Black wings✔️

-27-

Alex McQueen

Noe ne, že jen byla úžasná, ale i ty palačinky udělala úžasně. Zatímco ona pustila nějakou komedii, já si už pochutnával na jídle. ,,Hmm...Je to vynikající." Zamumlal jsem s plnou pusou. ,,Nezasloužíš si to." Zamračila se a sedla si s talířem vedle mě. Protočil jsem očima, pořád se na mě zlobila, myslím, že i za to, že jsem ji chytl za ty boky. Vím ale, že se ji to líbilo, všiml jsem si jak ztuhla. Byl jsem na sebe pyšný, jenže když jsem se jí tak dotkl, tak mnou projela zvláštní energie. Ježíš, ta holka to opravdu uměla. ,,Řekni důvod." Naklonil jsem se k ní. ,,Za těch šest dní, plus to dnešní provokování." Odstrčila mou hlavu. ,,No tak, Noe, už jsem se omluvil." Protočil jsem očima. ,,Omluvou nic nespravíš, ale činy ano." Řekla pevně. Dál už jen mlčela, sledovala film a jedla palačinky. Přemýšlel jsem nad tím, co řekla. Činy? Jakými? Co vše mám udělat, aby mi odpustila? Chci, aby mi zase tak věřila, jako před tím, než jsem odjel. Zřejmě ji ten film bavil, protože se chvilkami usmívala, bylo to pěkné vidět. Když jsem dojedl, tak jsem počkal až i ona bude mít snězeno, a vzal ji talíř s tím, že to umyju. Nebyla proti, tak mě nechala jít, zatímco se dál dívala. Byl jsem rád, že mě tu nechala, sice s fackou, ale nechala. Při tom umývání jsem se musel usmívat. Ta holka je bohyně, moje bohyně sakra.
Kašlu na to.
Prostě je moje.
Chci ji.
Nikomu ji nedám.
Utřel jsem nádobí, schoval ho do skříně a šel si sednout k ní. Přitáhl jsem si ji k sobě, abych ji mě u sebe a dal jí pusu do vlasů. ,,Ach jo." Povzdechla si.
,,Copak." Pobaveně jsem se zeptal. ,,Ty to nevzdáš, co?" Zasmála se. Ne. ,,S tebou nikdy." Zašeptal jsem a objal ji pevněji. Uchechtla se a přitulila se ke mně.
,,Tohle mi chybělo." Řekl jsem jí pravdu. ,,Mě taky." Zamumlala. Bylo mi dobře, na tohle bych si i zvykl. Každý den bych s ní chtěl být tak, jako teď. Ne jen na chvíli, ale klidně celý večer, celý den.
Poté, co skončil film jsme vše uklidili.
,,Spíš na gauči nebo v tátově posteli." Řekla najednou. ,,A ty budeš se mnou." Snažil jsem se to zachránit. ,,Ne, já spím v pokoji, opovaž se mi tam lozit." Řekla a vydala se ke dveřím. ,,Noe, no tak, vždy jsme spali spolu, proč ne teď." Protočil jsem očima. Představa, že nebude vedle mě se mi nelíbila. Všiml jsem si, jak se nadechuje a odpověď už jsem znal. ,,No dobře, bože." Rozhodil jsem rukama. ,,Jsem Noe, ne bůh." Mrkla na mě a odešla nahoru. Potvora. To se ještě uvidí, kdo kde bude spát.

Bylo něco kolem půlnoci a já nemohl spát, ležel jsem na gauči se založenýma rukama za hlavou a přemýšlel jsem nad těmi činy, kterýma bych si ji udobřil. Venku jsem slyšel déšť, občas nějaký blesk, což mě docela uklidňovalo. Možná jsem na chvíli i usl, ale probudila mě veliká rána. Muselo to být někde blízko. ,,Alexi?" Uslyšel jsem. Trochu jsem se zamračil, myslel jsem, že se mi to jen zdálo, ale když byl další blesk, uslyšel jsem bouchnutí dveří, posléze i běh ze schodů. O chvilinku později se objevila Noe, jen v tričku a kalhotkách vedle mě. Nervózně si hrála s tričkem. Povytáhl jsem obočí. ,,Co je?" Zašeptal jsem. Nemusela nic říkat, bylo to jasné i hned poté, co blesk uhodil do hromosvodu vedlejšího domu.
Najednou se na mě pod dekou objevila Noe. ,,Bojíš se bouřky?" Zeptal jsem se pobaveně. ,,Jo." Kňukla.
,,Nevyspíme se lépe nahoře?" Zeptal jsem se jí. Mykla rameny. ,,Budeš tam ale se mnou, že?" Zeptala se mě. ,,Budu, tak pojď." Usmál jsem se. Pomalu se zvedla a čekala na mě. Chytl jsem ji za ruku a podíval se na ni. ,,Nic se nestane." Řekl jsem.
Stejně jsme skončili jako vždy, já na zádech, ona s hlavou na mé hrudi a objímala mě kolem břicha, zatímco já ji hladil po zádech. ,,Děkuji." Zašeptala.
Jen jsem se pro sebe usmál a dal jí pusu do vlasů.
,,Teď spi, zítra musíme do školy." Zašeptal jsem.
,,Dobrou." Zamumlala mi do hrudi, pak už jen šlo slyšet její pravidelné oddechování.

