Black wings✔️

-14-

Alex McQueen

Třísknutí dveří a jedna věta, která mě dokázala probudit. ,,Noe, jak to, že nevstáváš! Je čtvrt na osm!" Zakřičel někdo. Rychle jsem otevřel oči a podíval se na spící Noe na mojí hrudi. Spala dál, aniž by se nějak pohnula. Vzpomněl jsem si, co mi říkala. Zdálo se jí o mně, kruci. Jak jsem byl malý, jak to?! Tohle nechápu.
Jenže teď tu bylo něco jiného. Její táta, který se chystal vlézt do pokoje.
,,Noe, můžu dovnitř?" Zaklepal na dveře její táta. Konečně otevřela oči a porozhlédla se, dokud si neuvědomila, že tu jsem. ,,Ehm...tati, dej mi chvíli, oblékám se." Vykoktala. Pustila mě, dal jsem jí ještě rychlou pusu na čelo a běžel k oknu. ,,Ve škole?" Ozvala se. ,,Ano." Kývl jsem s úsměvem. Právě včas jsem skočil rovnou z okna dolů, když její táta otevřel dveře. Zmizel jsem rychle a vydal se domů. Nechápal jsem, jak jsem vlastně mohl zapomenout jít domů, vlastně vím. To bude tím, že mě totálně omámila její vůně. Uklidnila mě tak, že jsem usnul. Poté, co mi řekla, že se jí zdál sen, kde byl upíři princ. Sakra, mně tu něco uniká., že já vůbec nechápu, co se tu děje.

Vběhl jsem do domu a hned toho litoval, že jsem nebyl opatrný, protože mě zastavil Jacob. ,,Kde. Jsi. Byl?!" Vyjel po mně. Můj strýc byl naštvaný, takže jsem sklopil hlavu. ,,No...uhm..." Poškrábal jsem se na zátylku. Nechtěl jsem mu to říkat.
Všiml jsem si, jak mě pozdravil Dave s Ritou, když šli do kuchyně a pak tu byl Jeremy, který to řekl úplně klidně. ,,Byl u Noemi."
Nechápavě jsem se na něj podíval, ale pak to byl strýcův výraz, který mě zaujal, protože vypadal ještě více naštvaně. ,,Nějak hodně s ní trávíš čas." Zabručel. ,,No a co." Odsekl jsem mu, protože se mi nelíbilo, jeho chování. Pořád proti ní něco měl. ,,Neměl by ses s ní bavit." Zamračil se na mě. ,,A to proč? Ty mi stejně nemáš, co rozkazovat, nejsi můj otec a je jedno, s kým se bavím." Odfrkl jsem si a obešel ho. Rovnou jsem zamířil pro svou denní dávku krve, abych zase neudělal nějakou hloupost. Zamračil jsem se na Jeremyho, který se na mě ušklíbl, vycenil jsem na něj špičáky, tak trochu cukl, ale hned na to mi to oplatil. ,,Nechte toho." Zabručela Rita. Kdyby nebyl podrazák, tak to neřeším, ale on to prostě musel říct. Nenávistně jsem ho propaloval pohledem, vlastně dneska nějak všechny.

