedla mě ke stolu. Sedla jsem si a koukla na jídlo bylo tam uzený a bramborová kaše, zakručelo mi v břiše. Sedla si vedle mě a já se zatim najedla. ,,Sestři můžu se vás na něco zeptat?" zeptala jsem se. ,,Ale jistě určitě máš hodně otázek." ,,Jak jsem se sem dostala a s kým ? Ví to moje máma ? Byl tu u mě někdo?" začala jsem na ní chrlit otázky. ,,Tak nějaký mladý učitel , s černými vlasy a modrýma očima , takový hubený zavolal sanitku a dojel sem s tebou. Tvoje mamka přijela společně s ním a byli tu u tebe oba odpoledne. Tvoje mamka cca okolo 2 odpoledne a ten učitel tu byl tak v šest."
Cože Andy tu byl??!! A mamka taky?!? Nic si nepamatuju!!!! Sakra snad Austina nezabil!!!
,,A jak je možné že tu Andy ...teda pan učitel Black byl po mé mamce když není můj rodiny příslušník?" sestra se na mě doširoka usmala a tím odhalila svoje krásně bílé zuby. ,,Víte on nám řekl že je váš bratranec a jelikož vaše příjmení se shodovali tak jsme ho nechali." Vážně Andy ty jsi pako. Ale proč? To si měl o takový strach?
,,Sestři a co se stalo když tady pan Black byl?" ,,Tak to slečno nevim" řekla a pokrčila rameny. Je pravda že když jsem spala se mi zdálo že se s Andym líbám .... Byl to sen nebo snad realita? Ne určitě ne, stalo se to jednou ale to jsem ulítla já a Andy nechtěl... V tom snu začal on, ne to nebyla určitě realita. ,,Sestři kdy mě pustite?",,Uvidíme, to se dozvíte dnes od pana doktora."řekla a nabídla mi ruku abych vstala. Chytla jsem ji za ni a došla jsem s ni do postele. Opět mě napojila na přistroje ani jsem nepípla.
Odešla a nechala mě s mýma myšlenkama. Pokoušela jsem se vzpomenout na to že tu Andy byl ale nic si nepamatuju , nevím nic. Nakonec jsem to vzdala a usnula.

Ve dvě odpoledne...