***

,,Ne. Prostě to přede mnou nebudeš pít a nedívej se tak na mě." Zakroutila na mě hlavou. Pokusil jsem se o štěněcí oči, ale asi to na ni nepůsobilo.
,,Alexi, dej to ode mě pryč!" Vyjekla, když jsem ji ten pytlík dal k obličeji. ,,Noe, je to jen moje snídaně. Ty tu taky snídáš." Obhájil jsem se. ,,Krev není snídaně." Řekla. ,,Pro mě je." Protočil jsem očima. ,,To máš smůlu." Zamračila se na mě a dala si lžičku cereálií do pusy. Odfrkl jsem si. ,,Když mi dáš svoji, tak to neuvidíš." Navrhl jsem ze srandy. ,,Tak to budeš o hladu." Zakroutila hlavou. Mykl jsem rameny a rozhodl se jí neposlechnout. Roztrhl jsem pytlík a napil se. Její obličej se zkroutil do podivné, ale vtipné grimasy, ale hned na to odvrátila pohled. ,,Jsi nechutný, už ani nemám hlad." Zakňučela, položila misku a odběhla nahoru. Vítězně jsem se zasmál a dopil mojí snídani. Poté jsem se vydal do koupelny, která byla dole a umyl si zuby, obličej a byl připravený do školy. Posadil jsem se na sedačku, zavřel oči, abych si zkrátil dobu těch jejich příprav do školy. Připomínala mi Ritu, když se chystala s nějakým klukem na rande, ale ona jde jen do blbé školy.
,,Noemi, jsi pomalá." Zakřičel jsem. Nic žádná odezva. Chvíli jsem čekal a zamračil se. ,,Noe, je 7:55 dělej!" Křikl jsem. Opět nic. Najednou jsem dostal strach, takže jsem během půl vteřiny byl u dveří její koupelny a vyrazil je. Poskočila, a linku kterou zrovna dělala tím leknutím prodloužila o tři centimetry. Neslyšela mě, protože měla sluchátka, jedno si ale sundala. ,,Co děláš?! Mám zničené dveře a podívej se, co jsem si udělala." Vyjekla naštvaně. ,,Kdo měl tušit, že mě neslyšíš kvůli sluchátkům." Rozhodil jsem naštvaně rukama. ,,Spravíš mi odpoledne dveře!" Křikla a žduchla do mě. Začala si zuřivě odličovat tu černou čáru přes obličej a něco si pro sebe mumlala.
,,Přijdeme pozdě do školy." Řekl jsem. ,,No a co." Mykla rameny. Naštvaně jsem zavrčel, přehodil si ji přes rameno, vzal její batoh a ignoroval její naštvané bouchání na moje záda.
,,Alexi, polož mě na zem." Naštvaně křikla a dala mi pořádnou pěst do zad. ,,Nepůjdu s tebou na ten ples." Zavrčela. ,,Tak si nechoď, pozvu jinou." Zavrčel jsem a hodil ji na sedadlo do auta a zamkl ji. Lomcovala s klikou od dveří, protože je chtěla otevřít, jenže já obešel auto a sedl si vedle ní, akorát za volant. ,,Kreténe." Zamumlala si pro sebe. ,,Krávo." Zasyčel jsem na ni. Najednou jsme oba zvážněli. ,,Promiň." ,,Omlouvám se." Omluvili jsme se navzájem a já vyjel. Celou cestu do školy se dívala do zrcátka a něco si pro sebe říkala, neslyšel jsem to, nebo jsem to spíš přehlížel, protože si jen stěžovala. S Ritou si byly tak podobné v tomhle, až to není možné. Ženské jsou strašné.
Zajel jsem rychle na parkoviště před školou a vypl motor. ,,No tak, půjdu půl na půl." Odevzdaně řekla, když vzala batoh a vystoupila z auta. Jak to sakra myslí. ,,Noe, po..." ,,Jasně, po škole mě odvezeš...nečekaně." Protočila očima a já si konečně uvědomil, co myslela. Vypadala vtipně.
,,Tohle je tvoje vina, ano? Připíšu si to k těm tvojim dvěma věcem." Zasyčela na mě a odešla. Sakra.
Co ještě si zapamatuje. Dohnal jsem ji, a protože jsme byli sami na chodbě, tak jsem jí dal pusu do vlasů. ,,Vypadáš děsně sexy." Zadržel jsem výbuch smíchu. Žduchla do mě. ,,Uvidíme, kdo se bude smát poslední." Řekla. Zrychlila krok a nezapomněla vrtět svým zadkem, plácla se do něj a pak mi ukázala prostředníček. S kamennou tváří jsem ji sledoval, jak odchází ode mě pryč. Jen co zašla za roh, tak jsem si jen bolestně povzdechl.
Dlouhý den mě čeká. Jestli mě bude provokovat.
Vydal jsem se do třídy, zaklepal slušně na dveře a vstoupil. ,,Promiňte, zaspal jsem." Řekl jsem.
,,Dobře." Odpověděl učitel, který mi pokynul, abych se šel posadit.
Nezaváhal jsem. Šel jsem si sednout vedla Matta.
