(Ne)přežíváme, žijeme

Akce

O několik dní později
Rick se s velitelem Woodbary chtěl nějak domluvit, měl s ním sraz někde ve středu obou cest. Lidi mu říkají Guvernér, je to dost vtipné. Dneska za hodinu tam máme být já, Daryl, Mischonne, Rick a Glenn.

,,Jste připraveni?" zeptal se nás Rick.

,,Jo jsme." odpověděla jsem za všechny. A šli jsme k autům. Já a Daryl jsme nasedli na motorku, zbytek do auta a vyjeli jsme, ještě jsme mávli zbylím na rozloučenou. Držela jsem se Daryla a on se usmíval, už jsem mu neměla za zlé že odešel, nebo spíše mě to už  přešlo. Dorazili jsme na místo určení a všimli si aut které tam stáli. Sesedla jsem z motorky a šla s Darylem k Rickovi.

,,Už jsou tu. Mám pocit že něco plánují." řekla jsem mu a koukla se na auta.

,,Jo, taky se mi to moc nezdá." oznámil nám a všichni jsme se rozešli k dřevěné chajdě. Byli jsme už skoro u dveří, když z jednoho auta vylezli čtyři chlapy.

,,Dovnitř pujde jen Rick, zbytek bude tady s náma." oznámil jeden z nich a opřel se o auto. Já se jen podívala na Ricka, jako ostatní, a on jen kývl a vešel. Opřela jsem se o naše auto a koukala se na svou zbraň.

,,Hele, ty máš někoho?" zeptal se mě jeden z Guvernérových chlapů... Jen jsem zvedla pohled a podívala se na něj s pokrčeným obočím.

,,Proč tě to zajímá?" zeptala jsem se ho s nechutností v hlase.

,,Taková pěkná květinka, no a jestli nikoho nemáš, tak já jsem kmání." zašklebyl se na mě.

,,Nooo, o tom by se dalo popřemýšlet, ale za jiné situace." zasmála jsem se.

,,Nikol! Pojď jsem!" zavolal na mě Daryl a já se usmála a šla k němu.

,,Copak se děje?" zeptala jsem se jich a chytla jsem Daryla za ruku. Stála jsem naproti toho co mě asi chtěl, furt se na mě koukal a teď i na Daryla, ale nebyl to moc příjemný pohled.

,,S Guvernérem je i Andrea, myslím že tohle nedopadne dobře." zašeptala k nám Mischonne.

,,Cože? Oni tam jsou tři? Rick stojí proti přesile, tohle se mi nelíbí." oznámila jsem jim a otočila se ke dveřím. Šla jsem ke dveřím a bylo mi jedno, že na mě všichni volají ať stojím. Volal na mě i ten co jsem se mu líbila. Otevřela jsem dveře a slyšela výstřil, zajednou jsem ucítila bolest na levé straně břicha.

,,Aaa." sýkla jsem a otočila se na lidi venku. Šáhla jsem si na břicho a pak se podívala na ruku, byla celá od krve. Viděla jsem jak ke mě běží Daryl a já se sotva držela na nohou, počkala jsem až příjde Daryl a protože bolest byla opravdu velká sesunula jsem se do jeho náruče.

,,Nikol, dýchej, zůstaň s námi." šeptal ke mě a nesl mě do našeho auta. Položil mě tam a podíval se na mé břicho.

,,Kulka vyšla, je to čistý průstřel, což je dobře." oznámil mi a ostatním co stáli za ní, k mému údivu tam byl i ten od Guvernéra.

,,Kdo-kdo mě střelil?" zeptala jsem se ho trhavě.

,,Asi Guvernér." zašeptal a já jen kývla. Omotal mi kolem břicha nějaký hadr a já se položila na nějaký batoh.

,,Jedeme zpět." zavolal někdo a všichni se otočili. Stál tam Rick a když mu dali možnost mě vidět, otočil se zpět na Guvernéra, který tam byl a měl pásku přes oko jako pirát, teď nevím jestli mu říkat Guvernér a nebo Pirát, zasmála jsem se pro sebe.

,,Říkal jsi že to letělo vedle!" zařval na něj a ten hňup se jen smál.

,,Myslel jsem si to. No tak lidi nasedat jedeme zpět." zavelel a jeho lidi nasedli do aut.

,,Tímto naše dohoda padá." oznámil mu Rick a šel ke mě. Guvernérova auta už odjela.

,,Jak ti je?" zeptal se mě a chytl mě za ruku.

