(Ne)přežíváme, žijeme

První pohled

,,BĚŽ!!! BĚŽ!!! BĚŽ!!!" Znělo mi v hlavě furt...,,Běž, zachraň se!!"

Někdy si člověk nevybere co se s ním stane po zvratu... Já si vybrat nemohla... Z holky co žije bez rodiny k holce co bojuje o svůj život, o životy těch co miluje...

Běžela jsem lesem, nevím kolik mohlo být hodin, ale to jsem poslední dobou vůbec neřešila. Byla tma, a já vůbec nevěděla kde jsem. Krev z mé rány v břiše tekla proudem a najednou jsem pocítila slabost, padla jsem na kolena a podívala jsem se před sebe... Tak tohle je konec? Za mnou byli změnění a já umřu při bodmutí do břicha? To snad ne...

Podívala jsem se na nebe a pak zpět na cestu, ve svitu měsíce stála postava muže, lekla jsem se, přišel tak potichu a nenápadně. Přiblížil se a já z posledních sil řekla slabým, velice tichým hlasem ,,pomoc, jsou tam změnění." Přišel ke mě a po boku měl nějakou zbraň, ve tmě jsem jí nepoznala, nějaká kuš... To v ten okamžik bylo jedno, protože jsem se skácela k zemi a padla do bezvědomí.

Najednou jsem začala vnímat. Cítila jsem že mě někdo nese v náručí a utíká dost rychle. Slyšela jsem jak na někoho volá ,,Ricku, Shane, Glenne, potřebuje pomoc!" Pak jsem usnula, dlouho jsem nespala už mi to chybělo.
Probudila jsem se a rychle jsem očima prokoukla okolí, ležela jsem na lužku v karavanu. Podívala jsem se na tři sedící osoby vedle mě. ,,Kde to jsem a kdo jste vy?" řekla jsem vělice bolestivě. ,,Jsi v bezpečí. Já jsem Daryl, tohle je Rick a ona Lori. Vytáhli jsme ti ten nůž a ošetřili ránu, napí se. " řekl jeden z nich co seděl nejblíž ke mě a podal mi láhev vody abych se napila. Dala jsem si jeden lok a došlo mi jak je to po tak dlouhé době osvěžující. ,,Děkuji... Já jsem Nicola, ale všichni mi ve skupině říkali Nicol i když jsem to neměla moc ráda, ale zvykla jsem si." ,,Máme na tebe tři otázky, jsi je schopná zodpovědět hned?" zeptal se ten, kterého Daryl označil jako Ricka. Zadívala jsem se na něj a hlavou mi proběhlo: proč mě nechali naživu?
,, Odpovím hned." řekla jsem a nedočkavě jsem se na něj podívala. ,,kolik jsi zabila chodců?",, Vy jim říkáte chodci? Zabila jsem jich tolik že to ani nejde spočítat." řekla jsem a podívala se na tu ženu, která se zvedla a odešla pryč. ,,A lidí?" ,,Hmm, zajimavá otázka, ale tohle jsem počítala, zabila jsem jich dvanáct." Oba se na sebe nevěřícně podívali, pak se zeptal Daryl ,,proč?"
,,Tři jsem zabila, protože byli kousnuti, hned na začátku, můj přítel a jeho dvě děti. Zbylých devět jsem zabila, protože zaútočili na mě a mou skupinu." jejich pohled byl jednoznačný, už to pochopili. Odešli se slovy ať si ještě odpočinu, hned jak odešli jsem usnula.

,,Běž, běž, zachraň se!" řekla Clouvi a mrtváci ji roztrhali. Pak jsem se rozběhla se slzami v očích a běžela.

Něco se mnou cuklo, byl to koreec, nebo větnamec. ,,To se tu mění všechny lidské rasy? Ještě tu chybí černoch." podíval se na mě a lehce se usmál. ,,Daryl mě poslal ať tě zkontroluju a dám ti jídlo a pití. Černocha tu taky máme. Jmenuje se T-dog a já jsem Glenn." položil tácek s masem a sklenici vody na stolek vedle lužka, pomohl mi se posadit a pak mi podal vodu a tácek. ,,Není to nic moc, ale furt lepší než nic, nemyslíš?" podívala jsem se na něj s lehkým úsměvem ,,děkuji, je to o dost lepší než co jsem měla předtím. Kdo... Kdo mě našel?" zakoktala jsem se a těžce se nadechla, bolest břicha byla tak silná, že jsem nevěřila tomu, že vůbec žiju. ,,Našel tě Daryl a taky tě sem přivedl, s pomocí Dale a Lori jsme tě dali do kupy, jak se vlastně jmenuješ?",,Nicol mi říkej a tomu Darylovi bych měla poděkovat i těm dvěma. Proč se mě ptali na ty otázky?" ,,Aby jsme mohli vědět, jestli se k nám můžeš přidat." podíval se na mě a usmál se. ,, Jak jsem obstála?" opětovala jsem úsměv. ,, Glenne!!" zaznělo ze tmy za oknem a začala panika a chaos. ,,Dobře." řekl a rychle vytáhl nůž a utíkal ven.

S námahou jsem se podívala ven. Chodci, chodci byli všude a útočili na všechny venku. Zahlídla jsem svůj batoh a vzpomněla si na zbraň s tlumičem v něm. S bolestí jsem po něj sáhla a rozepla zip, vytáhla zbraň, nasadila tlumič a otevřela okno. Chodci byli všude začala jsem je střílet, najednou jsem viděla jak jdou dva chodci zezadu na Daryla střelila jsem je a Daryl jen s kývnutím hlavou poděkoval. ,,Není zač." řekla jsem šeptem a střílela po dalších. Zatočila se mi hlava a najednou bylo ticho, tma všude kolem.

-------------------------------------------------------------

Zdravím, tak snad se vám to zatím líbí. Za každý koment budu ráda :D

Byla bych ráda kdyby jste mi napsali do komentu, jestli mám pokračovat... Díky váše Bellagorn