Po příchodu do školy jsem měl pořád stáhnuté obočí, pořád jsem totiž přemýšlel nad strýcem. Nelíbilo se mu, že se s ní bavím. S dívkou, která mě celého omámila. Ta, která právě teď míří za mnou s nechápavým výrazem na tváři. Ta, která má tak pěkné nohy a zadek, který jsem včera měl čest vidět, protože se zapomněla obléct. Děkoval jsem bohu za to, co jsem mohl spatřit.
Zabouchl jsem dvířka od skříňky a podíval se na ni. Dost nechápavě mě sledovala, dokud jsem si neuvědomil, že se pořád mračím, to jsem rychle pousmál. ,,Co ta špatná nálada?" Zeptala se mě.
Nic, jen strýc nechce, abychom se spoustou bavili, nemá tě rád.
,,Ale to je jedno." Teď už je to lepší, když tě vidím.
Usmál jsem se na ni. Byl jsem rád, když se na mě také usmála. Hned ten den byl zase lepší.
Dál se to zlepšovalo, byl jsem čím dál tím víc usměvavější pokaždé, když jsem ji o přestávce viděl. Těšil jsem se na další a další střetnutí s ní.
S nikým jiným než s její partou jsem se nebavil, vlastně jenom s ní a Mattem, Angee ten čas mimo hodinu trávila s Jeremym. Doneslo se ke mně, že jsou spolu, nelíbilo se mi to, může ohrozit její život, ale to já od Noe taky. Jenže já jsem opatrný. Na rozdíl od něj.
Líbilo se mi, když se na mě pořád usmívala, působilo to velice klidně a já zapomněl na vše, co se ráno se strýcem stalo. Všiml jsem si Matta, který nad námi kroutil hlavou, když jsme se smáli s Noe v hodině, jedné historce.
Náhle to byl den co den, kdy se tohle stalo tradicí. Po celý týden jsem byl každý večer u ní v posteli, kde jsme si povídali nebo jen leželi, záleželo na naší náladě a já jí neměl moc veselou, když mě pořád strýc otravoval s tím, že bych se s ní neměl bavit, já ho ignoroval. Ignoroval jsem vše, co mi říkal. Mě stačilo být jen s ní. To bylo vše, co jsem k životu potřeboval. Nebavil jsem se s nikým jiným. Náhle se stala mým nejlepším přítelem ona, ne Jeremy, ne Dave nebo Rita, ale ona. Dívka, která mě znala víc než oni, tedy až na to veliké tajemství, které jí tajím.
Že jsem upír? No a co. Ale princ upírů? Je to nemožné jí něco takového říct, abych se nebál její reakce. Pak tu bylo mé nové tetování. Noe si ho oblíbila, strašně se jí líbilo. Měl jsem ho na levé ruce, byl to vlk.
Byla tu ale jedna věc, která mě pořád pálela. Já nevěděl, jak se toho zbavit, nevěděl jsem, jak to říct jejímu tátovi. Bál jsem se ho. To, co mi udělal vážně bolelo. Jenže jsem se toho chtěl zbavit, takže mi nic jiného nezbývalo. Musel jsem to zkusit, ale někdy jindy. Teď jsem šel za Noe.
Skočil jsem na větev a porozhlédla se po jejím pokoji, jestli tam je, ale nebyla. Jen jsem uslyšel téct vodu a její zpěv. Proto jsem si otevřel okno sám a vlezl potichu do jejího pokoje, pak už jsem jen sundal mikinu a lehl si na její postel se založenýma rukama za hlavou a zavřel oči. Věděl jsem, že nemá ráda, když se jí nezeptám, ale já ji rád provokuji. Ona mě však taky, když si vezme ty svoje krátké kraťasy nebo mně provokovala tím, že si nechala jen tričko, moje tričko, které jsem jí tady tehdy nechal. Nejraději bych ho z ní sundal a to její dokonalé tělo zlíbal, ale je tu jedna věc, jsme kamarádi. Neodvážím se jí políbit, když nevím, jestli sama chce. Jsou to tři týdny, co se spolu bavíme, ale i tak o ní vím už vše. Co má ráda, co nemá, a co ji vytáčí. Ráda si čte, kreslí a zpívá ve sprše, a mě to provokuje vědět, že tam nemůžu být s ní. Nemá ráda, když někdo uráží její kamarády, její rodinu a její matku, na tu je nejvíce háklivá. Přímo ji to vytáčí, když má někdo narážku na její mámu. Přísahám, že kdybych tam nebyl, ona je schopna je zbít. Tolik nenávisti na toho člověka v sobě najde, že ji jde těžko zastavit.
,,Co tu sakra děláš?" Vyrušil mě její hlas. Usmál jsem se, ale oči nechal zavřené. ,,Čekám."
,,Alexi, víš, že to nemá ráda." Povzdechla si potichu, protože její táta byl doma. ,,Já vím." Uchechtl jsem se. Neměl jsem to dělat, opravdu ne, když to pak byla ona, co mi všechno zkomplikovala. Sedla si, sedla si na mě obkročmo, aby mě za to potrestala, a, že to uměla. Pak to byly její ruce, které mi strčila pod tričko a přejížděla po mé hrudi, její dech byl až nebezpečně blízko mého obličeje, tak jsem otevřel oči. Byla obličejem jen pár milimetrů od toho mého, ale pořád nezapomínala hladit mou hruď.
Malý ston se vydral z mých úst. Hned jsem toho litoval, opravdu jsem měl v plánu ji nechat se mě dotýkat, ale cítil jsem to, už teď jsem věděl, co se mnou dělá. Dívala se mi do očí s vítěznými jiskřičkami, jenže mé oči říkaly něco jiného. Něco, co Noe zastavilo. Nádherné oči měla. A ty rty? Bože, jak já jsem je chtěl ochutnat.
Ona mě překvapila, když se víc sklonila, až se rty jemně otřela o ty mé se slovy ,,Vždycky, když mi tu vlezeš, tak tě tohle čeká." Tohle si nechám líbit. Klidně dvakrát denně, prosím.