,,Mám energii, že bych mohla skály lámat." usmála jsem se. Ucítila jsem nadzvednutí hlavy a všimla jsem si že teď ležím na Mischonne. Usmála jsem se na ní a chytla za ruku, ale pak jsem ucítila slabost a spadla do věčné tmy

Probudila jsem se za tmy a koukala kolem sebe. Všimla jsem si mužské postavy sedící na židli vedla mě.

,,Bože..." sýkla jsem, když jsem si chtěla sednout, ale zastavila mě bolest břicha. Vzbudila jsem i muže na židli.

,,Nikol, jsi vzhůru." zašeptal a já poznala Glenna.

,,Kde je Daryl?" zeptala jsem se ho hned.

,,Poslal jsem ho spát, seděl u tebe dlouho." usmál se a zvedal se ze židle a šel ke dveřím.

,,Jak dlouho?" zeprala jsem se ho najednou.

,,Dva dny." s těmito slovy zmyzel z mě cely. To jsem spala dva dny? Bože...

,,Nikol..." šeptl, mě velmi známý hlas, otočila jsem si k hlasu a usmála jsem se na něj.
,,Ahoj..." šeptla jsem a chtěla si sednout a postavit, sednout se mi povedlo, pak jsem opatrně položila nohy na podlahu a pomalu se postavila. Zamotala se mi a já začala padat.

,,Nikol!" zavilal na mě Daryl a já spadla do jeho náruče.

,,Zase v tvě naruči." šeptla jsem a usmála se na něj. Jen když jsem se na něj podívala spojil naše rty polibkem.

,,Bál jsem se." šeptl když mi pomohl si lehnout, lehl se pak vedle mě a já si položila hlavu na jeho hruď.

,,Tohle nikdy neskončí." šeptla jsem.

,,Co?" zeptal se nechápavě.

,,Ta bolest, co si odnášíme z každého, byť malého pokusu o šťastný zbytek života." řekla jsem a podívala se na něj.

,,Někdy to skončí, jen musíme hledat to pravé." usmal se a políbil mě na čelo.

,,Zajdeme na jídlo?" zeptal se najednou, po pěti minutách ticha.

,,Pozvánka na rande?" zasmála jsem se a on taky.

,,Fajn, jdeme, jem mi prosím pomož." zaskučela jsem když jsem se zvedala. Jen kývl a vzal mě do náruče.

,,Takhle jsem to nemyslela." zasmála jsem se ale nechala jsem se nést. Snesl mě do jídelny a posadil mě na jednu lavici.

,,Dobrý den všem." usmala jsem se na všechny a pak se podívala na Merla.

,,Ahoj, jak se cítíš?" zeptal se hned Rick.

,,Jak soudíš podle mého výrazu?" zasmala jsem se ještě víc.

,,Očividně dobře." usmal se a začal jíst, Daryl mi donesl jídlo a sedl si vedle mě. Najedli jsme se a pak mě Daryl zase odnesl, tentokrát ne do cely a vzal mě k věži.

,,Počkej, pujdu po svých." řekla jsem mh a on jen pokrčil oboči. Postavil mě na nohy a já se pomalými kroky přibližovala k věži. Pomalu jsem jí vylezla a pak si lehla na madrac.

,,Zase tady." zasmala jsem se a už mi přišlo až podezřelé, že se tak moc směju.

,,Ano zase tady." usmal se Daryl a políbil mě.

,,Daryle, nedali jste mi nějaké prášky na dobrou náladu?" zeptala jsem se ho a on jen zakroutil hlavou. Pak jsem ho políbila já. Zhoupla jsem se a lehla si na záda. Daryl se přidržoval rukou, aby netlačil na mé břicho. Najednou se odtáhl.

,,Neměli bychom." zašeptal.

,,Daryle, prosím..." prosila jsem ho a při tom jsem ho škrábala ve vlasech. Pak jen kývl a pokračoval. Sundala jsem mu košili a on mi opatrně tilko. Kontroloval ránu a když ksem mu zvedla hlavu za bradu a začala ho zase líbat. Sundal mi kalhoty a já mi ty jeho. Pak šlo dolů spodní prádlo a já omotala své nohy kolem jeho pasu. Během vteřiny do mě pronikl a já zavzdychala. Začal se pohybovaf a narážet svými boky do těch mých. Začal být drsnější a žravější, zrychloval nárazy a zdrsňoval je. Začalo mě to bolet.

,,Daryle, prosím, bolí to." šeptla jsem a on zvolnil, pak jsem už jen vzdychala slastí a za pár okamžiků mé tělo pochvátil orgazmus, po pár chvílich  dosáhl svého i Daryl a pak jsme si lehli a usnuli v objetí.

Po dlouhé době nová kapitolka. Snad se líbí. Je to 20. Kapitola a já už mám připravený konec :D