O několik měsíců později:
„Brácha dělej nebo dojedeme pozdě!" křikla na něj dívka s kufrem a taškou čekající v předsíni.
„Neboj, nedojedem," pousmál se s taškou ze schodů.
„Říkal jsi, že vyjedeme v deset, už je půl jedenáctý," naznala.
„Chápu, že jste se s Radimem měsíc neviděli, ale to neznamená, že na mě budeš protivná," odpověděl.
„Promiň, jenom, chybí mi," pošeptala a mířila k autu.
„Máš pro něj něco k Vánocům?" zeptal se.
„Jo, mám, neboj," řekla.
„Tak jo, jedeme," odpověděl a vyjeli směr Praha.
„Brácha, já se bojím," naznala.
„Čeho?" zasmál se a koutkem oka na ni koukl.
„Že už si našel někoho jinýho, víš, moc jsme si nepsali a volali jsme si sotva jednou týdně na pár minut," odpověděla.
„Jen toho má hodně, já taky Áďu tolik nevídám a to bydlíme ve stejném městě," řekl klidně.
„Fajn, budu ti věřit," naznala.
„Vidíš, už volá," pousmál se, jakmile viděl jeho jméno na displeji.
„Ahoj zlato, už jedete?" zeptal se chlapec, jakmile si dívka vzala telefon k uchu.
„No, teď najíždíme na dálnici směr Praha," odpověděla.
„To je dobře, mě teď nabral Kauly a za hodinku a kousek bychom tam měli být, tak hned půjdu překecávat trenéra, abychom měli pokoj spolu," zamumlal tiše.
„Chybíš mi už, Ráďo," řekla s úsměvem.
„Ty mně taky, princezno," odpověděl.
„Za chvilku se uvidíme," naznala a zavěsila.
„Vidíš, bude to v pohodě," pousmál se její brat a zapnul si svůj oblíbený repík.
Dívka odmítala poslouchat jeho playlist, proto si nasadila sluchátka a po chvíli usnula, vzbudilo ji až oddělání sluchátek z uší a hlas jejího bratra.
„Já vím, prospím se v letadle," zamumlala dívka a opatrně z auta vystoupila, vzala si kufr, mířila do haly.
ČTEŠ
older sister
Fanfiction„Proč jsi doufala, že přijdu?" zeptal se. „Protože ti chci říct, že máš pravdu," pošeptala. „Takže ti nebude vadit, když udělám tohle?" řekl chlapec a dívku políbil. „Ne, jen, můžu tě o něco poprosit?" zeptala se. „O co jde?" pousmál se. „Nechci, ab...
