older sister

thirteen

Kluci dalších pár dní pořádně dřeli a do odjezdu zbývalo šest dní.

Za tu dobu se dívka stihla skamarádit s většinou kluků, což se jejímu bratrovi nelíbilo, ale nemohl s tím nic udělat.

„Počkej na mě, Anet," křikl ráno Šalda a na chodbě ji doběhl.

„Copak, jdeš taky?" zeptala se s úsměvem.

„Spíš jsem ti chtěl říct, ať si vezmeš něco nepromokavýho, do půl hodiny bude pršet," odpověděl.

„Do půl hodiny už budu zpátky," řekla a s chlapcem za zády vyrazila klusem k lesu.

Po patnácti minutách začalo pršet a celkem hodně. Proto se snažili schovat pod mohutné stromy, což jim stejně nepomohlo.

„Na," špitl chlapec a podával jí jeho adidas mikinu.

„Nech si to," odpověděla.

„Ne, vem si ji, dělej," řekl a už ji převlékal dívce přes hlavu.

„Vždyť zmokneš," zakroutila hlavou.

„To přežiju," odpověděl a za boky si ji přitáhl blíž k sobě.

„Ale, ale, o co se jako snažíš?" řekla a ruce, které svíraly její linie chytila.

„Nechceš být blíž u mě?" špitl a vzdálenost mezi nimi pomalu zmenšoval.

„Jsem zde jako tvoje trenérka," odpověděla a pomalu se od něj odtáhla.

„To není pádnej důvod," řekl a koukl na ni.

„A co je teda ten důvod? Vidím, že víš víc, než já," pousmála se.

„Tvůj brácha je ten důvod, nechceš porušit to, co nám řekl," pošeptal a pohladil ji po tváři.

„Taky bys neměl," odpověděla a sklopila zrak.

„Neříkej mi, že nic necítíš," řekl.

„A co když fakt ne? Radime, už jsem se spálila jednou, chci si dát pozor na to, koho si pouštím k tělu," naznala.

„Nevěřím ti, že nic necítíš, ani ty tomu nevěříš," odpověděl.

„Nech toho, měli by jsme jít, už přestává," řekla a pomalu se rozešla směrem k budově, „ty nejdeš?" zeptala se, když po otočení zjistila, že jen stojí a kouká do blba.

„Ne, um, já tady ješte chvilku zůstanu," pousmál se na ni.

Dívka jen přikývla a sama šla do velkého rezortu, kde našla svůj pokoj, před kterým už čekal brácha.

„Co to máš na sobě, Anet?" vykulil hned oči.

„Mikinu?" odpověděla.

„To vidím, ale proč Šaliny?" zeptal se.

„Byli jsme se proběhnout a začalo pršet, tak mi prostě půjčil mikinu," řekla.

„Nic víc?" zakroutil hlavou.

„Ne, nic víc, slibuju," pousmála se.

„Tak hejbni, ať stíháme snídani," řekl.

„Já můžu jít takto, přišla jsem jen vyzvednout tebe," odpověděla a táhla bratra za ruku do jídelny.