,,Zaspal?" Zvedl obočí. ,,Jo, neměl jsem nachystaný budík." Mykl jsem rameny, ale bylo mi divné, že se mě na to ptal.
No neřekl už nic. Poslouchali jsme oba dva učitele historie, jak mluvil o druhé světové válce. Ne, že by mě to zajímalo, ale neměl jsem moc toho na práci.
Musel jsem přemýšlet nad ní.
Mě by zajímalo, co chce dělat a doufám, že nemyslela vážně ten ples. Nechci, abych tam šel s jinou, když ne s ní, tak s žádnou jinou. To je přece jasné.
Nemohl bych tam vzít jinou, to ne.
Jedině Noemi je moje princezna, nikdo jiný. Měl bych si dávat pozor na to, co dneska na mě připraví.
Ale ani první, ani druhou se nic nedělo. Na chodbě jsem ji viděl jen na chvíli, to se na mě nepodívala, protože se bavila s Angee a prohazovala vlasy, plus to vrtění zadku. Zatl jsem ruce v pěst, abych vše vykompenzoval.
Teď máme ale dvě hodiny tělocvik, kupodivu máme opět s holkama, chybí nám prostě učitel.
,,Jsem zvědavý, co dneska budeme dělat." Ozval se Matt nadšeně. ,,To já taky, doufám, že něco, co bude zábavné." Protočil jsem očima, ale pak se začal smát spolu s Mattem. Převlékl jsem se do kraťas a trička. Prohrábl jsem si své vlasy, které byly velice dlouhé, nevadilo mi to, naopak se mi líbily delší než kratší. Vydal jsem se s Mattem na učitelovu výzvu do tělocvičny, spolu s ostatními kluky, kde už byly holky.
Zástava srdce.
Stačila k tomu vteřina.
Když jsem ji viděl.
Co měla na sobě.
Zabíjelo mě to.
,,Takže pět koleček rozklusat!" Křikl učitel. Všichni jsme se dali do pohybu, tedy já až poslední. Moje nohy trochu zdřevnatěly. Horší, když jsem se díval, jak běží. ,,Zase jí to sluší, nechápu, jak to dělá, a to má namalovanou jen polovinu obličeje." Uchechtl se vedle mě Matt. Podíval jsem se n něj. ,,Líbí se ti?" Zeptal jsem se. Viděl jsem v něm konkurenci, protože ho zná déle než mě.
,,Samozřejmě, že jo, komu by se nelíbila, vždyť je jako anděl...tedy někdy anděl smrti, ale pořád anděl." Zasmál se. Zamračil jsem se. Anděl je slabý oproti ní. Bohyně jí nesahá ani po kotníky.
,,Ale je to kamarádka, mám ji rád jako kamarádku." Dodal obratem. Oddechl jsem si.
,,Nekecejte a běhejte!" Zakřičel učitel. Oba jsme protočil očima a běželi dál v tichosti. Můj pohled spadl na její zadek, který šel v těch černých legínách pěkně vidět. Sakra. Smiluj se bože.
Najednou byla o půl kolečka přede mnou, viděl jsem ji naproti sobě a nemohl zrak odtrhnout tentokrát od její sportovní podprsenky.
Kurva.
,,McQueene! Kam se to díváš!" Zakřičel učitel, tak jsem sebou trhl. ,,Na zem." Odpověděl jsem.
,,To jsem viděl!" Křikl na mě zpátky. Trapas, viděla mě. ,,Děláš rozcvičku." Dodal. Protočil jsem očima.
Matt se jen potichu smál spolu s ostatníma, zatímco Noe mi poslala vzdušnou pusu. Opět jsem musel protočit očima.
Tohle bylo nic oproti tomu, co se dělo při rozcvičce. Zatímco já předcvičoval, všichni se na mě dívali, jediný člověk byl ke mně zády. Ona. Ukazovala mi její nádherný zadek a bavila se s Angee.
,,Ty víš, přemýšlela jsem, co jsi včera říkala. Máš pravdu, s ním by to mohlo být dobrý." Řekla Noe a podívala se na Angee, která změnila na cvik, který jsem udělal. ,,No vidíš, holka." Uchechtla se. ,,Ta představa, kdy se sklání nade mnou a nad mým nahým tělem je úžasná." Tohle bylo provokování.
Snažil jsem se přestat poslouchat, ale nějak mi to nešlo. Nemohl jsem jen tak přestat poslouchat, jako by mě to zradilo.
Opět jsem změnil cvik, sedl jsem si na zem, abych protáhl nohy.
,,Představa, že mu rukou zajedu do těch nádherných hnědých vlasů je taky pěkná, nebo když mu nohy obmotám kolem jeho pevného zadku...aww...no dala bych si říct, stál by určitě víc než jen za jeden hřích." Rozplývala se.
Sakra. Má pěknou fantazii, ale to já taky, což není dobré. Začal jsem cítit, co se mnou dělá. Kurva.
Provokuje potvora malá.