Black wings✔️

-10-

Alex McQueen

Ráno, konečně zase půjdu do školy. Cože ta změna? Těším se, těším se, až ji zase uvidím. Nemůžu se dočkat, až uvidím její úsměv, její červenající se tváře a ucítím tu její specifickou vůni. Bože, jak já byl včera rád, že přistoupila na to, aby jsme začali od znova. Sice mě vážně moc pálela hruď, ale s ní po boku se na to lehce dalo zapomenout. Při tom, jak jsme si podali ruce, jsem se necítil nikdy lépe. Ta energie, která se ve mě náhle objevila byla úžasná, byla to euforie. Páni. Nebo jak jsem ji dal pusu na čelo a ona úplně ztratila pojem o čase. Líbilo se mi ji dostávat do rozpaků. Ale ona to uměla taky. Když jsem ji opustil, bolelo mně srdce, že ji nemám u sebe. Drásalo mi to vše v mém těle. Musel jsem ji ještě vidět, takže jsem se i přes tu bolest vydal na její strom, abych ji na chvíli uviděl, právě si psala s Angee, která jí vyčítala, že zapomněla na nákupy. Bylo to vtipné pozorovat její grimasy.

,,Alexi, zase přijdeš pozdě do školy!" Zařval strýc. Trhalo mi to ušní bubínky, jak moc nahlas zakřičel. ,,Chystám se." Křikl jsem zpátky, ale ještě pořád ležel v posteli. Převaloval jsem se ze strany na stranu a nemohl si pomoct, tak jsem se nakonec zvedl a šel se obléct. Vzal jsem si černou mikinu přes hlavu, černé jeany a šel si opláchnout obličej vodou. Trochu jsem si prohrábl vlasy, aby vypadaly trochu k světu, ale když se mi to ani na potřetí nepovedlo, vykašlal jsem se na to. S batohem na rameni a mobilem v ruce jsem se vydal z pokoje rovnou ke dveřím, kde už čekala dvojčata, na které jsem byl ještě trochu naštvaný, za ten včerejšek. Nemohl jsem uvěřit, že jsou pořád na straně strýce a rodičů, jenže zase měli strach. Můj táta umí nahnat pořádný strach, když se mu něco nelíbí. Takže jsem je i trochu chápal.
,,Tak co, ještě s námi nemluvíš?." Zeptal se Jeremy. ,,Už to kašlu, a pohněte si, chci být ve škole, co nejdříve." Protočil jsem očima a ani se nerozloučil s Ritou nebo strýcem. Oba se na mě překvapeně podívali, ale následovali mě.

,,Co ta náhlá změna, chlape?." Zeptal se mě jeden z nich. ,,Těším se...až ji uvidím." Mykl jsem rameny a šel rychleji než obvykle. Proto mně kluci museli dohánět. ,,Takže jste jen kamarádi, jo?." Uchechtl se Dave. ,,Ano, co jiného." Podíval jsem se na něj. ,,Něco víc, třeba spolu chodíte a..." Nenechal jsem ho to dokončit. ,,Ne, ani náhodou, jsme kamarádi." Zakroutil jsem hlavou a dál jsem mířil na nádvoří. Usmíval jsem se, vážně, jako bych si něco šlehl, ale na ten úsměv mi stačila ona. Zase se tam bavila s Angee a snažila se jí omluvit za ten včerejšek. Docela rychle jsem pochopil, čím to také bylo, takže jsem na Rose dostal vztek.
Vešel jsem do školy spolu s kluky, ale Jeremy se pak odpojil, aby se zeptal Angee na tu sobotu, kdy je party, takže Noe by měla být volná. Navíc měla skříňku kousek ode mě, takže jsem se jen otočil a spatřil ji. Zrovna zavírala skříňku, učebnice držela v ruce a pak si pramen vlasů dala za ucho. Ozvala se, ta bolest ta mé hrudi, když jsem se k ní přibližoval, ale snažil jsem se to ignorovat. Zakryl jsem jí oči, na což se trochu lekla, ale pak se začala smát. ,,Hádej." Zašeptal jsem ji u ucha. Tak blízko mé rty byly od její kůže, ale přesto jsem se ovládl, abych to neudělal. Cítil jsem, jak se trochu zachvěla, ale pak se zase začala smát. ,,Alexi." Pobaveně řekla moje jméno. Ruce mi dala pryč, otočila se a objala mě. Nečekal jsem takovou reakci, ale nechal jsem se také unést její vůni. Voněla po levandulích. Objal jsem ji také jako ona mě, ale já ten stisk měl větší než ona. Taky, že mi to hned připomněla, když se potichu začala smát. ,,Dusíš mě." Zašeptala mi do hrudi.
Uvědomil jsem si to, tak jsem ji okamžitě pustil. ,,Promiň." Prohrábl jsem si vlasy a uculil se na ni. Líbil se mi náš nový vztah, chtěl jsem ho také udržovat dlouho. Nehodlal jsem ji nějak ohrozit. Nechtěl jsem o ní přijít, i když ta hruď opravdu bolela a pálela, nedokázal jsem se od ní držet dál. ,,Dneska spolu matiku nemáme." Mykl jsem rameny. ,,Nemáme." Zamýšleně kývla hlavou, ale hned na to se na mě s úsměvem podívala. Tak rád jsem se ztrácel v jejich očích, byly nádherné. ,,Jdeš na tu party?." Zeptal jsem se jí. Zamyslela se. Doufal jsem, že řekne ano, protože kdyby tam byla, půjdu také.
,,Ano, s Angee a Mattem." Řekla. ,,Angee jde s Jeremym a Matt tam pozval nějakou Mellisu." Obeznámil jsem ji s tím, co jsem právě slyšel. Angee nadšeně Jeremymu odsouhlasila jít s ním a Mellisa, ta skoro až pištěla, když se jí Matt zeptal. ,,Jak to víš? Řekli jsme si, že půjdeme spolu." Zamrkala na mě. Nevěděl jsem, co odpovědět. Nemohl jsem ji to říct.
,,Ehm, ptal jsem se jich." Nervózně jsem se uchechtl. Zúžila na mě oči, ruce si překřížila a nasadila podezíravý výraz. Nechápal jsem, co to znamenalo. Napadla mě jediná věc, která to mohla zachránit. ,,Noemi, půjdeš se mnou?." Zeptal jsem se jí. Najednou se její výraz změnil, nejdříve se jí mihlo na obličeji překvapení, ale pak i jemný úsměv. ,,Ehm...no...klidně." Zakoktala. ,,Takže domluveno. V sobotu si tě vyzvednu." Mrkl jsem na ni a šel do třídy. Uvědomil jsem si, že tam pořád stojí, přikovaná k zemi, tak jsem se pár rychlými kroky k ní vrátil a dal jí pusu na čelo, pak jsem běžel do třídy na angličtinu. Slyšel jsem ji, jak si velice nahlas povzdechla, nevím proč, ale doufal jsem, že to není mnou.