(Ne)přežíváme, žijeme

Nákaza

O tři měsíce později:
Dlouho jsme neměli žádne problémy. Vše šlo jako po másle, lidi byli v bezpečí, bylo dost jídla. Díky Hershela jsme začali pěstovat obilí, zeleninu i ovoce. Sice nevím jak to Maggie s Glennem dokázali, ale dovezli i tři prasata, což bylo opravdu skvělé. Zabrala jsem si strážní věž a udělala z ní můj pokoj, dala jsem do něj ten skycák co jsem našla a tužky, pak jsem si ho i vybavila jak se dalo z možností co mi nabízela věznice. Dneska bych měla jet s Darylem na výjezd, ale ještě nevím kde, to se zjistí na schůzce, ale ta taky nevím kdy je. No co, tak zajdu za Glennem, ten mi to určitě řekne. Seběhla jsem schody a zamířila ke věznici. Naproti mě šel Carl, nějak mu porostli vlasy.

,,Nikol!" zavolal najednou a rozběhl se ke mě.

,,Ano, prcku?" zeptala jsem se ho hned a on se zastavil a já se šibalsky usmívala.

,,Nejsem prcek, jo a za deset minut začíná schůze, Daryl mi řekl ať pro tebe zajdu." oznámil mi a já šla k němu s úsměvem.

,,Tak jo, díky prcku." zašklebila jsem se a rozcuchala mu vlasy, chtěl něco říct, ale pak si to rozmyslel a radši odešel. Šla jsem k místnosti kde má být schůze, vlezu dovnitř, sednu si na své místo,položím si nohy na stůl a zakloním hlavu.

,,Úleva." šeptla jsem si a v tom se rozletěli dveře, vběhl do nich a hned šel ke mě.

,,Bože, rušíš mě a to se mi...." nedožekla jsem, protože mě přerušil polibkem, který jsem mu pak oplatila. Do místnosti vtrhl Rick, Mischonne a Glenn s Maggie.

,,Lidi, rada se ruší, lidi onemocněli a no jeden už zemřel a napadl ostatní v bloku D." oznámil nám Rick a my se hned podívali na sebe.

,,Jak na tom jsou nakažení?" zeptala jsem se hned.

,,Ne moc dobře, zvrací krev, zachvilku se udusí ve vlastní krví." oznámil nám Rick a já  s Darylem hned šla zkontrolovat nakažené. Rick nám ukázal cestu. Když jsme vešli do pokoje byli tam dva nakažení, byla tam manželka Tyreese a pak ještě jeden chlap, kterého jsem neznala.

,,Musíme to vyřešit, tohle se nestalo jen tak a navíc... No možná to dostene více lidí, potřebujeme opatření." oznámila jsem najednou a rychle položila kýbl k posteli toho chlapa a držela ho aby nespadl.

,,Díky, jsem Fred." zašeptal a lehl si zpět. Jen jsem kývla a usmála se.

,,Já Nikol." řekla jsem a pak jsem musela za Rickem který svolal schůzku. Došla jsem do místnosti a sedla si. Schůze mohla začít.

,,Fajn, zjistili jsme že je to nakažlivé, nakazit se můžou všichni co byli v kontaktu s nakaženými." začal Rick a já ho poslouchala. Nakazit se můžou všichni co byli v kontaktu s nakaženým. Já se dotkla Freda... Jsem nakažená?

,,Nikol?" ozval se najednou Daryl.

,,Co?" zeptala jsem se, protože jsem vůbec nevnímala.

,,Co se děje?" zeptal se Rick a já ztuhla, nevěděla jsem jestli mu to říct, jestli jim to říct.

,No... Ale nic, jen jsem se blbě vyspala." šikovná holka... Rick pak pokračoval, ale mě poslal spát. Šla jsem tedy do mé věže, ale nedalo mi to a já musela za Fredem. Když jsem došla do pokoje spatřila jsem obě zakrvácené postele a těla nikde. S vyděšenýma očima jsem utekla za Rickem.

,,Nikol co se děje??" zeptal se hned, když jsem vlezla do místnosti kde byla schůze.

,,Fred a ta od Tyreese, jsou pryč... Prostě pryč." zašeptala jsem udýchaně.

,,Co? Jak?" ptal se Glenn a já na něj koukala jak vyjevená.

,,A ještě něco..." zašeptala jsem zase a sedla si.

,,Co?" zeptal se Daryl a šel ke mě.

,,Nechoď blíž... Dostala jsem to." řekla jsem šeptem a všichni se na mě podívali. Nevěděla jsem co dělat, tak jsem sklopila hlavu a dívala se do země.

,,Fajn, tak ty si pujdeš lehnout a my pujdeme omrkout ty dva." začal Rick a já kývla.

