Dcera mafiánů

21.

Pohled Caitlin

Budík se rozezněl po pokoji a já se ho beznadějně snažila vypnout. Když jsem už po třetí praštila do mobilu zvuk budíku ustal. Když jsem se chtěla přetočit na druhý bok spadla jsem z postele jelikož mi jaksi nevyšlo místo. Bože asi jsem si něco udělala s loktem. Vymotala jsem se z peřiny a z obličeje si odhrnula vlasy. Měla bych se ostříhat mám to docela dlouhé. Zvedla jsem se ze země, peřinu hodila na postel a šla k oknu a odhrnula jsem závěs. Čekala jsem ,že mě oslní sluneční svit, ale ono nic, venku byla tma a mě došlo ,že jsem si nastavila budík abych dneska všechno stihla.

No nic ranní ptáče dál doskáše. Skočila jsem do koupelny kde jsem ze sebe udělala člověka. Vzala jsem si oblečení ze skříně které se skládalo z jeanů, bílého trička a kožené bundy. Z nočního stolku jsem si vzala mobil který ukazoval 7 hodin ráno. V kuchyni jsem si vzala jablko a klíče od auta a šla jsem ke vchodovím dvěřím. Potichu jsem za sebou zavřela a zamkla abych nevzbudila Aviannu. Otočila jsem se a do někoho vrazila, když jsem se chtěla omluvit tak jsem zaměřila a danou osobu a zjistila jsem, že to je Dominik. V neuvěření jsem na něj koukala a když jsem ho sjela pohledem zastavila jsem se na bodné ráně v boku.

"Co se sakra stalo?" Rychle jsem ho podepřela rozhodnutá ho vzít do nemocnice.

"Ale potkal jsem starého známého a nějak to nevyšlo"

"Pane bože tebe člověk nemůže nechat osamotě"

Chtěl se zasmát, ale rána mu to nedovolila. Výtah dojel do přízemí a vyšli do haly a následně na parkoviště kde jsem Dominika posadila do auta. Rychle jsem oběhla auto, nastartovala a jela do nemocnice.

Pohled Louise

Pane bože to je Lukas se svýma klukama. Jak mě mohli sakra najít? Chtěl jsem se schovat, ale neměl jsem sílu a rozhodl jsem se vzdát. Už na to kašlu. Sedl jsem si do křesla a vzal si láhev whiskey co byla na stolku vedle křesla. Lukas vykopl dveře a vešel dovnitř. Nad jeho gestem jsem si jenom povzdechl a upil z láhve. Přišly ke mě a následně zvedli z křesla. Láhev spadla na zem a rozbila se na tisíce kousku jako se rozbil můj život.

Pohled Caitlin

Břicho Dominikovi zašili a já mohla jet konečně dělat svoji práci. Dom nechtěl abych to řešila a já to udělala ,protože nemám moc času. Rychle jsem nasedla do auta a jela směr škola.

Na školním parkovišti jsem zaparkovala, zamkla auto a šla směr sekretariát školy. Na chodbách bylo ticho což znamenalo, že je hodina. Došla jsem tam a požádala o ukončení studia. Podepsala jsem pár papírů a mohla jsem jít, nasedla jsem zase do auta a jela do bytu.

Po cestě jsem zavolala stěhovákům takže si musím pohnout s balením, ale moc toho nemám. Zaparkovala jsem před budovou a vyběhla do bytu. Zula jsem si boty a začala balit svoje věci do krabic co tu zůstaly po stěhování. Pomalu jsem začala nosit plné krabice ke dveřím. Zvonek u dveří dával najevo, že tu jsou stěhováci. Otevřela jsem dveře a k mému překvapení tam byly jak stěhováci tak i Dominik s pugetem rudých růží. Stěhovákům jsem dala instrukce a začala věnovat svoji pozornost Dominikovi.

"Přišel jsem ti poděkovat" Natáhl ruku s růžemi a já je s radostí příjmula.

"Nemáš zaco byla to samozřejmost, udělal bys to samé pro mě"

"To máš pravdu a tak jsem přemýšlel zda bys nechtěla jít na..."

Místností se ozvalo oznámení zprávy z mého mobilu. Byla to Avi a ptala se zda budu večer už budu pryč. Ihned mi došlo, že chce tady být s Ianem. Rychle jsem jí odpověla a otočila se na Doma.

" Oběd"

"Jo hrozně ráda, ale řídím já"

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Takže máme tu dalši kapitolu do dlouhé době.

Jinak chtěla jsem se zeptat kolik je vám a do jaké třídy chodíte?

Mě je 16 a v prosinci mi bude 17 a chodím do druháku na střední.

Ráda bych věděla jako věková kategorie čte můj příběh.

Mám vás ráda a hrozně si vás vážím

A pokud chcete ráda si přečtu nějaké vaše příběhy takže stačí napsat dolu do kometářu