(Ne)přežíváme, žijeme

Neopustím vás

  Probrala jsem se, když mi Lori umývala obličej studeným hadříkem. Za ní jsem viděla dvě malé děti.
,,Ahoj, jak se cítíš?" zeptala se starostlivě.
,,Je mi dobře, jak dlouho jsem spala?" usmála jsem se, protože mi bylo opravdu dobře.
,,Spala jsi tři dny, jsem ráda, že je ti dobře, vypadáš mnohem lépe než poprvé když jsem tě viděla."
,,Tak dlouho? To jsou tvé děti? " zeptala jsem se opatrně a podívala se na ně.
,,Jen Carl, " ukázala na chlapce a gestem mu naznačila ať jde k nám,
,,to je Sophie dcera Carol, tu jsi ještě neviděla je venku s ostatníma co zbyli po tom útoku chodců."
,, ahoj Carle, ahoj Sophie, já jsem Nikol, tvoje maminka s ostatníma mi zachránila život a od teď budu já chránit vás všechny, souhlasíte?" řekla jsem opatrně a podívala se na oba.
,,Budeme rádi, budeme se chránit všichni společně." řekl Carl a usmál se Sophie jen kývla.
,,Můžu ven? A mohla bych se někde umýt a převléct se?" zeptala jsem se Lori zvědavě.
,,Jistě vem si věci, jestli nějaké máš, venku je nádrž s čístou vodou, ale nezdržíme se dlouho, Daryl s Rickem a Shanem se dohodli že pojedeme do C.D.C. Necháme tě v klidu pak se k nám přidej, chceš pomoc vstát?" usmála se Lori a podala mi ruku, opětovala jsem úsměv a chytla jí za ruku, dlouho jsem nestála a tak mi chvilku trvalo než jsem si zvykla na to, že jsem o něco víš. vzala jsem si batoh a vyšla pomalu ven. Slunce mě praštilo do obličeje, ale bylo příjemné vidět konečně kde jsem. Moc lidí tam nebylo, nebo jsem je tam neviděla všechny.  

Přišla jsem k nádrži a položila si batoh. Bylo tam dobré krytí takže jsem si mohla sundat zakrvácené triko a podívat se na ránu, vypadala líp než jsem čekala. Vzala jsem vodu do hrnku co tam byl a  polila jsem si hlavu, byla docela dost studená, tak jsem sebou trochu cukla, ale nic co bych nevydržela. Voda mi pomalu stékala po obličeji a já cítila jak ze mě stéká ta špína, umyla jsem si vlasy a záda, trochu i břicho, sundala jsem si i kalhoty a opláchla si nohy, v batohu jsem měla hadr tak jsem se utřela a převlekla do čistějších věcí. Své špinavé jsem si opláchla, vzala batoh s věcma a šla jsem je pověsit na šňůru kde stála paní se šedivými vlasy usmála se a zeptala se mě ,,ty jsi Nicol, že? Já jsem Carol, chceš to přeprat?" usmála jsem se na ní a řekla ,,ano jsem Nicol, těší mě, jestli ti to nedělá problém a přeprala to, nemůžu se zbavit té krve a špíny na tom." usmála jsem se a podala jí věci, ona jen kývla a vzala mi je. ,,Nevíš kde je Daryl?" zeptala jsem se opatrně s nejistotou ve tváři. ,,Sedí vzadu, běž klidně za ním." usmála se jako by přečetla mou nejistotu. Kývla jsem na poděkování a zamířila jsem za Darylem, cestou mě zastavil Rick. ,,Jak ti je?" zeptal se mě a usmál se jako kdyby mě rád viděl, ,, je mi skvěle, děkuji za optání." odpověděla jsem jako kdyby mě vyrušil z hlubokých myšlenek. On se jen usmál a šel dál, došla jsem na okraj lesa a uviděla Dryla sedět na zemi, jeho zbraň byla opravdu kuš. Šla jsem k němu, poklepala na rameno a zeptala se ,,mohu přisednout?" on se otočil a jen kývl směrem k zemi, očividně není moc komunikativní. ,,Kouříš?" vytáhla jsem z batohu krabku cigaret a nabídla jsem mu, on si jí k mému potěšení vzal a zapálil si. Já si jednou potáhla a podívala jsem se na něj ,,děkuji" řekla jsem a ruku jsem mu položila na rameno. On se podíval a s úsměvem řekl ,, když jsem tě viděl jak utíkáš hned jsem věděl že potřebuješ pomoc, pak jak jsi spadla na kolena bylo to teď nebo nikdy, tak jsem vybral volbu teď.  Nikdy jsem neviděl někoho jako jsi ty, proto jsem ti pomohl, vím že skrýváš příběh skvělého člověka, ale nevím jestli mi ho řekneš." podíval se mi upřeně do očí a já nevěděla co říct jen sem přikývla, bylo chvíli ticho a já najednou řekla ,,skrývám příběh, ale teď ti ho neřeknu, až bude lepší příležitost, ale já bych těla vědět  něco o mém zachránci." usmála jsem se a podívala na něj a zase jsem si potáhla.

Zavolal na nás najednou Rick.  ,,Odjíždíme za půl hodiny,  zbalte si věci. " řekl a zase odešel. ,, Proč jedme do C.D.C.? " zeptala jsem se Daryla. ,,Rick a ostatní věři že tam je laboratoř co hledá lék na tohle. " odfrkl. ,, Na tohle lék není. " zvedla jsem se a slišela Daryla jak se mnou souhlasí.

