Ráno se vzbudím a hned volám Lili musím jí o všem povyprávět. Snad nemá vyplej mobil.
Túúúúúúúú
Lili: No kdepa jsi, já ti včera volala a nic.
Jess: Já ti taky volala, ale asi jsi neměla signál.
L: Áha,.promiň
J: To je dobrý, ale teď mě poslouchej. Seděla jsem na lavičce v parku, viděla jsem tam Petra. Tak jsem pro tebe udělala pár fotek, samozřejmě nenápadně. Pak jsem ho pronásledovala na skejtu. Když zastavil na benzínce, hodila jsem mu do kufru skejt a já si vlezla na střechu. A když konečně zastavil doma tak jsem spadla ze střechy a zlomila si nohu. Petr mi chtěl pomoct, prcně jsem ho odmítla, ale hrozně to bolele takže nakonec jsme jeli do nemocnice. Petr neví jak nebo z čeho jsem spadla, ale jsem blbá v kufru má skej takže na to brzo přijde. A toho se bojim. Jsem v nemocnici a není tady skoro nic k jídlu.
L: Tak ty jsi se asi zbláznila ne? Líst na střechnu jsi normální? Máš štěstí, že to byla jenom noha. A to jsi jako změnila názor na Slzu nebo co?
J: Já myslela, že mě pochopíš a ne, že budeš na mě řvát. Dělala jsem to kvůli tobě jestli to nevíš. Jo možná jsem tě chtěla trošičku i provokovat, ale to ty přece víš. Jo asi jo změnila, Petr je milej a sympatickej, a jejich písničky mi taky nepřipadaj tak strašný
L: Hele víš co dělej si co chceš, já na tohle nemam nervy. Končim stejně to nemá cenu kamarádství na dálku kravina. Uží si to tam
J: Lili? Lili? Tak ozvi se. Tohle přece nejde, vždyť já tě..........
Nemá to smysl, zavěsila. Já jsem tak blbá až to neni možný. Proč, proč? Lili vrať se.
Je to těžké. Můžete mít spousty kamarádu, ale stejně přitom ani jednoho. Všichni mohou být falešní. Je to strašný. Když budete někoho potřebovat, kdo bude při váš stát? Není jisté, možná někdo ano, ale nemusí nikdo. Během zlomku vteřiny se vaše přátelství rozpadne na malé střípky zrcadla. Nemáte nikoho kdo by vás podpotoval, nikoho kdo by vás utěšoval, nikoho komu můžete ještě věřit. A komu vlastně můžete věřit? Lidi vás jentak vykopnou ze svého života. To nemaj výčitky prostě sbohem a nazdar, jo tohle asi nikdy nepochopím. Pomáhe jim máte je rádi a oni se na vás vykašlou, tak kde to vlastně žijem? Lidi vás odmítají a poučují co je špatně a co dobře. Všechno co děláte je podle druhých špatně, ale proč nemůžeme děla věci jaké chceme, dělat život krásnějším. Tohle je osud. Je to ve hvězdách, všechno záleží na osudu. Osud si pro nás vybral cestu. Tohle je život, krutý i něžný, hezký, ale i hnusný. Nějdy končí štasntným koncem, někdy zase třeba selháním. Ale je to život, a my se musíme naučit ho žít....
Tak zas ňáká ta kapitola je tu. Příjemné čtení.....
ČTEŠ
Chmýří pampelišek...❤
FanficZamotaný příběh jedné dívky. Jejíž jméno je Jess. Chtíč nebo láska, nenávist nebo zoufalství? Proč nědy děláme něco co by jsme nikdy neudělali? Myslím, že odpověd někdy nevíme my sami...Mám v hlavě hlas, co dál mi tiše připomíná mou první lásku a na...