,, Blacková." slyšela jsem ve svých uších. ,,Mortello moc mě to mrzí ,omlouvám se. " říkal mi povědomý hlas. Rozhodla jsem se otevřít oči. Byl tam... Andy. Srdce jsem měla až v krku , sakra on mě vidí v tomhle stavu. Musela jsem vypadat příšerně ale pak jsem se na něj koukla pozorněji. Najednou jsem začala pochybovat , jestli já nebo on vypadáme víc jako mrtvola. On tam seděl jako tělo bez duše , hlavu svěšenou ,vlasy měl spadané do obličeje a jeho oči byly skleněné. A hypnotizoval zem. Držel mě za ruku , ani jsem to ve spánku nepostřehla, sakra jak dlouho tady už je?! Přejela jsem mu druhou rukou po tváři ihned na mě upřel svoje dokonale modré oči. Pootevřel rty ,vypadalo to jakože chce něco říct ale nevydal ani hlásku. Opět své rty pevně semknul.
,,Andrew za co se mi omlouváš?" začala jsem palcem přejíždět po hřbeti jeho ruky. ,, Za všechno Mortello, za to že jsem nešel okolo dřív , za to že jsem ho nedomlátil a za to co jsem ti provedl včera asi ani nevíš o čem mluvím ale odpusť mi to." řekl mi a koukal mi do očí a ty jeho byly plné smutku. ,,Andy nemohl jsi za to. To co udělal Austin nikdo nepředpokládal. A tys mi něco provedl? Tomu nevěřím." řekla jsem.
,,Ano Mortello provedl a stydím se ,prakticky jsem tě zneužil."
,,Andy tomu nevěřím cos udělal?" Vůbec jsem se nebála , Andy by mi nic neudělal , po jeho slovech místo toho abych se ho bala jsem ho litovala. Nic neřekl a jen koukal na zem. ,, Andy, děkuji za vše co jsi pro mě udělal jsi můj hrdina , ani ve snech jsem si nemyslela že budeš až tak úžasný. Vážně moc děkuju. " zvedl hlavu a měl překvapený výraz a bohužel stále i smutný ,,Mortello ale já tě ...bože odpusť mi" svěsil zase hlavu a hluboce vydechl. Sevřela jsem pevněji jeho ruku. ,,Andy zdál se mi sen." Podíval se na mě a v jeho očích byl strach? zájem? bylo to něco co jsem nedokázala vyčíst.Že by tušil co mu chci říct?
,,Byl jsi tu , ptal ses mě jestli vím co je za den nebo tak něco. A pak" odmlčela jsem se a jemně si jsem si skousla ret , už tak jsem byla nervózní a teď s ním ještě mluvím o tomhle. ,,...A tys mě polibil." řekla jsem pomalu . Musela jsem vypadat jak rajče, mám pocit že se studem propadnu. Začal zběsile kývat hlavou. Takže to nebyl sen ale realita!! Andy mě sám od sebe políbil!!! Měla jsem nehoráznou radost. ,,Odpusť mi to Mortello já nevím co to do mě vjelo. Slibuji ti že to nikdy už neudělám." řekl se skleněnýma očima. Panebože nemohla jsem ho vidět v tomhle stavu rvalo mi to srdce. Uvolnil náš stisk a chtěl odejít. Sevřela jsem jeho ruku vší silou. Takže stál jako černý, shrbený hodně shrbený anděl vedle mojí postele. ,,Andy ale já chtěla, chtěla jsem to, jinak bych ti to nedovolila. " koukal na mě nevěřícně očima. Když jsem usoudila že neodejde tak jsem pustila jeho ruku. Bylo to jako kdyby má ruka byla to jediné co ho drží na nohou. Tvrdě dopadl na židli. Zrychleně dýchal, prohrábl si vlasy , bylo i na pohled zřejmé že bojuje sám se sebou.
Seděl a koukal na mě a já na něho , nevěřil mi... a pokud ano, tak si myslel že mě k tomu abych tohle řekla donutil. Jeho oči míjely a zase se zastavovaly u těch mých. Jeho ruce byly semknuté v pěst a každý jeho sval byl napjatý , bylo to vidět hlavně na krku. Zrychleně dýchal a měl bezmocný výraz ale byla v něm i agrese zřejmě na sebe samého.
A dost! Nesnesla jsem ho vidět takhle.
Prudce jsem ho čapla za lem trika a přitiskla k sobě.
Začala jsem ho líbat, moje ruce se automaticky ovinuly okolo jeho krku. Kašlala jsem na tu pulzující bolest v ruce , jak se ve mě pohly jehly z transfuze. On byl důležitější.
Jeho horké dlaně spočívaly na mých bocích. Líbali jsme se dravě. Tlačili se k sobě blíž a blíž... Najednou přestal měl obličej skřivený do bolestné grimasy. Odtáhl se ,,Vysvětli mi to..." zašeptal a přitom mi koukal do očí.
Netušila jsem co... ,,Co ti mám vysvětlit ?" zeptala jsem se , on vypadal že se asi každou chvilku rozbrečí. ,,Proč tě nemůžu dostat z hlavy ? Proč mi na tobě tolik záleží?" řekl trochu hlasitěji. Náhle se pokojem neslo zaklepání na dveře. Oba jsme trhly hlavami směrem ke dveřím. ,,Dobrý den slečno Blacková chtěl bych si s vámi pohovořit." řekl doktor. Lepší chvíli si fakt vybrat nemohl. ,,Tak já půjdu. " řekl Andy s širokým úsměvem. ,,Díky že se o ni tak hezky , fakt nej špitál v jakým jsem kdy byl." řekl a začal koukat okolo sebe. Kýval znalecky hlavou. Žasla jsem nad tím jak se uměl dokonale předtvařovat. Kdybych aem teď vešla jak ten doktor myslela bych si že je šťastnej jak moucha.Vstal hodil si přes rameno koženku a odešel. Doktor jen přikývnul. ,,Naschle mládenče."

What's up???Tak co čte to ještě někdo? Jo vim dávám kapitoly pozdě. 😂😂😂😂
100%Mi napište názor !!!

Biersack Is My ProblemKde žijí příběhy. Začni objevovat