„Promiň, spi dál, nechtěl jsem tě vzbudit," špitl Radim, jakmile se dívka začala cukat.
„Kam mi utíkáš?" zamumlala.
„Chtěl jsem ti udělat něco dobrýho k snídani, jako překvapení," odpověděl a políbil ji na čelo.
„Kašli na to, Ráďo a pojď radši ke mně," řekla a chytila ho za ruku.
„Ale to se už pak od tebe nehnu, ani na chvilku," naznal.
„O to mi jde," pousmála se a koukla na něj s prosebným výrazem.
„Tak dobře, ale pak tu snídani uděláme spolu, platí?" zeptal se.
„Jo, teď už pojď sem," špitla a přitáhla si chlapce k sobě a pevně ho objala.
„Stalo se něco?" pošeptal opatrně.
„Jen, včera mi došlo jak moc velký štěstí je, že tě mám," odpověděla a hlavu si zabořila do jeho trička.
„Štěstí?" pousmál se chlapec.
„Jo, ne každej najde v životě někoho, kdo ho bere takovýho jakej je, jde o to, že mám štěstí, že mě chápeš a máš mě rád i když jsem taková jaká jsem," řekla tiše.
„Ale já tě nemám rád," zarazil se chlapec.
„C-co?" zamumlala dívka a zvedla hlavu.
„Miluju tě," zasmál se a dlouze ji políbil.
„To mi nedělej, už jsem čekala, že se se mnou rozejdeš," zakroutila hlavou.
„To v plánu nemám, ani teď, ani nikdy jindy," uklidnil ji.
„Hele, Ráďo," začala, když se koukala do jeho očí.
„Copak?" nechápal.
„Jdeme udělat tu snídani, mám fakt hlad," zasmála se a pomalu se posadila.
„To beru," odpověděl a za ruku ji táhl do kuchyně, kde už Martin s Áďou dělali palačinky.
„Dobrý ráno a dobrou chuť," pousmála se Áďa, jakmile dávala talíře na stůl.
„To ne, uděláme si svoje jídlo," řekla Anet.
„Udělali jsme toho hrozně moc, počítali jsme s váma," zasmál se Martin, když vypínal plotnu.
„Děkujem moc, brácha," usmála se dívka a sedla si ke stolu.
„Hele, Neči, vše v pohodě?" zamumlal nervózně Radim, když si sedal vedle své dívky.
„Budu si muset zvyknout, ale jestli jí ublížíš, ublížím já tobě, to si pamatuj," odpověděl Martin.
„V klidu, zlato," naznala Áďa, aby Nečiho trochu usměrnila.
„Neublížím, nikdy," pousmál se Radim a Anet ho ihned políbila na tvář.
„A co vlastně ostatní? V kolik odcházeli?" zeptala se Anet.
„Hele, Kauly šel na hotel teprve před chvílí, usnul zde na sedačce a nechtěli jsme ho budit, tak se pro něj kluci stavili, jinak nevím, většina tak kolem třetí," odpověděl Neči.
„Byl v pohodě?" zajímala se dívka dál.
„Ne, určitě nebyl, myslím, že ho ten rozchod hodně zasáhl," naznal chlapec.
„Dostane se z toho," řekla Áďa.
„Doufám," řekla dívka a na talíř si vzala první palačinku.
ČTEŠ
older sister
Fanfiction„Proč jsi doufala, že přijdu?" zeptal se. „Protože ti chci říct, že máš pravdu," pošeptala. „Takže ti nebude vadit, když udělám tohle?" řekl chlapec a dívku políbil. „Ne, jen, můžu tě o něco poprosit?" zeptala se. „O co jde?" pousmál se. „Nechci, ab...