Zbalili jsme si věci a rozloučili jsme se s nějakou rodinou, ale já jen kývla,  protože jsem je vůbec neznala.  Stejně jako Daryl. Zjistila jsem že má Daryl motorku tak jsem se zeprala jestli můžu jet s ním,  on jen přikývl.  Musím přiznat že se mi Daryl začal zamlouvat,  byl tichý,  chytrý a měl úžasnou postavu a nádherné oči. Bylo moc brzo na nějaké názory,  ale mohl být z něj dobrý kamarád. Nasedli jsme na motorku a jeli za karavanem a pár auty.  Držela jsem Daryla kolem pasu a cítila jak nervózně dýchá.  Možná to bylo kvůli mě,  nebo spíš kvůli tomu kde jedeme. Najednou mi zabylo špatně, zatočila se mi hlava a padla jsem do tmy. Cítila jsem jen bolest té rány na břiše. Probrala jsem se pak v lužku katavanu jako před tím,  že by to byl jen sen? 

Otevřela jsem oči a stál nademnou ten černoch o kterém mlivil Glenn.,, Co se sakra stalo?  A kde je ten pán co byl kousnutej? " ptala jsem se se strachem v očích.,, Spala jsi dost dlouho, a dost se toho stalo, pošlu ti tu Ricka se Shanem a Darylem ať ti to řeknou.",,pošleš mi tu i Lori? Prosím?" byla jsem strachy bez sebe. T-dog odešel a po chvíli přišli všichni čtyři. Rick mi pomohl posadit se a Lori mi dala napít. ,, Ahoj,  já jsem Shane, rád tě poznávám." usmál se a pohladil mě po stehnu. Viděla jsem jak na něj Daryl kouká takovím naštvaným výrazem. ,, Jsem Nicol, taky tě ráda poznávám. " ale ve skutečnosti jsem z něj neměla dobrý pocit,  byl hrozně tajemný a vypadal nebezpečně.  ,,Ricku co se mu stalo? " zeptala jsem se opatrně. ,,Nezvládl to,  museli jsme ho nechat odejít. " řekl to sklesle ,, to je mi líto. " soucítila jsem s ním,  vím jak bolí ztratit někoho ze skupiny, ,, a co C.D.C.? " další otázka,  připadala jsem si jako nějaký malý děcko co má jen otázky. ,,S tím jsi měla pravdu,  nenašli lék a ještě nás chtěli zabít, teď jsme se zaseklo na silnici,  je tu plno aut a  musíme zpravit Karavan. " podíval se na mě Daryl a ušklíbl se.
,,Já to věděla,  bylo to hned jasné. Můžu s něčím pomoci? " podívala jsem se na Ricka a Daryla. Oba se na sebe podívali, ,, jistě můžeš,  ale moc se nepřetahuj, ať to nedopadne jako na motorce. " usmál se Daryl a podal mi pomocnou ruku abych mohla vstát. Chytla jsem ho a vyšli jsme opatrně ven,  tam byl Glenn a opravoval karavan se starším pánem. ,,Dobrý den,  jsem Nicol, mohu vám pomoc?" začala jsem mlivit na staršího pána v klobouku,  podíval se na mě,,Zdravím,  jsem Dale,  není třeba měla by jsi odpočívat. ",, Tak vy jste ten Dale,  který mi s Lori zachránil život?  Moc vám děkuji,  doufám že vám to budu moci splatit. " usmála jsem se a v děkovném gestu jsem ho poplácala po rameni. ,,Možná by pro tebe něco našla Andrea, běž za ní a zeptej se." řekl mi s úsměvem,  ,,Glenne?  Kdo je Andrea?" řekla jsem styslivě a začervenala se. ,,Ta blondýnka u auta," pousmál se a ukázal na blondýnku u červenýho auta.,,Děkuji" řekla jsem usmála se a šla za ní. ,,Ahoj ty jsi Andrea že?  Nicol těší mě. " usmála se na ní a podala jí ruku na přivítání, ,, ahoj ano jsem Andrea,  taky mě těší,  potřebuješ něco? " usmála se,  ale vypadala sklesle. ,, Chtěla jsem se zeptat jestli nechceš pomoc,  nebo tak něco." koukla jsem jí na oči plné slz, ,,jo docela by se mi hodila jedna pomocná síla. Prohledávám auta jestli v nich není něco užitečného můžeš se přidat.",, Ráda pomůžu. " otočila jsem se a najednou jsem viděla Dale na střeše karavanu jak kouká přes dalekohled, ,,musím si pro něco skočit,  zvládneš to tu sama?" ptala se Andrea já jen kývla a šla k aut.

Najednou jsem zahlédla jak se přes auta ženou chodci. Mávla jsem na Daryla a ukázala mu směr,  hned si toho všiml. Byli už moc blízko mě,  tak jsem vlezla pod auto,  stejně jako někteří členové skupiny. Stádo se přehnalo a já viděla jen rychlý pohyb Sophie jak utíká před chodcem a Rick za nimi.  Rychle jsem vylezla z pod auta a utíkala za nima,  ale Daryl mě chytil ,,ne,  ty nikam nejdeš,  nechci ať se ti něco stane!",, slíbila jsem jim že je ochráním,  pusť mě sakra,  Daryle!" křikla jsem na něj,  ale on mě držel tak pevně že nemělo cenu s ním bojovat a navíc jsem byla ještě slabá. Po chvilce mě pustil a přiběhl ke mě Carl ,, Nico,  nesmíš odejít, musíš tu zůstat. Neopusť nás!" objal mě Carl ,,Neopustím vás,  ale něco jsem slíbila." podívala jsem se na Daryla naštvaně,  posravila se a šla do karavanu.

-------------------------------------------------------------

Tak snad vás to nenudí :)  budu ráda za každý koment :D