,,Ricku..." ozvalo se ve dveřích kde stála Beth.

,,Co?" zeptal se jí hned.

,,celý sektor D je nakažený... Mohli bychom je tam všechny dát a zavřít, ať se nenakazí další..." oznámila nám a já se postavila.

,,Fajn, půjdu tam, budu všechny hlídat, kdyby něco tak vzkaz u dveří." řekla jsem a podívala se na Daryla. Nevypadal moc nadšeně, ani nebyl, nikdo z nich. Znají mě už skoro dva roky a teď jim řeknu že vlastně umírám. Otočila jsem se a šla k bloku D.

,,Nikol, počkej," zavolal najednou někdo za mnou, hned jsem se otočila a najednou jsem byla v obětí někoho, čí vůni jsem milovala až moc na to abych se s ní mohla rozloučit. Začala jsem brečet, protože vím, že tohle se asi jen tak lehce nevyléčí a já ho možná objímám naposledy, naposledy cítím jeho vůni, naposledy cítím tlukot jeho srdce. Bude těžké se rozloučit s někým koho miluji z celého srdce.

,,Není to konec, slib mi to." zašeptal mi do vlasů a já začala brečet ještě více.

,,Nemůžu ti to slíbit, Daryle, opravdu nemůžu, i když si to přeji." zašeptala jsem mu do hrudi a on se najednou odtáhl.

,,Proč to tolik bolí?" zeptal se najednou a já nechala stékat slzy.

,,Protože je to skutečné." šeptla jsem a pak se otočila a šla do bloku D. Ještě jsem se na něj otočila.

,,Daryle, miluji tě." zakřičela jsem na něj a pak za sebou zavřela dveře. Šla jsem kolem zavřených cel a začala si všímat, že někteří jsou už změnění. Přišla jsem ke každé kleci a zabodla nůž do hlav mrtvých.

,,Nakažená?" zeptal se hlas v jedné cele a já přišla k ní. Spatřila jsem našeho doktora.

,,Ano, a vy, doktore?" zeptala jsem se ho a sedla si vedle něj na postel.

,,Jo.. na dej si čaj, měl by zpomalit to všechno co tě čeká," podal mi hrnek a já se napila.

,,Spomalí to možná mou smrt, ale ne utrpení lidí, které miluji." zašeptala jsem, zvedla se a šla do cely, lehla jsem si a zavřela oči. Během chvilky jsem usnula.

,,Nikol?" zašeptal nějaký hlas a já hned otevřela oči.

,,Glenne... Co ty tu..." nedořekla jsem, protože jsem se začala dusit ve vlastní krvi, Glenn mě hned otočil na bok a já vyzvracela krev. V bolesti jsem si sedla a podívala se na něj.

,,Diky..." zašeptala jsem a pousmála se.

,,Myslel jsem, že ji..." začal najednou.

,,Nejsem, co tu dělaš ty?" zeptala jsem se ho a on se na mě podíval se slzami v očích.

,,Ne..." zašeptala jsem a hned ho objala.

,,Měl bych si jít lehnout, tak zatím." řekl a odešel. Já se opatrně zvedla a šla ke dveřím, kde jsme si předávali vzkazi. Spatřila jsem bílý papírek, vzala jsem ho do ruky a začala číst.

Nikol, Rick a Mischonne šli pro léky, zvládni to. Miluju tě, Daryl.

Dočetla jsem a podívala se za sklo, kde stál, díval se na mě se slzami v očích. Pak jsem se zadívala na sebe. Kruhy pod očima, ústa od krve, popraskané rty, mrtvý výraz, tohle Daryl viděl, viděl smrtku. Najednou začal brečet.

,,Daryle, ne prosím." zašeptala jsem a položila ruku na sklo, on udělal to samé. Chvíli jsme se na sebe dívali a já dostala záchvat. Začala jsem vykašlávat krev a pomalu jsem kolabovala. Přiběhl Hershel a chytl mě abych nespadla. Cítila jsem jeho doteky jako nože co do mě bodají. Zvracela jsem krev a pak jsem omdlela. Slyšela jsem jak Daryl buší na sklo a křičí... Pootevřela jsem oči a pak je zase zavřela. Měla jsem ho před očima a pak tma... Smrt bolí nejvíce ty, kteří milují její oběť... A já se s ním nemohla ani rozloučit. S Bohem, Daryle. Miluju tě.

Život byl s vama krásný, nemůžu se s váma rozloučit, tak i tak vám chci říct, že vás miluju.

Ahojte... Omlouvam se za to co se děje s Darylem, ale musela jsem ho trochu zničit kvůli tomu, že mu umírá láska.
Snad to chápete...

Mám vas ráda, Nikola <3